Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes. Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě mnoho let poté. Jaké lekce z toho období si můžeme vzít do dnešní situace a jak průběh konfliktu může předvídat vývoj ruské války na Ukrajině? V nové epizodě podcastu Romancov & spol. Janě Ciglerové vysvětluje politický geograf Michael Romancov.
Uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.
„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem. To, co se právě v těchto opomíjených časech nejen ve středomoří odehrálo a jaké to mělo dopady na kontinent probrala v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem Anita Haas Mejzrová.
Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost. O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárodní scéně i dnes? O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v dalším dílu podcastu Romancov a spol. povídají Dominika Píhová a Michael Romancov.
V dubnu 1943 odhalilo nacistické Německo masové hroby v polské Katyni, které obratem umě propagandisticky využilo. Sovětský svaz svou vinu na zmasakrování asi 22 000 lidí mnoho desetiletí popíral. Tato historická kapitola je však až dodnes předmětem dezinformací, soudních sporů… a stále i propagandy. Ostatně naposledy před několika dny ruská média informovala o údajných materiálech FSB, které opět vinu svalují na Němce. Proč? O Putinově výkladu dějin druhé světové války, tehdejší světové politické dynamice, Mnichovské dohodě z pohledu Polska nebo polsko-ukrajinských vztazích si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala redaktorka Deníku N Anita Haas Mejzrová.
Titanic se potopil v dubnu 1912. O století později, v dubnu 2014, oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po sto letech a mnoha tragédiích neumíme chránit všechny životy na moři? A čím nám hrozí budoucnost? Námořní katastrofy v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Tajná Sykes-Picotova dohoda mezi Británií a Francií rozdělila ještě během první světové války Blízký východ. O této zásadní linii v písku, diplomatických úskocích a také mocných a trochu i nemocných impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Náboženské války nejsou zdaleka jen letité a líté boje katolíků s protestanty, křížové výpravy, Husité nebo islámská dobývání. Kromě krvavých kapitol v učebnicích ale po sobě zanechaly také základy dnešních principů mezinárodních vztahů. A parametry svaté války navíc do jisté míry splňuje i aktuální ruská agrese na Ukrajině. Jsou staletí náboženských válek definitivně za námi? V nové epizodě podcastu Deníku N Romancov & spol. probrala s politickým geografem Michaelem Romacovem dějiny a souvislosti náboženských konfliktů v Evropě a okolí redaktorka Anita Haas Mejzrová.
Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu.
Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co formovalo vztah Evropy k USA? Na lince Praha–Miami si o tom povídali politický geograf Michael Romancov s Janou Ciglerovou, americkou zpravodajkou Deníku N.
Paralely jsou nebezpečná věc, přesto jsme se o nějaké opatrně pokusili. Hledali jsme vzorce, které se ve válčení s účastí Ruska opakují – od poloviny 19. století a krymské války až do té dnešní, stále probíhající agrese proti Ukrajině. Teď jsou dva roky od plošné ruské agrese proti Ukrajině, 15. února jsme si připomněli 35. výročí sovětského stažení z Afghánistánu. Kam jsme se za tu dobu posunuli? V podcastu Romancov a spol. mluví politický geograf s redaktorem Deníku N Janem Wirnitzerem.
Za ostnatým elektrickým drátem leží království tmy, zmaru a šílenství – anebo ne? V novém dílu podcastu Romancov & spol. se Michael Romancov a Magdalena Slezáková vydávají do skutečné KLDR: krutého, ale racionálního režimu, který často klame tělem. Co z toho získá Vladimir Putin, který se tam už brzy chystá?
Sexuální násilí je součástí ozbrojených konfliktů po celém světě od nepaměti. Na mezinárodní scéně se však jako válečný zločin objevuje až ve 20. století. Tento typ násilí se ale rozhodně nepojí jen s konflikty minulými, na aktuálnosti a naléhavosti téma nabírá také v současnosti. Proč je potřeba o sexuálním násilí coby nástroji války mluvit i dnes? A jak nám v jeho chápání mohou pomoct dějiny Japonska, Německa, Rwandy, nebo USA? Nejen na to v rozhovoru s Dominikou Píhovou odpovídá politický geograf Michael Romancov.