Ptám se já, Marie Bastlová

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci  nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS si po prohraných volbách a odchodech členů v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou zvolí nové vedení. O pozici šéfa bude v lednu na sjezdu usilovat i ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka. Jak chce ODS změnit?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy v demisi a místopředseda ODS Martin Kupka.Kabinet v demisi Petra Fialy (ODS) se včera sešel úplně naposledy. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se opět ujme Andrej Babiš (ANO).Občanská demokratická strana se tak po čtyřech letech vrací do opozice. Po prohře v říjnových sněmovních volbách její mnohaletý lídr Fiala oznámil, že post předsedy strany obhajovat nebude. ODS se proto pokusí zvolit nové vedení na kongresu 17. a 18. ledna.Vedle Martina Kupky se zatím ke kandidatuře na nejvyšší stranický post přihlásil místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Čekalo se, zda se o to nepokusí i nejvýraznější regionální tvář ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, který byl k dosavadnímu směřování strany často kritický.Ten ale nedávno oznámil, že po 22 letech odchází a chce založit vlastní nové hnutí.Jaké roky Česko čekají? Jak se k porážce ve sněmovních volbách postaví ODS a opozice? A proč končící Fialova vláda nedokázala lidem říct, že se Česku daří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nastupující vláda se rozchází v plánech ohledně ČT a Čro. Zatímco Motoristé jsou za zachování poplatků, ANO a SPD je chtějí zrušit. Co podnikne opozice, která navýšení poplatků prosadila? A jak vidí vznik nové vlády?Hostem Ptám se já byla nová poslankyně za ODS a členka výboru pro mediální záležitosti Lucie Bartošová. Stranického šéfa Bartošové Petra Fialu střídá v těchto dnech ve funkci premiéra Andrej Babiš. Podle Bartošové bude mít právě Babiš ve vládě velmi silné slovo, prosadit se ale budou chtít i Motoristé. „Turek a Macinka jsou temperamentní pánové, budou do věcí chtít promlouvat,“ myslí si Bartošová.Kamenem sváru může být financování veřejnoprávních médií. Včera o něm hovořil nominant na ministra kultury Oto Klempíř (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem při jejich setkání na Pražském hradě. Shodli se spolu mimo jiné na nutnosti zachovat v maximální možné míře nezávislost České televize a Českého rozhlasu. „Za Motoristy jsme za zachování poplatků. V tom nejsme úplně názorově sjednoceni s našimi koaličními partnery. Bude velká diskuse, abychom dosáhli nějakého smysluplného výsledku,“ uvedl po jednání s hlavou státu Klempíř s tím, že možností je více.Zrušení poplatků si nastupující koalice napsala do návrhu svého programového prohlášení. Zároveň plánuje zavést kontrolu hospodaření televize a rozhlasu prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu. Měsíční poplatky za ČT se od května zvýšily na 150 korun a za rozhlas na 55 korun. Ředitel ČRo René Zavoral a předseda Rady ČT Karel Novák v neděli v České televizi upozornili, že po případném zrušení koncesionářských poplatků by náklady na fungování obou médií vyšly stát na 11 miliard korun.Co opozice očekává od nastupujícího kabinetu? A na jakou politiku chce v budoucnu vsadit ODS?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo zahraničí čeká změna kurzu. Do jeho vedení totiž v nové vládě zřejmě usedne vyslanec strany Motoristé sobě. Jen ještě není jasné, který to bude. Kdo se nakonec stane novým šéfem diplomacie?Hostem Ptám se já je poradce Motoristů a bývalý europoslanec Jan Zahradil. Na ministerstvo zahraničí, které má připadnout Motoristům, by měl aktuálně jít jejich předseda Petr Macinka. Ten se dnes v poledne setkává na Hradě s prezidentem Petrem Pavlem v rámci dalšího kola pohovorů s nominanty na příští ministry. Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie s hlavou státu probírat i výhrady týkající se poslance Motoristů Filipa Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministru zahraničí. Strana ho později jako údajné vstřícné gesto navrhla místo Petra Macinky na životní prostředí. Prezident ovšem trvá na tom, že Turek není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Podle Motoristů je ale Filip Turek z právního hlediska bezúhonný a zůstává tedy kandidátem strany do vlády. Petr Pavel se setkává s kandidáty na ministry vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů od minulého pátku. S Filipem Turkem má hovořit v pondělí. Jak Motoristé vyřeší jméno nového ministra? Jaká bude v příštích letech česká zahraniční politika? A v čem přesně se změní? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrcholní představitelé Slovenska si pochvalují první návštěvu nového šéfa Sněmovny Tomia Okamury a jeho delegace v Bratislavě. Na cestu nebyli přizváni zástupci opozice. Jaký dopad to bude mít na další vztahy s našimi sousedy?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje v oficiální dvoudenní návštěvě Bratislavy. Dnes se sejde spolu s představiteli Slovenska i se zástupci Rakouska. Včera jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim i dalšími vrcholnými politiky země. První zahraniční cestu šéfa Sněmovny Seznam Zprávy podrobně popsaly v reportáži. Okamura s sebou na Slovensko vzal také poslaneckou delegaci, ovšem složenou pouze ze zástupců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Opozice v rozporu se zvyklostmi chyběla. „Jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ komentoval to Tomio Okamura. „Jsem rád, že mohu říct, že naše vztahy s bratry Čechy se opět vracejí tam, kam patří — není totiž žádným tajemstvím, že Šimečka spolu s Fialou cíleně rozbíjeli nadstandardní  slovensko-české vztahy,“ prohlásil Tibor Gašpar, pravá ruka předsedy slovenské vlády Roberta Fica, směrem ke slovenské opozici a českému premiérovi Petru Fialovi. Poslanci dosluhující vládní koalice celou záležitost označují za nestandardní a chystají vlastní cestu na Slovensko. Rozhodnutí nového předsedy Sněmovny kritizuje i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jak bude vypadat Okamurova zahraniční politika? Jak si bude rozumět Sněmovna se zcela jinak politicky složeným Senátem? A jak si ODS poradí s odchodem Martina Kuby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie? Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel nechce slevit ze své podmínky pro jmenování Andreje Babiše premiérem. Pokud by šéf hnutí ANO nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, měl by podle hlavy státu nabídnout jiného kandidáta. Kdo bude premiér?Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, pak by se prezident podle svých slov jmenováním Babiše podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pavel to řekl včera na Národní třídě v rozhovoru pro Radiožurnál. První místopředseda ANO Karel Havlíček takovou možnost vzápětí odmítl.Pro jmenování předsedy vlády je ale podle hlavy státu zapotřebí transparentnost. „Už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ prohlásil Pavel. A upozornil, že problémy se střetem zájmů Babiše provázely už v předchozím premiérském období. Situace znepokojuje i strany vlády v demisi a Piráty. Ty chtějí k Babišově střetu zájmů svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Sám možný příští premiér minulý týden uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně před svým jmenováním. A pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Budoucí koaliční partneři šéfa ANO se zatím vyjadřují spíše obecně. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že Babiš teď podle českých zákonů ve střetu zájmů není. Ocitl by se v něm až jmenováním a musel by ho vyřešit do 30 dnů. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že očekává, že vše proběhne v souladu s Babišovými prohlášeními.Kdo zdržuje sestavování nové vlády? Opravdu Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřeší? A jak to bylo s muniční iniciativou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.