Tento díl podcastu Šikmá plocha se zabývá tím, do jaké míry jsou Spojené státy před listopadovými prezidentskými volbami rozdělené a co by znamenalo zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové nejenom pro USA, ale i pro Ukrajinu a Evropu.
Podcast Šikmá plocha jen něco málo přes rok před volbami do poslanecké sněmovny hodnotí ministry vlády Petra Fialy. Kdo ve své funkci absolutně selhal? A o kom není jisté, že vůbec existuje? I na tyto otázky odpovídají Johana Hovorková a Pavel Šafr.
Je to už třicet čtyři let po revoluci. A naše země, naše krajina, naše společnost, my všichni si stále z totalitního režimu neseme následky. Co s tím? A kdy to přejde? A když už jsme tu strašnou dobu jen kritizovali, najde Pavel Šafr v rozhovoru s Johanou Hovorkovoou něco pozitivního v tom, co zažíval? To je desátý díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.
V tomto dílu podcastu Vyprávěj mi o komunismu se věnujeme těm, o nichž to celé bylo. Totiž komunistům. Styděli se za sebe? Jaká byla jejich typologie? A kdo se jim postavil?
Johana Hovorková a Pavel Šafr mluví tentokrát o tom, jak se k sobě lidí za komunismu chovali. Proč jste v jednom kuse naráželi na protivné prodavačky? Proč měli takovou moc taxikáři a pinglové? A kdo říkal ostatním „soudruhu vole“?
Kde byla za komunismu svobodnější atmosféra, ve městě nebo na venkově? Co všechno komunisté zničili kolektivizací, bezuzdným bouráním nebo výstavbou, která hyzdila města i krajinu? A jaké to bylo, když člověk musel jet nočním vlakem? Poslouchtejte Vyprávěj mi o komunismu, tentokrát o městě, o venkově a o dopravě.
Proč vlastně člověk, který nefandil straně a vládě, četl Rudé právo? Jaké propaganda byla v časopise Náš pes? A jak často byl člověk nucen sledovat Československý filmový týdeník? Pavel Šafr v dalším díle Vyprávěj mi o komunismu hovoří s Johanou Hovorkovou o médiích před rokem 1989.
Sbor národní bezpečnosti, do kterého patřila Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost. Lidové milice. Pohraničníci. A samozřejmě Československá lidové armáda. To všechno byly silové složky, které komunisté ovládli už před rokem 1989. V dalším díle seriálu Vyprávěj mi o komunismu hovoří Johana Hovorková s Pavlem Šafrem o tom, co to vlastně znamenalo a jak se lidé, kteří pro režim takto pracovali, vlastně chovali.
Národní fronta nebyla jen snaha předstírat, že v Československu vládne ještě snad někdo jiný než KSČ. V Národní frontě byl v podstatě každý, patřili do ní zahrádkáři, včelaři i lidovci. Režim organizoval svému lidu úplně všechno. A právě o tom je čtvrtý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
Znali jste jako děti brokolici? Kdy byl Pavel Šafr poprvé v McDonaldu? A opravdu existovali lidé, kteří si vystavovali láhev od kečupu? Je tu třetí díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.
Kolik lidí sledovalo Nemocnici na kraji města? Proč jsou normalizační písničky tak strašné? Kolik lidí podepsalo Antichartu? Omluvil se někdo? A na co by se nemělo zapomenout? To je druhý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
Jak vypadal běžný den v době komunismu? Co to byl Svaz československo-sovětského přátelství? Vzpomínáte si ještě na Nedělní chvilku poezie? To všechno a ještě mnohem více uslyšíte v prvním díle podcastu Vyprávěj mi o komunismu od Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
Šéfredaktor Týdeníku FORUM Pavel Šafr vydává novou knihu s názvem Báječná léta s Babišem. S šéfredaktorkou deníku FORUM 24 Johanou Hovorkovou hovoří v Pocastu FORUM o tom, jaké to bylo, když se s Babišem poprvé potkal, kdy pochopil, že je to skutečně nebezpečný člověk, a hlavně o tom, jakých bylo těch deset let od roku 2013, které jsme tu v České republice prožili. Šafr se nebojí jasně pojmenovat chyby ve vlastních řadách, tedy to zásadní selhání novinářů, kteří pro Babiše pracovali, případně těch, kteří mlčeli nebo naopak vyzývali ke spolupráci s ním. Je to věc, o které by se ještě mělo mluvit a na kterou bychom neměli jen tak zapomenout. Babišismus neskončil. Stále trvá. A pokud bychom si těch deset let měli zopakovat, mohlo by to přístě být ještě daleko horší.
Redaktoři deníku FORUM 24 a Týdeníku FORUM zareagovali na zvláštní biologický jev, totiž na současné přemnožení konzervativců. K národním konzervativcům se totiž přihlásil už i Andrej Babiš. Tito konzervativci hájí údajnou suverenitu proti Evropě a svobodu slova pro Putinovu propagandu. Chceme takovým konzervativcům ukázat, že to, co hlásají, nemá s evropským konzervativním myšlením nic společného a připravili jsme náš vlastní konzervativní manifest. Někdo v tom může vidět provokaci, protože navrhujeme kupříkladu vrátit šlechtě majetek ukradený po válce nebo zrušit nehorázné Benešovy dekrety. My jsme tyto body zahrnuli do celkového pojetí slušné země, která ctí právo, soukromý majetek, podnikání, tradice, kulturu a péči o naši zemi, aby překonala dědictví bolševismu. Stručně řečeno, konzervatismus není konzervováním buranství a zaostalosti.