Podcasty HN

Ranní brífink Julie Hrstkové: Tento týden patřil rozpočtu.Ve středu vláda schválila státní rozpočet na příští rok. Schodek ve výši 286 miliard zůstal stejný, jako v návrhu, který na konci srpna poslalo na vládu ministerstvo financí, řada resortů si ale polepšila. Navíc ministr Zbyněk Stanjura skoro nikde neškrtal, vyšší výdaje zaplatí vyšší příjmy rozpočtu. Je nově přepočítaný rozpočet realistický, nebo jde jen o účetní fintu, jak tvrdí opozice. A jak jsou na tom státní finance letos? Tak o tom se budeme bavit s Vítem Hradilem, hlavním ekonomem investiční společnosti Investika.

Ranní brífink Martina Ehla: Do Prahy přijela slovinská gastronomická hvězda Ana Roš, jejíž restaurace má tři michelinské hvězdy. Ochutnávka jejího menu byla příležitost se podívat na to, jak jsme na tom s gastroturistikou v Česku a co bude znamenat vydání prvního českého michelinského průvodce. Hostem podcastu je Tereza Hofmanová z agentury Czech Tourism.

V sektoru logistiky je automatizace nutností, alespoň částečně s ní v následujících letech počítají téměř všechny logistické firmy, ať už plánují nasadit autonomní manipulační techniku, mobilní roboty nebo začít pracovat s umělou inteligencí. Potvrdil to letošní průzkum Trendy v české logistice, který zpracovala agentura Ipsos pro Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů (SKLAD). Zástupci tohoto spolku i jeden z jejich zákazníků se v září sešli u kulatého stolu Hospodářských novin, aby novinky na trhu automatizace logistiky představili.

S akciovými trhy na historických maximech se opět vrací myšlenka, jestli jsme v bublině, nebo dokonce všebublině. David a Martin se podívali, před čím varují velcí hráči a jak lze bublinu poznat. Probrali, jak vypadaly bubliny v minulosti, kdo na nich vydělal a jaké chování je nejlepší, když taková situace přijde. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Způsob, jakým by jejich obor měl být v Evropské unii financován po dobu blížícího se sedmiletého období, vyvolal mezi zemědělci velké pobouření. Na návrhu rozpočtu na roky 2028 až 2034, který byl zveřejněn v červenci, jim vadí, že na společnou zemědělskou politiku má být vyčleněno 300 miliard eur, bezmála o 90 miliard méně než v současném sedmiletém období. Část peněz doposud určených jen pro zemědělce se navíc přesune pod jinou rozpočtovou položku, nikoli výhradně agrární. Evropští farmáři tak mají jistých daleko méně peněz. Jaký by to mělo vliv na české i evropské zemědělství, se diskutovalo na setkání agrárních expertů, které uspořádal týdeník Ekonom.

Ranní brífink Jana T. Beránka: e to jeden z paradoxů končící vlády: železnice je sice na jejím konci o něco modernější, rychlejší a korporátnější, ale taky závisí čím dál víc na veřejných dotacích. A tahle poznámka umí i zkušeného rétora a ministra dopravy Martina Kupku (ODS) trochu vyvést z míry. Proč to podle něj bylo potřeba?

Vysvětlujeme, jak si jednotlivé strany představují naši budoucnost. Některé programy jsou opravdu hrůza, a to i u zavedených partají. Jiné jsou naopak překvapivě podrobné a odvážné. Jak se tedy ohledně voleb rozhodnout? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Historik Jaromír Mrňka vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajímavý předmět. Jmenuje se Okay Boomer – koncept generací a zlomové okamžiky dějin 20. století. Pozvali jsme ho do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, jak vůbec vznikají generace. Ono totiž nejde jen o věk, ale hlavně o společnou zkušenost. I proto je český boomer o něco mladší než boomer americký a definuje ho ze všeho nejvíc zkušenost revoluce v roce 1989. V podcastu probíráme také stále rychlejší proměny zkušeností související s technologiemi, a tedy i stále rychlejší střídání generací. Jaký to má vliv na společnost? Nerozpadne se zcela nutně na kusy? Dojde i na koncept „generační pomsty“ a samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Strany vládní koalice se roztleskávají posledním vývojem preferencí. ANO jde podle STEM pod třicet procent, Spolu roste na jednadvacet procent, prý tedy není všechno ztraceno. Starostové sní na základě vlastních výzkumů o sedmnácti procentech. V Podpásovce vracíme jejich naděje na zem. Vysvětlujeme, jak STAN stráží soudní jednání v kauze Dozimetr, kde padají neuvěřitelně drsné výroky o korupci. A také rozebíráme, že i kdyby zázrakem neprošly do sněmovny strany Stačilo a Motoristé a pro Spolu, STAN a Piráty hlasovalo v součtu víc lidí než pro ANO a SPD, stejně by to na většinu ve sněmovně pravděpodobně nestačilo. Ano, může za to volební systém. Řeč je samozřejmě i o nálezu Ústavního soudu, podle kterého skryté koalice SPD–Trikolora–Pro–Svobodní a KSČM–ČSSD nejsou skryté koalice. Proč je verdikt odporující zdravému rozumu vlastně moudrý? Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Biotechnologie jsou jedním z nejsložitějších investičních odvětví. Proč některé firmy rostou o stovky procent, zatímco jiné krachují? A kde hledat příležitosti? Matouš a Radek s Eliškou Zlámalovou probrali, jak se investuje do biotechnologií a proč Pale Fire Capital sází na psychedelická léčiva. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Patrika Saláta: krajinci vytrhli po roce 2022 českému trhu práce trn z paty. A podle posledních dat z jejich příchodu po začátku ruské invaze těží také český státní rozpočet. Přesto se je vláda rozhodla hodit přes palubu.

Zemědělci budou muset do pěti let výrazně změnit způsob hospodaření na polích. Podle aktuálně platných požadavků Green Dealu mají snížit množství použitých pesticidů o polovinu a spotřebu hnojiv o 20 procent. „Do obdělávané půdy se však musí dostávat řada živin, především dusík a fosfor, které jsou pro zemědělskou půdu velmi důležité. Farmáři budou muset najít způsob, jak hnojiva aplikovat nikoli plošně, ale cíleně tam, kde jsou potřeba,“ říká Pavla Bryxová, produktová a marketingová ředitelka ze společnosti Timac Agro, výrobce produktů pro zemědělce. Díky technologiím spočívajícím ve vyšším využití živin, se živiny z polí nebudou odpařovat ani je nespláchne déšť, ale dostanou se skutečně až k plodinám. Díky tomu bude možné spotřebu hnojiv snížit.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt. Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je osm dní do voleb a právě proto je dnes ve studiu náš kolega a hlavní editor Tomáš Lysoněk, který představí náš předvolební speciál. Než se do toho dáme, projdeme si několik byznysových zpráv.