Radiožurnál

Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Jmenuje se Anton Fischer. Podnikatel s image mafiána, který pokryl Česko nelegálními billboardy. Vydělává na nich miliony. Proti lidem, kteří billboardy odstraňují, neváhá osobně zasáhnout. A to i dost drsně. Je to jen lokální obchodník s černou reklamou? Nebo má na svědomí i lidské životy?

Anton Fischer. Nebo spíš Anton Cvešper? Podnikatel s nelegálními billboardy, který byl půlku života někým jiným. Vyrůstal v drsném prostředí bratislavských gangů: vymáhání výpalného, přestřelky v ulicích, krevní msta. A nakonec sám začal pracovat pro mafii. K tomu, aby svou minulost tak dlouho tajil, měl pádný důvod.

Policie Antona dopadla přímo během únosu podnikatele. A rychle vyšlo najevo, že to není první únos. Ve vazbě začal vyprávět o ještě horších zločinech: úkladných vraždách mezi mafiánskými bossy. Stal se z něj korunní svědek. Jenže se ukázalo, že v jeho výpovědi leccos nesedí.

Korunní svědek, jehož svědectví neobstálo. Před pomstou mafie se dvacet let schovával v Česku, teď ale sedí v chorvatské vazbě. Podezírají ho tam z vraždy česko-ukrajinského podnikatele. Na začátku příběhu byl podle Antona kufr plný zlata.

Čtenářka odkazu TGM Dagmar Hájková vysvětluje, jak demokracie Československa doplatila na rozdíly ekonomické a národnostní. Jednotu zdůrazňoval také režim komunistů. „Platí tady možná to samé, co za první republiky, jenom to má jiný nátěr a jiné důvody, a to je vzývání jednoty. Všichni musíme být jednotní a budovat socialismus. Ale rovnou se říká, že před závorku vyčleníme ty, kteří by tomu mohli vadit,“ připomíná historik Stehlík rétoriku režimu, který před 36 lety padl.

Nakolik je francouzská společnost rozdělená? Bylo snazší se prosadit v období státního socialismu než dnes? A zaregistrovala francouzská média dění 17. listopadu 1989 v Československu? Poslechněte si společný rozhovor s někdejší členkou zahraniční redakce ČRo Pavlou Jazairiovou a současným zpravodajem v Paříži Martinem Baluchou.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Komu letos organizace Post Bellum udělí Ceny Paměti národa? Čím může být inspirativní příběh Fedora Gála? Jak moc je česká společnost rozdělená? A zažíváme nyní největší krizi důvěry v instituce? Poslechněte si rozhovor s hlavní analytičkou STEM Jitkou Uhrovou a Michalem Šmídem z Paměti národa.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.

Témata víry a odvahy spojují biskupa Stanislava Přibyla a hudebnici Terezu Balonovou. Za minulého režimu musel věřící křesťanského boha skrývat, dnes o svém závazku mluví otevřeně. „Vidím v naší společnosti, že tam je opravdu touha po tom se k něčemu nebo k někomu vztahovat. Buď to vypadá tak, že jsme věřící a že stojíme pevně na svých nohách, anebo že hledáme mesiáše,“ míní Stanislav Přibyl, litoměřický biskup. Jak své společenské poslání chápe zpěvačka Tereza Balonová?

Jak si politici připomínají výročí 17. listopadu? Otevírá dnešní vyjádření prezidenta cestu k tomu, aby byl premiérem někdo jiný než Andrej Babiš (ANO)? Jaké dopady na ukrajinskou energetiku mají nejnovější ruské útoky? A jak zachytil 17. listopad 1989 amatérský fotograf František Dostál?

„Přece nechceme demokracii změnit na formu autokracie,“ zdůrazňuje prezident při výročí sametové revoluce. V rozhovoru Radiožurnálu vysvětluje obezřetnost při jmenování vlády a za jakých okolností by po vítězi voleb žádal jiného kandidáta na premiéra. „Pokud by Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. To si myslím, že ode mě veřejnost neočekává, rozhodně ani ústava,“ řekl prezident Pavel.

„Je hrozně důležité dbát na vzdělanost a solidaritu, na to, aby se rozvíjely ty regiony, kde jsou lidi chudí nebo se nedokážou dostat k tomu, co nám svoboda přinesla,“ říká předsedkyně JDI, která stála u zrodu hnutí Pražské matky a po revoluci založila také Společnost pro ranou péči. Kam se od roku 1989 posunula péče pro děti s postižením? Před jakými výzvami stojí česká společnost? A jak důležitá je víra? Poslechněte si rozhovor s Terezií Hradilkovou a knězem Tomášem Rédlem.