Discover
Radio Wave

4888 Episodes
Reverse
Škola nás naučila jednu důležitou věc, a tou je dát si prázdniny. V létě se dá zapomenout na práci, ale třeba i na environmentální úzkost. Podle Rozárie je létání relativně malým zdrojem emisí skleníkových plynů, ale létá jen ta nejprivilegovanější vrstva společnosti, takže na osobní úrovni je to naopak velká porce uhlíkové stopy. Proto Spory zpomalují na mód české léto a slow turismus.
Petřín je překvapivým ostrovem biodiverzity přímo v srdci Prahy. Ve starém sadu žijí špačci, v pozůstatku pralesního porostu zase plch velký nebo náš největší brouk roháč obecný. S Rozárií a Prokopem jsme rozbalili deku, mikrofony, nahrávací zařízení a v zástinu velikého jasanu rozebrali environmentální aspekty života ve městě.
V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?
Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.
Roky budoval podnikání, v covidu ale tvrdě narazil. A taky poprvé potřeboval vyhledat pomoc psychologa. Život mu ale ukázal novou cestu, a tak Lukáš Krčil založil on-line terapeutickou platformu Hedepy.
Nový díl podcastu Bojs Kryštofa Šimka nabízí letní, odlehčenou epizodu. Bořek Slezáček a David Shorf se přišli podělit o své životní zkušenosti. Ve studiu se tak sešli tři Ostraváci a hned na úvod se povídání stočilo k Baníku, vyrůstání v Ostravě a vzpomínkám na pubertu.
Na slibně rozjetou televizní kariéru navázal úspěchy v divadle. Herec Bořek Joura v nové epizodě Bojs vzpomíná na život v Olomouci i na své první manželství. „Tím, že jsme se na rozvodu oba shodli, to bylo docela jednoduché,“ dodává s tím, že ale na manželství na čas zanevřel. Teď se to však brzy změní, protože se zasnoubil s partnerkou, se kterou už má dvě děti.
Má za sebou mnoho rolí, teď ale přišla ta zásadní, životní – role otce. Marek Adamczyk spolu s manželkou Evou letos přivítal na svět syna Kryštofa. „Když jsem ho poprvé slyšel vzlykat, tak mě to dostalo. Poprvé jsem slyšel hlas svého syna.“
„Ženy o závislosti nerady mluví, mají větší problém si to přiznat,“ vysvětluje v novém dílu Bojs režisér Dan Svátek. „Chlapi se mezi sebou chlubí, kdo vypil kolik piv, na opilou ženu se společnost dívá hůř, to je špatně,“ nabízí jedno z vysvětlení, které ho vedlo k natočení úspěšného filmu Zápisník alkoholičky.
Zažil úspěchy, ale i drsný náraz na dno – tak se na svou kariéru dívá dnes už bývalý fotbalista Ondřej Vaněk. V nové epizodě Bojs přiznal, že se dostal do chvíle, kdy ztratil smysl života. „Nedokázal jsem být sám se sebou,“ svěřil se. Dnes chce pomáhat sportovcům, kteří zažívají podobné problémy.
Žižkovské večírky vyměnil za klidný život za městem. I tak by se dala popsat proměna, kterou prošel rapper James Cole. Do pořadu Bojs, který řeší otázky mužství, se tak trochu pozval sám, protože jeho aktuální deska DONE dává nahlédnout do jeho života a nabízí velkou sebereflexi.
První epizoda nového pořadu Radia Wave Bojs je tady. Moderátor Kryštof Šimek si pozval Václava Roučka, autora pořadu Pochlap se, na který Bojs navazuje. V úvodním dílu Václav Rouček zavzpomínal na své hosty, mluvil o vztahu se svým tátou i o tom, jaké to je být hlavou brzy už pětičlenné rodiny.
„Když vám uniká pocit klidu. Když už nemůžete nečinně sedět, když sprcha bolesti nezklidňuje, ale naopak zesiluje, když praskne plodová voda, když málo cítíte své dítě,“ jmenuje dula Simona Lazzari situace, kdy je dobré vyrazit k porodu. „Doma nepoznáte, jak se dítěti daří. A není ostuda se od příjmu ještě dvakrát vrátit domů, zdravotníci jsou na to zvyklí,“ dodává.
„Když mám za sebou těžký porod, často se dost obviňuju. Vím, že jsem udělala to nejlepší, co jsem mohla, ale přesto,“ přiznává dula Simona Lazzari v nové epizodě Jiných stavů, která se věnovala zdravotníkům, jejich úhlu pohledu na práci v porodnictví a jejich mentálnímu zdraví.
Evino čekání na narození zdravé dcery se během jednoho vyšetření změnilo na těžký příběh, který v sobě zahrnuje velmi složitou volbu a nakonec i porod mrtvého miminka.
„Možná to nebylo podle představ. Možná tam byla příliš silná bolest, příliš velký strach o život dítěte, možná nefungovala partnerská dynamika,“ vyjmenovává Simona Lazzari. Trauma z porodu může způsobit mnoho věcí. Typické je, že se jeho existence a rozsah začíná odkrývat až nějakou dobu po porodu.
„Přišlo mi, že jsem součástí nějakého pravěkého rituálu a moje žena je jeho centrem. A byla krásná, fyzicky krásná,“ popisuje Dominik narození svého syna. „Věděl jsem, že budu čelit něčemu, co jsem nikdy nezažil a na co se nedá připravit. I když internet je plný toho, co všechno se vám tam jako partnerům může pokazit, svoje pochyby jsem uzávorkoval a šel jsem do toho.“
„Role doprovodu je dána tím, co porod potřebuje. Je to o nekonečné trpělivosti, o povzbuzení a obří dávce empatie,“ zamýšlí se dula a laktační poradkyně Simona Lazzari.
„Celé těhotenství jsem si přála dobrý porod pro nás oba. Jenže pak mi došlo, že já vlastně vůbec nevím, co je to dobrý porod. Že tohle je možná ten nejlepší, jaký jsme mohli mít,“ říká Anna, která po mnoha hodinách nepostupujícího porodu přivedla svého syna na svět císařským řezem.
V posledních Plavkách jsme si chtěli spravit chuť u vody, která je krásně čistá. Jak jinak poznat čistou vodu, než podle perlorodky. Terénní ekolog Robert Ouředník nás vzal na rakouskou stranu řeky Malše, kde v úseku mezi Dolním Dvořištěm a Leopoldschlagem přežívá populace tohoto zajímavého mlže. Dokonce se jí daří i bez pomoci rozmnožovat. Jde pravděpodobně o poslední takové místo u nás - na Vltavě a Blanici už stávající jedinci jen dožívají.
Comments