Prezidentské debaty v USA jsou zdánlivě neotřesitelnou součástí prezidentských voleb. Jejich historie přitom nesahá až tak hluboko a letos budou pořádány trochu jinak. Jak? To se dozvíte v dnešním 120. díle podcastu Redneck. Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak: Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Nejsilnější další kandidát Robert F. Kennedy se účastnit dle všeho nebude moct. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně obecně debaty vůbec k něčemu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
V roce 2020 uprostřed kampaně na prezidentské volby zachvátily Spojené státy protesty proti policejní brutalitě. Co z nich po čtyřech letech zbylo, se dozvíte v 119. díle podcastu Redneck. Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden rád ze škrtání rozpočtů policie obviňuje naopak republikány. Ti se na oplátku snaží stejně jako radikála vykreslit jeho. V jakých sférách amerických policejních zákonů se ale přece jen něco stále děje? Za jaké nejabsurdnější tragické přečiny nebyli policisté v USA potrestáni? A odeberou americké soudy policistům extenzivní ochrany, které jim samy propůjčily? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V 118. díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky. Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem. Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
Tento měsíc to budou dva roky od jedné z nejhorších masových střeleb v americké historii. Odehrála se v texaském Uvalde. Kromě samotného vraha se ale mnozí místní hněvají na policii, která při zásahu naprosto selhala. Proč za zpackaný zásah téměř nikdo dodnes nenese zodpovědnost, se dozvíte v 117. díle Rednecku. 24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta. Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům. Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.
Loni se v USA bojovalo o to, co je správné country. Letos Severní Ameriku smetla největší hiphopová válka za hodně dlouhou dobu. O tom, co to vlastně je rapový „beef“ a kde se najednou vynořilo tolik nenávisti, je dnešní Redneck. Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně. Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec? O tom všem je dnešní 116. Redneck.
V půlce 20. století americký konzervatismus zmíral. Jednou z osobností, která to zvrátila, byl zakladatel časopisu National Review William F. Buckley Jr. 115. díl Rednecku se zaobírá jeho zamotaným příběhem, novým dokumentárním snímkem o Buckleym i hádkami historiků o to, jak na něj nahlížet. Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr. Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním? O tom všem je dnešní Redneck.
Začala sezóna soudů s Donaldem Trumpem a je to dle očekávání chaos. V dnešní díle podcastu Redneck & Beneš vám pomůžeme zorientovat se v tom prvním z nich, který se týká takzvaného „držhubného“ pro Trumpovy údajné milenky. První trestněprávní soud s exprezidentem Trumpem v New Yorku začal oficiálně 15. dubna. První týden ale zabral primárně zdlouhavý výběr poroty. Proč je v tomto případě tak komplikovaný a jak běžně probíhá? Jaké osobní zkušenosti z USA má s porotami amerikanista Jan Beneš? Proč jsou americká média tak fascinovaná tím, jestli Donald Trump u soudu spí, nebo dokonce pouští větry? O co přesně jde v tomto prvním ošemetném soudním procesu a co ve zbývajících třech? A stihnou se vůbec dořešit do voleb? To vše se dozvíte v dnešním díle.
Americký Kongres se poslední půlrok dohadoval především o pomoci pro Izrael a Ukrajinu. Jak nakonec došlo k porážce republikánských rebelů, kteří bojovali proti financím pro Ukrajinu, se dozvíte 114. díle Rednecku. Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak. Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.
Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu. Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny. Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou? To vše je tématem dnešního dílu Rednecku.
Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí: chtěli by prosadit celofederální omezení. Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.
Na sklonku března postihla americké město Baltimore tragická havárie, po které se zbortil místní významný most. Jaké má nehoda následky a jaké právní kličky využívají zodpovědné firmy se dozvíte v 111. díle Rednecku. Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit. Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.
Málokdy se stává, že by v amerických prezidentských volbách hrála tak velkou roli zahraniční politika uchazečů o Bílý dům. Donald Trump lavíruje ve vztahu k Ukrajině, Joeu Bidenovi zase dělá vrásky Izrael a Pásmo Gazy. A pak je tu ještě jižní hranice s Mexikem a Tchaj-wan. Co to znamená, probíráme v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš – tentokrát ve trojici. Pozvání stálých moderátorů podcastu Jana Beneše a Matěje Schneidera přijala Jana Sehnálková, amerikanistka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Společně jsme rozebrali, jaké otázky se rýsují na obzoru americké zahraniční politiky v kontextu blížících se prezidentských voleb mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem. Dostali jsme se ale i k tomu, jestli v některých ohledech není pro geopolitické směřování Spojených států důležitější Kongres, než Bílý dům. Jak může Trump sabotovat americké členství v Severoatlantické alianci? Chce to skutečně dělat, nebo jen tak vyhrožuje? Jsou k současné podpoře Izraele kritičtí jenom demokraté, nebo lavíruje i Trump? Jaké divoké výroky vyslovil republikán Vivek Ramaswamy ohledně Tchaj-wanu – chtěl by zemi hodit přes palubu, nebo naopak vyzbrojovat obyčejné Tchaj-wance? A dostaví Donald Trump někdy svou bájnou pohraniční zeď? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.
Trumpa loni zavalila vlna trestněprávních žalob. Aktuálně má ale potíže kvůli méně nápadným občanskoprávním případům, kde mu hrozily výlohy ve výši přes půl miliardy dolarů. O tom, jak se ze všeho možná vymotá, pojednává 110. díl Rednecku. Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů. Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal a jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.
Donald Trump čelí několika žalobám, to není žádné tajemství. Jedna z těch nejzávažnějších se týká jeho pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb v Georgii. O tom, jak si případ zkomplikovala sama místní prokurátorka, je 109. díl Rednecku. Trump čelí žalobám kvůli takzvanému držhubnénu i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony a jak rozvod jejího zvláštního vyšetřovatele? Proč místní soudce Scott McAfee už trochu ztrácí trpělivost? A stihnou se Trumpovy soudní pletky rozuzlit do prezidentských voleb? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
Republikánské primárky jsou v podstatě u konce a mediální pozornost se přesouvá k důležité otázce: koho si Donald Trump může vybrat jako viceprezidentského kandidáta nebo kandidátku? Odpověď hledá i 108. díl podcastu Redneck. Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra? V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.
Málokdo měl na Washington v uplynulých dvou dekádách takový vliv jako Mitch McConnell. Teď ale dvaaosmdesátiletý lídr senátních republikánů oznámil, že ve své funkci na konci roku skončí. Co znamená konec jeho éry, se dozvíte v 107. díle Rednecku. Mitch McConnell působí v americkém Senátu od půlky 80. let. Od roku 2007 tu pak republikány vede a pod jeho taktovkou se republikáni odhodlali k nejvíce bezskrupulózním obstrukcím v americké historii. Jaké byly zlomové body v jeho kariéře? Jak se vůbec tento člověk dostal do čela republikánské strany? A proč je jeho odchod špatnou zprávou pro Ukrajinu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
Americké republikánské primárky jsou s každým dalším státem bezpředmětnější. Poslední rivalka Donalda Trumpa to ale stejně nezvdává. Proč? To se dozvíte v dnešním 106. díle Rednecku. K výsledku primárek v Jižní Karolíně se Nikki Haley silně upínala. Ve státě má vazby už od svého narození, především ale pak z doby, kdy tu zastávala post guvernérky. Ani to ji ale nakonec nepomohlo k tomu, aby tu Trumpa porazila. Přesto oznámila, že kampaň stále neukončuje – nehledě na to, že cesta k vítězství je pro ní takřka beznadějně uzavřená. V čem se Trump a Haley politicky liší? Mohl by si ji vzít jako viceprezidentku? Proč Haley nedůvěřují už ani někteří donoři, kteří si ji v uplynulém roce zamilovali? A z čeho i přes všechna vítězství může mít těžkou hlavu Donald Trump? O tom všem je dnešní Redneck.
Potkali jste někdy někoho, kdo se jmenuje doslova „Vítězka Reality”? Jedna taková totiž žije v USA a v rozporu se svým jménem skončila ve vězení. Přesně o její kauze je jeden z filmů v dnešním Rednecku. Proč je druhý snímek, o kterém je tu řeč, slabší? Proč a jak tyto slabiny vypovídají o americkém liberalismu a manželích Obamových? A vezme vás Matěj Schneider na procházku? O tom všem je dnešní díl Rednecku.
Staršího prezidenta Spojené státy americké ještě nikdy neměly. Věk však není jediný problém, kterému Joe Biden ve volebním roce a při obhajobě mandátu čelí. Demokraté jsou rozhádaní ohledně americké podpory pro Izrael – její současná podoba se nelíbí hlavně americkým Arabům a mladým voličům. Velké debaty se ale v poslední době vedou také o tom, jak moc se Spojeným státům pod Bidenovou vládou vlastně ekonomicky daří. Nejen ve Washingtonu také v současnosti probíhají velké boje ohledně imigrační politiky a ty mají také potenciál zasáhnout do voleb. Nesmíme zapomínat ani na celou kauzu prezidentova syna Huntera Bidena. S tím vším vás v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš seznámí náš redaktor Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.
Donald Trump za uplynulý rok prohrál tři občanskoprávní spory. Jeho kandidaturou se teď zabývá Nejvyšší soud a další případ ohledně jeho prezidentské imunity má k tomuto soudu dost možná namířeno. To největší ale teprve příjde. Od příštího měsíce se začnou rozjíždět další čtyři, tentokrát trestněprávní soudní procesy. Bude se v nich řešit „držhubné“ pro jeho údajné milenky, nepravomocné zacházení s utajenými dokumenty a především jeho snahy zvrátit výsledek minulých prezidentských voleb. O co konkrétně v jednotlivých kauzách jde? Které z nich by Trumpa měly trápit nejvíce a které mají zase příliš mnoho slabin? Jak je vnímají voliči a jak právní experti? A stihnou se do voleb vůbec dořešit? O tom všem je dnešní díl Rednecku.