Claim OwnershipTýdeník Respekt
Subscribed: 2,453Played: 117,045
Subscribe
© Respekt
Description
Podcasty týdeníku Respekt
1155 Episodes
Reverse
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.
Přesně za měsíc budou volby do Sněmovny, přičemž podle posledního volebního modelu Ipsos by s více než 32 procenty zvítězilo ANO, za kterým je s 21,5 procenty Spolu a třetí je s 11,5 procenty SPD. Následují Starostové, Piráti se Zelenými a Stačilo! se SOCDEM s tím, že do dolní komory by se dostali i Motoristé. Právě Stačilo! však podle krajského soudu v Brně ale porušilo zákon. Důvodem je, že přestože vystupuje jako hnutí, ve skutečnosti jde o nepřiznanou koalici. Ohrozí to kandidaturu uskupení, ve kterém jsou mimo jiné i komunisté? Jak vyhrocené jsou kampaně stran a hnutí napříč politickým spektrem? Co od politiků a političek čekat v příštích týdnech a jak by se v nich mohlo posunout rozhodování voličů? I o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery.
Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?
S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.
V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.
„Chtěl bych vám říct, abyste tento školní rok zkusili být příkladem vy některým dospělým. V tom, že se k sobě budete chovat slušně, budete si pomáhat, naslouchat a snažit se pochopit, že i ten druhý může mít sem tam nějaký problém," řekl letos prezident Petr Pavel na začátku školního roku směrem k prvňákům. Těch letos do lavic usedlo bezmála 118 tisíc. S jejich nástupem navíc vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší hned několik legislativních změn. Týká se to zpřísnění pravidel pro odklad školní docházky, možnosti vyučovat podle nových vzdělávacích programů, ale také převodu placení nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Jak přesně mají změny fungovat v praxi popisuje v pondělním Výtahu Respektu Markéta Plíhalová.
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Martin Štorkán a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Hodina zmizení, Hříšníci, Superman, Thunderbolts a Fantastická 4: První krokydruhé řady seriálů Wednesday, Hra na oliheň a Sandman (Netflix)reality show Ano, šéfe! (Prima)Album private music od Deftonesvystoupení Tresky jednoskvrnné, Pasti a mata213 na festivalu Povalečtelemost Woodyho Allena s filmovým festivalem v Moskvěvýstavu Lucie Hoškové Jsme jenom dunící kov (Hidden Gallery)knihu Lucie Hlavinkové Barabizna (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
„Topka“ je v dlouhodobém úpadku. Strana, která mívala pět ministrů nebo pozici nejsilnější pravicové strany v Parlamentu dnes nemá jistotu, že by se do dolní komory samostatně probojovala. Její dlouholetá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová navíc ve své pozici končí a navíc už ve volbách nekandiduje. Přesto ve své funkci zatím zůstala. Kdo přijde po ní? A má šancí na to, že stranu vrátí nad pět procent? Nejen o tom ve čtyřiadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školkách a jejich související knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček. Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579
Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.
V kauze takzvané Kutnohorské sekty, kolem níž se pohybovala zhruba třicítka lidí a několik z nich přišlo o život, včetně vůdce Richarda Šiffera, došlo k dalšímu posunu. Státní zástupce obžaloval šest lidí, kteří se měli podílet na lesních rituálech, po nichž po mučení zemřel jeden z členů sekty. Informaci přinesl Český rozhlas s tím, že obžalovaní se budou zpovídat z trestných činů vydírání a neposkytnutí pomoci. O co přesně v tomto konkrétním případě šlo? Jak pokračuje soudní proces se členkami sekty Irenou a Magdou, které měly podle obžaloby vůdce Šiffera usmrtit? A v čem je kauza takzvané Kutnohorské sekty v Česku bezprecedentní? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Martin Štorkán.
Ženy XYZ #8: Přeplněným českým věznicím má odlehčit, že trest odnětí svobody bude nově za neplacení výživného hrozit jen v nejzávažnějších případech. I organizace pomáhající sólo rodičům upozorňovaly, že uvěznění neplatiče vedlo akorát k tomu, že dluh dále narůstal, a děti se peněz stejně nedočkaly. Jaké mohou být efektivnější cesty, jak rodiče přimět platit? Jak pomohou změny v rozvodech, které začnou platit od ledna? A proč si část společnosti mylně myslí, že alimenty neputují dětem, ale rozhazovačným matkám? V osmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že s okamžitou platností odvolává z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cook. Reaguje tím na obvinění, že se měla dopustit hypotečního podvodu. Cook namítá, že k jejímu odvolání šéf Bílého domu nemá žádnou pravomoc a že neodstoupí, dokud k tomu Trump neprokáže dostatečný důvod. Snaha o její odvolání je nicméně dalším z prezidentových zásahů proti složení centrální banky, s jejímiž některými členy má spor kvůli výši sazeb. Americká média upozorňují, že pokud by Cook byla odvolána, jejím nahrazením by Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu. Centrální banka však není jedinou institucí, kde se Trump snaží centralizovat moc. Tu se navíc snaží získat i v některých městech, která mu ve volbách nebyla příliš nakloněna a v pondělí tak například oznámil, že by americká armáda mohla být nasazena k potlačení zločinu v Chicagu. Tam přitom kriminalita klesá. Čeho tím chce Trump dosáhnout? Může jeho posilování pravomocí někdo zastavit? I o tom mluví v úterní epizodě podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.
Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?
Dělníci kultury #20 Pavel Turek a Jan H. Vitvar diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: portrét kapely Bibione a její nové EP Paprikatraumbrötchen album Wishbone od Conana Graye knihu Michaela Špirita Filip Topol 99727 znaků včetně mezer (Revolver Revue) dokumentární film Mátého Körösiho Divas výstavu Alice Nikitinové, Hany Puchové a Jana Kostohryze Mám se zout? (Galerie MeetFactory) sedmdesáté výročí poslední Velké ceny Antonína VitvaraKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #23: Kampaň se blíží do finále, už i poslední opozdilci představují své programy a v politickém zákulisí se pomalu začíná mluvit o tom, kdo po volbách zasedne ve Strakově akademii. Podaří se současné vládě zázrak a obhájí své posty? Nebo se některá ze stran současné vládní koalice obětuje pro demokracii a složí vládu s hnutím ANO, se kterým si nyní nemohou přijít na jméno? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
Vrchní soud v Praze měl do konce srpna lhůtu na to dopsat své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě šéf ANO Andrej Babiš a europoslankyně stejného hnutí Jana Nagyová. Seznam Zprávy ale ve středu přišly s informací, že odvolací soud už rozhodnutí dopsal a případ se tak vrací k Městskému soudu, který v minulosti oba již dvakrát zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott se nicméně tentokrát bude muset řídit pokyny Vrchního soudu, podle jehož důkazů se Babiš i Nagyová dopustili dvou trestných činů, a to dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. „Téměř se nemůže stát, že by nebyli odsouzení. Musíme nechat nějaký prostor, ale je to velmi málo pravděpodobné. Jsme tak v situaci, že volby s největší pravděpodobností vyhraje a vládu bude sestavovat člověk, který bude odsouzený za spáchání trestného činu," říká ve Výtahu Respektu Erik Tabery, podle kterého rozsudek přijde nejspíš až po volbách, které připadají na první říjnový víkend. Co by to znamenalo pro Andreje Babiše coby možného předsedu vlády? Mohlo by jeho případné odsouzení ovlivnit voliče ANO? A je tu možnost, že by příští kabinet vedl někdo jiný z tohoto hnutí?
Jižní Evropa zažívá jednu z nejhorších sezon lesních požárů za poslední dvě dekády. Například Pyrenejský poloostrov požáry sužují už dva týdny. V případě Španělska jde hlavně o severozápad země, kdy ještě v úterý navečer hasiči evidovali na 40 ohnisek. Situaci řeší i centrální vláda v Madridu, která plánuje na zasažených místech vyhlásit stav mimořádné události civilní ochrany a v příštím měsíci předložit plán boje proti klimatickým změnám. „Zemřelo i několik lidí. Za 24 hodin tam shořela stejná plocha jako za celý loňský rok. Z dat EFFIS vyplývá, že jen ve Španělsku, napříč několika regiony, spálil oheň plochu čítající 400 tisíc hektarů. Jak píše agentura Reuters, to je jako by shořela celá Mallorca," říká ve Výtahu Respektu Štěpán Sedláček, který dodává, že extrémní požáry jsou také v Portugalsku. Jaká je tam situace? Jak se s požáry doposud vypořádávalo sousední Španělsko a jaký by mohl být budoucí plán boje s klimatickou změnou? A jak vlastně klimatologové hodnotí letošní léto v Česku?
Download from Google Play
Download from App Store
United States
zoopark si neberte do huby. kdybychom si nechali opravit restauraci Tajga jinou firmu, bylo bychom v klidu. do takhle přiject z Prahy do Chomutova. jinak vypadáte jako idioti