Lidé si běžně staví domy v krajině tak, jako by přiletěly z vesmíru – syntetické materiály, stavby na klíč, anglický trávník a betonový plot. Měkotovi na to jdou opačně. Našli opuštěné místo v krajině, kterému postupně vdechují nový život. Začali ve stanu, pak s dětmi v maringotce, teď jsou v malém slaměném domku bez připojení k inženýrským sítím. Dům jako by vyrůstal přímo z ducha místa. Hospodařením obnovují kdysi kulturní krajinu.
Jáma je velká zahrada s domem, je to sad s maringotkami, je to louka ve městě a taky komunitní prostor, kde spolu bydlí deset lidí. Sdílí spolu potraviny ve velkých baleních, vybavenou dílnu, záhony se zeleninou, ale i koupelnu nebo prádelnu. Výhodou je rozdělení nákladů na nájem a taky blízkost přírody – ale není to pro každého. Sebeorganizace takového počtu lidí vyžaduje kromě sociální zdatnosti i pokročilé vedení komunikace.
„Je to jako kdybych žil i nežil ve městě,“ shrnuje zkušenost z bydlení v zahradním domku umělec Epos 257, který zkoumá veřejný prostor, sociální témata a testuje limity města. Do zahradního domku ho příznačně dovedl zájem o lidi bez domova. Snažil se najít bydlení ženě, která o něj přišla. Nakonec našel příbytek sobě.
Startuje série Off-grid, ve které sledujeme originální přístupy k bydlení a s nimi spojené motivace. Bydlení v Česku je obzvláště pro mladé lidi stále nedostupnější, a tak se množí různé alternativy. Jaké to je žít v maringotce, ve stanu, v zahradním domku nebo v energeticky soběstačném domě? Nedostupnost je ovšem jen jedním z faktorů, naši hrdinové často spojili originální způsob bydlení se specifickým životním stylem.
Několik stovek českých vědkyň a vědců poslalo otevřený dopis Andreji Babišovi (ANO) a prezidentu Pavlovi, aby byla v příští vládě pozice šéfa rezortu životního prostředí obsazena kompetentní osobou. Za záchranu ministerstva životního prostředí se sešlo 19. 10. na pražském Hradčanském náměstí několik tisíc lidí. Lidé se bojí obsazení místa kandidátem Motoristů Petrem Macinkou, který prohlásil, že pod jeho vedením „by asi chvíli tekla zelená krev“.
Škola nás naučila jednu důležitou věc, a tou je dát si prázdniny. V létě se dá zapomenout na práci, ale třeba i na environmentální úzkost. Podle Rozárie je létání relativně malým zdrojem emisí skleníkových plynů, ale létá jen ta nejprivilegovanější vrstva společnosti, takže na osobní úrovni je to naopak velká porce uhlíkové stopy. Proto Spory zpomalují na mód české léto a slow turismus.
Petřín je překvapivým ostrovem biodiverzity přímo v srdci Prahy. Ve starém sadu žijí špačci, v pozůstatku pralesního porostu zase plch velký nebo náš největší brouk roháč obecný. S Rozárií a Prokopem jsme rozbalili deku, mikrofony, nahrávací zařízení a v zástinu velikého jasanu rozebrali environmentální aspekty života ve městě.
V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?
Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.
„Tohle povolání určitě není jen o adrenalinu, bezvědomí a resuscitacích,“ říká zdravotní záchranářka Kateřina Stuchlíková, která slouží u záchranné služby ve Zlíně. Nejvíc ji baví sehranost týmu. „Líbí se mi, že jsme páni svého výjezdu,“ dodává poslední hostka reportážní série Šichta.
„Práce v terénu není jen o vyměňování stříkaček,“ říká Martin Matušák, terénní adiktolog z neziskové organizace Drop In. „Snažíme se předcházet jakémukoli riziku, proto s sebou nosíme i kondomy, lubrikanty nebo těhotenské testy,“ dodává čtvrtý host série Šichta. Přibližujeme práci nelékařských zdravotnických profesí – protože životy nezachraňují jen lékaři.
„Není mnoho míst, kde by ty ženy byly víc odhaleny… co se týče intimity a emocí a úplně všeho,“ říká Natálie Schejbalová, která pracuje jako porodní asistentka v pražské Thomayerově nemocnici. „Každý porod mě strašně baví,“ dodává. V reportážní sérii Šichta přibližujeme práci nelékařů, bez nichž by zdravotnictví jednoduše nefungovalo. Životy totiž nezachraňují jen doktoři.
„Vztah k jídlu odráží vztah k životu,“ popisuje Lesana Hodek, nutriční terapeutka věnující se hlavně lidem s poruchami příjmu potravy. Ve své praxi čerpá nejen ze studia na lékařské fakultě, ale taky z psychoterapeutického výcviku, který dokončuje. I v druhé epizodě reportážní série Šichta přibližujeme práci nelékařských zdravotnických profesí – protože nezachraňují jen lékaři.
„Člověk po škole chce adrenalin - přístroje, resuscitace, lidi v bezvědomí,” říká Jakub Leder, který pracuje jako všeobecná sestra na ARO v pražském IKEMu. „Po čase se toho ale nabaží”, dodává. V reportážní sérii Šichta přibližujeme práci nelékařů, bez nich by zdravotnictví jednoduše nefungovalo. Životy totiž nezachraňují jen doktoři.
Roky budoval podnikání, v covidu ale tvrdě narazil. A taky poprvé potřeboval vyhledat pomoc psychologa. Život mu ale ukázal novou cestu, a tak Lukáš Krčil založil on-line terapeutickou platformu Hedepy.
Nový díl podcastu Bojs Kryštofa Šimka nabízí letní, odlehčenou epizodu. Bořek Slezáček a David Shorf se přišli podělit o své životní zkušenosti. Ve studiu se tak sešli tři Ostraváci a hned na úvod se povídání stočilo k Baníku, vyrůstání v Ostravě a vzpomínkám na pubertu.
Na slibně rozjetou televizní kariéru navázal úspěchy v divadle. Herec Bořek Joura v nové epizodě Bojs vzpomíná na život v Olomouci i na své první manželství. „Tím, že jsme se na rozvodu oba shodli, to bylo docela jednoduché,“ dodává s tím, že ale na manželství na čas zanevřel. Teď se to však brzy změní, protože se zasnoubil s partnerkou, se kterou už má dvě děti.
Má za sebou mnoho rolí, teď ale přišla ta zásadní, životní – role otce. Marek Adamczyk spolu s manželkou Evou letos přivítal na svět syna Kryštofa. „Když jsem ho poprvé slyšel vzlykat, tak mě to dostalo. Poprvé jsem slyšel hlas svého syna.“
„Ženy o závislosti nerady mluví, mají větší problém si to přiznat,“ vysvětluje v novém dílu Bojs režisér Dan Svátek. „Chlapi se mezi sebou chlubí, kdo vypil kolik piv, na opilou ženu se společnost dívá hůř, to je špatně,“ nabízí jedno z vysvětlení, které ho vedlo k natočení úspěšného filmu Zápisník alkoholičky.
Zažil úspěchy, ale i drsný náraz na dno – tak se na svou kariéru dívá dnes už bývalý fotbalista Ondřej Vaněk. V nové epizodě Bojs přiznal, že se dostal do chvíle, kdy ztratil smysl života. „Nedokázal jsem být sám se sebou,“ svěřil se. Dnes chce pomáhat sportovcům, kteří zažívají podobné problémy.