Přepište dějiny

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

V rámci festivalu faktor K vystoupil podcast Přepište dějiny minulý rok v prostředí vězeňské kaple v brněnské Káznici. Tentokrát jsme se zaměřili nejen na období po roce 1945, ale i na místní slavné vězně. Co si o svých spoluvězních myslel třeba Petr Bezruč? Po dohodě s organizátory dáváme teď díl volně k dispozici všem. Použité zvuky: Babi, proč se tak trápíš (2023, režie: Pavel Paleček, Zdeněk Skokan), V KÁZNICI NA CEJLU 1 Luštíme nápisy (YouTube, 19. 8. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 2: Hledáme stopy vězňů (YouTube, 8. 3. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 3: Restaurujeme dveře z cel smrti (YouTube, 8. 3. 2016), OS Paměť - Věznice Cejl, místo paměti nebo zapomnění (YouTube, 21. 3. 2021), Na prohlídky brněnské káznice přišla veřejnost i bývalí vězni (YouTube, 20. 11. 2016), Čtvrtstoletí brněnské káznice (YouTube, 2. 12. 2022), NABARVENÉ PTÁČE a Káznice Brno (YouTube, 30. 10. 2018). 

Už v roce 1945 jsme odevzdali Sovětskému svazu své zásoby uranu. Proč na smlouvě trvali a dokonce ji podepisovali i politici nekomunistických stran? Jak moc výhodná smlouva pro Československo byla? A byli jsme opravdu tak zásadní pro sovětský jaderný program? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na skok ještě vydáme na Slovensko — mají i tamní prezidentské volby své Benešovy dekrety?

Loni na podzim vyšla kniha Jacquese Rupnika o Josefu Guttmannovi. Čím může být ještě dnes zajímavý komunista vyloučený ze strany v roce 1933? A jak jeho názory na Rusko souvisí s dneškem? Jacques Rupnikem se o Guttmanna zajímá už desítky let, jen najít jeho stopy v USA bylo dobrodružství.

Právě v těchto dnech uplynulo 95 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Jan Masaryk je takový český John Fitzgerald Kennedy. Syn významného otce, nesmírně populární ve společnosti, sympaťák, jehož život skončil za dosud ne zcela vyjasněných okolností. I letos se objevila nová badatelská teorie. Proč nás syn TGM tak fascinuje a jaký byl třeba jeho politický výkon? A názor? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Na přání vás, posluchačů podcastu Přepište dějiny, jsme natočili díl o Karlu Krylovi. Hlavně o tom porevolučním. Ale nejen. Změnil se on, nebo společnost? Znali jsme vlastně Karla Kryla člověka nebo jen bratříčka? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero. 

Spolu s Romanem Šantorou ze Skautské nadace Jaroslava Foglara se podcast Přepište dějiny vypravil do bytu Jaroslava Foglara a probral mnohé detaily nejen z Jestřábovy tvorby, ale také života právě v jednom žižkovském bytě. V bonusu na Gazetistu a HeroHero vám pak nabízíme „setkání“ rovnou s Jaroslavem Foglarem. A to díky unikátní nahrávce Foglarovy příbramské besedy z 6. listopadu 1989, kterou nám poskytl Roman Šantora. 

Rok české hudby dorazil k jednomu ze svých vrcholů, připomínce, že před dvěma sty lety se narodil Bedřich Smetana. Můžeme se k němu dnes ještě vztáhnout jako k živé bytosti? Milena Štráfeldová to ve své nové knize zkusila, a tak nás zajímalo, jaký je ten její Bedřich. Nebo Friedrich? Kompletní verzi rozhovoru najdete na platformách Gazetisto a HeroHero.

Stojan na mikrofon Tucker Carlson dostal před pár dny lekci z dějin Ruska od Vladimira Putina. A nebyl by to aktuální kremelský nájemník, kdyby to nebylo dlouhé, obsáhlé a … zcela vedle. Takže jsme se podívali na aspoň pár momentů, které se po téhle hodině dějepisu jistě zase budou šířit po všech čertech. Takhle to totiž fakt nebylo. 

Každý pomník je fixace paměti, má nás upozornit, abychom vzpomněli, pamatovali buď na historickou událost či na konkrétní osudy. Zároveň je pomník ale také místem „druhé paměti“, té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali a o jejich době. Když se dnes přemýšlí o novém pomníku obětem okupace roku 1968, vypovídá to něco o srpnu toho roku nebo o dnešním našem pohledu na Rusko? A proč tedy na to jdeme takto oklikou? V bonusu na Gazetisto a HeroHero pak zase po čase projdeme pár zajímavých knih.

Proč se Robert Fico klaní Gustávu Husákovi? A proč to Čechy tak zneklidňuje? A proč velkou část Slováků ani trochu? A co s tím má co dělat Štúr a co Svätopluk? A kdy Fico zneužije třeba Hlinku nebo Štefánika? Zkrátka, opět prožíváme situaci, kdy se ukazují dost zásadní rozdíly mezi Slováky a Čechy. Třeba ve vnímání historie a to dokonce i té společné. V bonusu pak opět po čase odpovědi na otázky podporovatelů. 

Před časem jsme uvedli díl věnovaný dějinám v podání Divadla Járy Cimrmana. A protože jsme si řekli, že se ještě budeme muset na pár věcí doptat, vydali jsme se rovnou do šatny divadla a k mikrofonu s námi usedli Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka. Co je ve škole v dějinách bavilo, z čeho čerpali, kdy režim pochopil, že nejde jen o legraci z doby mocnářství?

Soustředit se na téma a ne se topit v denních lapáliích, to byl cíl Ferdinanda Peroutky, když před 100 lety zakládal politický týdeník Přítomnost. Jak se mu to povedlo a proč na jeho výkon dnes navazovat, o tom jsme si povídali s historiky Marií Jiráskovou a Martinem Sekerou a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak ještě přidáme rozhovor s dnešním šéfredaktorem portálu řítomnost.cz Petrem Fischerem. 

Před sto lety umřel Lenin. Jak se z kluka z měšťanské rodiny stane diktátor? A co vlastně mohlo za to, že uspěl? Známe vlastně dobře Leninův příběh? Nebo nám stačí pár povýšených slov o špatném filozofovi, krvavém tyranu a syfilitikovi? Abychom se jednou nedivili, až jeho úspěch zopakuje další výkonný a vzdělaný suchar.

Nedávné protesty lékařů s vyjednáváním vlády o podmínkách jejich práce soustředily na chvíli pozornost na stav našeho zdravotnictví. Asi už nikdy nedojde na diskusi o systému zdravotnictví, tak se aspoň podívejme, kde jsou kořeny dnešního systému a co všechno má s těmi minulými společného. Dlouhý a výživný díl, na jehož začátku vyhlásíme také vítěze letošního ročníku satirické soutěže Přepisovač roku.

Na prahu nového roku, dřív než se zase pustíme do mapování všelijakého přepisování dějin, vás všechny zdravíme. Jen to dobré a veselé přejeme všem, ať už nás posloucháte na běžných platformách nebo nás podporujete na Gazetistu nebo Hero Hero. Díky moc všem a další rok je před námi. Tak se pojďme mrknout, čí výročí si jistě letos bude český veřejný prostor připomínat a proč.

Sport je oblíbený prostředek diktatur, jak se dělat lidštější, populárnější a pro své vlastní občany aspoň zdánlivě mezinárodně úspěšnější. Kdo říká, že politika do sportu nepatří, opomíjí dlouhodobé spojení sportu, politiky a byznysu, v němž už dávno žijeme. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak jako každý rok vyhlašujeme nominace do soutěže Přepisovač roku… Tak kdo to bude letos? 

Dnes se můžete s Přepište dějiny vrátit do 24. listopadu, kdy náš podcast vystoupil na Festivalu svobody v Třinci. Řeč byla samozřejmě o sedmidenní válce, ale také o dalších dějinách města spojeného s místním průmyslem. A protože oba pánové trávili v Třinci celý den, samozřejmě se zašli inspirovat do místního muzea a také na hřbitov.

V Národním muzeu byla odhalena nová busta hraběte Jana Harracha, který se v 19. století zásadně zasloužil nejen právě o muzeum, ale také o Matici českou, Národní divadlo, Slovanský dům ve Vídni, budoval železnice i přírodní rezervaci v Krkonoších, propagoval turistiku, miloval češtinu… a samozřejmě přivezl do Krkonoš lyže. Jak to, že jsme na tak zajímavého muže jako společnost zapomněli? Hostem podívání o hraběti Harrachovi je znalec jeho života Jan Luštinec.