Týden umění / PRAGUE ART WEEK

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali Jána Gajduška, kurátora sbírky Havrlant Art Collectiona výstavy k jejímu desetiletému výročí, která bude zahájena společně s festivalem Prague Art Week. Soukromá sbírka současného umění Kateřiny Havrlant se během deseti let vyprofilovala jako jedna z předních sbírek současného umění v České republice. Výstava HAC#2 bude probíhat ve Výstavní síni Mánes a bude otevřena od 25. září do 6. října.   Jaké bylo první dílo, které se objevilo ve sbírce Havrlant Art Collection, a jak probíhá samotný proces výběru nových děl? Jak se sbírka postupně rozvinula směrem k zahraničním akvizicím? Jak vypadá účast sbírky na uměleckých veletrzích a do jaké míry ovlivňuje nákup děl legislativa jednotlivých zemí? Kurátor Ján Gajdušek v podcastu nejen přibližuje pozadí a formování sbírky, ale také vysvětluje v čem spočívá jeho role. Majitelce sbírky, Kateřině Havrlant, předává tipy a portfolia umělců a ona se následně rozhoduje, ke komu se do ateliéru půjdou podívat. „Důležitá role kurátora spočívá také v tom, že musí sledovat vývoj a dění kolem umělců. K většině z nich jsme se během deseti let vraceli a realizovali například další odkupy. Snažím se sledovat, kde vystavují, co se děje, a setkávat se s nimi. Následně vše konzultujeme s Kateřinou Havrlant,“ vysvětluje. Výroční výstava Havrlant Art Collection představí pouze výběr z celé sbírky. Kurátor Ján Gajdušek v podcastu popisuje, podle jakého klíče k tomuto výběru došlo: „Výběr probíhal v několika vlnách a bylo těžké díla vyřazovat. V Pragovce během prvního ročníku Prague Art Week jsme se kvůli omezenému prostoru soustředili hlavně na malbu. Teď v Mánesu jsme se zaměřili na objekty a videa, která na první výstavě chyběla. Je tam tedy sedm filmů, novější akvizice doplňují díla, která jsou pro sbírku zásadní,“ popisuje Ján a dodává, že výběr děl je také spojen s architekturou výstavy, kterou má na starosti RUINA office. Jak architektura i výstava samotná vypadají, můžete sami zhlédnout již při jejím zahájení 25. září od 19:00.  Výstava HAC#2 potrvá až do 6. října. Na závěr podcastu kurátor Ján Gajdušek sdílí své osobní tipy, které byste na výstavě rozhodně neměli přehlédnout. Rozhovor končí také jeho osobním pozváním, které zdůrazňuje další důvody, proč výstavu ve Výstavní síni Mánes navštívit a proč je důležité, že se koná právě tam.

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali Michaela Noska, absolventa Ateliéru malby III na pražské AVU. Ve své tvorbě se Michael zaměřuje na témata individuální identity a introspekce – ať už prostřednictvím malby, kresby nebo také expresivních textilních masek.  V Galerii Bold již dnes zahájí první samostatnou výstavu s názvem Afterimage, která otevírá novou kapitolu jeho práce, a to jak po stránce tematické, tak formální. Výstava probíhá od 18. září do 18. října 2025 a kurátorkou je Eva Bláhová Riebová. Výstava je součástí letošního Prague Art Weeku – největší přehlídky současného umění v hlavním městě. Vernisáž proběhne 17. září od 18:00. Jaká byla Michaelova cesta od zobrazování reality k abstrakci? Jak vnímá propojenost jednotlivých médií ve své práci? A co přináší nová technika, kterou poprvé představuje právě na této výstavě? „Malba, práce s textilií i kresba jsou pro mě nedílnými součástmi tvorby. V každém z těchto médií cítím silnou vnitřní potřebu a když se jedno z nich vyčerpá, mohu se s radostí a jistotou vrátit k jinému. Ten přechod navíc často otevírá nové možnosti a nápady,“ říká o své práci Michael Nosek. Zároveň také popisuje, proč jeho nová výstava nese název Afterimage a jak pracuje s tématem paměti oka.  V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak Michaela inspirovalo téma konečnosti a apokalypsy, jak rodičovství proměnilo jeho tvorbu i to, jak probíhala spolupráce s Galerií Bold.

Naše pozvání do podcastu Týden umění ze série LOOP tentokrát přijala Valérie Horváth, art specialistka J&T Banky, která stojí za projekty jako Galerie Magnus Art, Art Index a Art Index Pop-up. Právě tuto výstavu, která začíná už 4. září a potrvá do 7. září, nám Valérie přišla představit. Co motivovalo J&T Banku darovat celou sbírku Národní galerii a proč se rozhodla podpořit účast na Benátském bienále? Jaký je cíl kampaně Odhalte umění s Petrem Vančurou, která doprovází projekt Art Index Pop-up? A jaké osobní pozvání adresuje Valérie Horváth k objevování mladé scény zastoupené na výstavě? To vše se dozvíte v podcastu. Už v loňském díle se posluchači mohli dozvědět, co Art Index je, jak funguje a kde jej aktuálně najít – a v případě umělců i to, jak se do něj dostat. „Art Index je žebříček stovky umělců a umělkyň, které odborná veřejnost vyhodnocuje jako nejviditelnější. Art Index Pop-up pak představuje část z nich – tentokrát polovinu,“ vysvětluje Valérie Horváth. „Zároveň jsou vystavující kurátorsky vybráni tak, aby se obměňovali a aby se představovala nová jména.“ V letošním ročníku Art Index Pop-up uvidíte dvě stě děl, která jsou zároveň dostupná komukoli k prodeji – přímo na výstavě a ve velmi dostupném formátu. Art Index zde funguje jako prostředník mezi umělcem a kupujícím, aniž by si nárokoval provizi. Výstava se koná jednou za dva roky a pokaždé na jiném místě. „Snažíme se najít prostor, který lidé znají a chodí kolem něj, ale často nemají příležitost podívat se dovnitř. Hledáme také genius loci,“ dodává Horváth. Letos se Art Index Pop-up koná v paláci Bellevue, nádherné neorenesanční budově na Smetanově nábřeží s fascinující historií. V minulosti zde měl svůj ateliér Oskar Kokoschka, který z tohoto místa maloval slavné pražské veduty, a po něm prostor využíval také Jiří Trnka. 

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali umělkyni Lindu Čihařovou, autorku monumentálního díla Cukrouš, které vzniklo pro projekt Cukrovar.art v areálu Modřanského cukrovaru společnosti Skanska. V rozhovoru mluví nejen o tomto konkrétním díle, ale i o širších souvislostech své umělecké praxe. Co tvoří tématickou rovinu její tvorby? Jak vypadá její spolupráce s vědou? A jak vypadá dílo Cukrouš? „Cukrouš je velká, téměř šestimetrová socha, kterou lze volně procházet. Je to napůl architektura, napůl socha, trochu rostlina a trochu živočich – konglomerát všeho dohromady,“ popisuje autorka. V podcastu se dozvíte více o celém procesu vzniku – od účasti v soutěži až po realizaci, o které se také dozvíte blíže v předchozím dílu podcastu s Martinou Suchánkovou, vedoucí projektu Modřanský cukrovar. Linda zároveň přibližuje, jak její tvorbu dlouhodobě formuje ekologické uvažování, což bylo klíčové i pro vznik Cukrouše: „Když už tam jsou byty pro lidi, aby tam byly i domy pro přírodu,“ vysvětluje svou motivaci. Dílo tak neslouží jen jako estetický objekt, ale také jako potenciální útočiště pro další organismy. Čihařová záměrně nechává konečnou podobu díla otevřenou – konstrukce bude postupně prorůstat živými rostlinami, které bude autorka do struktury vplétat. Výsledný tvar určí až samotná spolupráce s přírodou. Podcast mapuje i vývoj její práce napříč médii – od videí přes keramické reliéfy až po prostorové instalace. Některé z nich Linda v rozhovoru podrobněji rozebírá a zasazuje do kontextu své umělecké práce.  Dílo Cukrouš bude k vidění během Prague Art Week 2025, kde se Art Cukrovar stane součástí oficiálního programu.

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali Martinu Suchánkovou, vedoucí projektu Modřanský cukrovar společnosti Skanska, která měla na starosti i projekt Art Cukrovar. Tento projekt, který propojuje bytové domy s uměním je realizován v pražských Modřanech. V tomto dílu podcastu navazujeme na zářijovou debatu, která proběhla v rámci Superstudia PAW. Martina Suchánková se zde zúčastnila diskuze na téma Umění, architektura a development, zaměřené na roli umění ve veřejném prostoru. Záznam debaty si můžete pustit na webu Prague Art Week. V aktuálním díle se dozvíte více o projektu Art Cukrovar, který propojuje umění, veřejný prostor a novou rezidenční výstavbu. Projekt začal v roce 2023 soutěží schválenou Českou komorou architektů. Na jejím základě bylo vybráno pět uměleckých děl určených pro postupné umístění v rámci lokality. Dvě z nich už byla realizována, další přibudou v následujících dvou letech. Prvními instalovanými díly jsou Cukrouš od Lindy Čihařové a Industriální archeologie – archeologické pískoviště od Matúše Beráka a Jana Bittnera. Martina Suchánková v podcastu popisuje, jak vznikala celková koncepce projektu, jaký byl proces výběru a jak se do něj zapojila městská část i místní obyvatelé: „Strategie naší společnosti je, že nechceme lidem prodávat jen byt – stejně důležitý je i prostor mezi domy. Chceme, aby se lidé měli kde potkávat, posedět na správně umístěné lavičce, podívat se na něco hezkého nebo si dát sraz. A právě k tomu je Cukrouš ideální.“ Podcast přináší detailní pohled na to, jak projekt propojuje bydlení s uměním a veřejný prostor s kreativitou. Důraz klade na lokální ukotvení, udržitelnost a spolupráci s komunitou, která se na tvorbě děl aktivně podílí. Dozvíte se také: Jakým způsobem se téma udržitelnosti v projektu promítá? Kdo tvořil odbornou porotu soutěže? A jaké další realizace připravuje společnost Skanska? Obě aktuálně instalovaná díla si budete moci prohlédnout během Prague Art Week 2025, kde bude Art Cukrovar součástí oficiálního programu.

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali Marcuse Muchu, pravnuka slavného českého secesního malíře Alfonse Muchy a syna Johna Muchy, který dnes pečuje o umělecké dědictví své rodiny. Marcus Mucha dlouhá léta působil v hollywoodské filmové produkci, než se rozhodl kariéru opustit a naplno se věnovat správě odkazu svého pradědečka. Spolu se svým otcem Johnem aktivně působí v Nadaci Alfonse Muchy, která se stará o zachování a prezentaci jeho uměleckého dědictví. „V západní Evropě lidé dlouhou dobu znali pouze plakáty, které Alfons Mucha vytvořil během svého pobytu v Paříži. Neznali však jeho olejomalby, které dnes tvoří hlavní část jeho umělecké reputace,“ vysvětluje Marcus. Dodává, že rozhodnutí věnovat se odkazu svého pradědečka vnímal jako přirozený krok, protože k České republice vždy cítil silné pouto, i když žil dlouho v zahraničí. „Podle filozofie Alfonse Muchy chceme, aby jeho dílo mohli vidět lidé po celém světě. Nikdy to nemělo být jen výsadou salonů pro bohaté, ale přístupné všem,“ říká Marcus a zdůrazňuje, že tuto myšlenku nadace stále následuje. Kromě ochrany díla kladou důraz i na jeho zpřístupnění – proto otevírají muzea nejen v Praze a dalších světových metropolích, ale také ve vesnicích a menších městech, která byla pro Muchu významná. Nadace otevřela také Muchovu stezku na Moravě. Pořádají tematické výstavy inspirované jeho tvorbou i tématy, která pro něj byla důležitá. Dozvíte se také, co tvoří koncepci nově otevřeného Muzea Mucha v Paláci Savarin, kde můžete vidět Muchova neznámá díla, která na výstavě mají celosvětovou premiéru nebo například nejlepší výběr plakátů z Paříže. Výstavní prostor v barokním paláci Savarin navrhla světově uznávaná architektka Eva Jiřičná. Co Marcuse Muchu přimělo opustit filmovou kariéru a věnovat se rodinnému odkazu? Jak lidé v různých částech světa vnímají dílo Alfonse Muchy? Jak Nadace Alfonse Muchy funguje? A jak se v takové instituci řeší otázky autorských práv? Odpovědi najdete v našem novém dílu podcastu. Nově otevřené Mucha Muzeum v Paláci Savarin můžete navštívit i během Prague Art Weeku 25.

V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali umělkyni a kurátorku Romanu Drdovou. Vedle vlastní umělecké tvorby dlouhodobě spolupracuje s galerií The Design, kde stála u samotného otevření prostoru a má na starosti celoroční kurátorskou koncepci. V rozhovoru se dozvíte podrobnosti o konceptu The Design, ale řeč bude také o osobních uměleckých projektech Romany Drdové. Dozvíte se více například o její zahraniční rezidenci a výstavě v Hongkongu nebo o chystané výstavě v Lucembursku. Romana v podcastu přibližuje také samotnou vizi za vznikem prostoru v nejužším centru Prahy: „Za konceptem The Design stojíme tři – majitelka Olga Rühle, Míla Umanec Bulířová, která přišla s nápadem prostor otevřít, a já. V bývalé lékárně jsme chtěli vytvořit concept store s jinou nabídkou, než jaká je běžná v pražských design shopech – zaměřujeme se na autorský design a rukodělnou práci. Dále jsme zde otevřely galerii, kterou mám na starosti já a bývalou laboratoř jsme přetvořili v kavárnu, kam bychom lidi chtěly naučit chodit a užívat si ducha Prahy jinak, než jsou zvyklí.“ The Design tak není jen uměleckým a výstavním prostorem, ale i místem pro obyvatele Prahy, kteří zde mohou zažít jinak nedostupné prostředí Havelského tržiště – s výběrovou kávou, současným uměním a kvalitním českým designem. V podcastu se dozvíte i více o kurátorském přístupu Romany Drdové, který staví na autenticitě a opravdovosti. Nahlédnete také do zákulisí výstavy Pneuma Alchemy, kde prostřednictvím jejího kurátorského záměru vznikl dialog mezi dvěma umělci, Paulou Benčaťovou a Davidem Krňanským. Součástí podcastu je i pozvánka na vernisáž nové výstavy Pulse of Samsara, která v The Design proběhne 3. července. Výstava propojí textilní výtvarnici Miroslavu Klesalovou, keramičku Blanku Němcovou a malíře Lukáše Šmejkala. Součástí projektu bude i doprovodný program, na který se můžete těšit v rámci Prague Art Weeku v září.

 V dalším dílu podcastu Týden umění ze série LOOP jsme přivítali Zuzanu Dusilovou – teoretičku umění, kulturní manažerku a vedoucí marketingu a PR v Kunsthalle Praha. Zuzana vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM a zároveň marketingovou komunikaci na Univerzitě Karlově. Právě propojení těchto dvou světů je zásadní pro její každodenní práci. Kunsthalle Praha není jen výstavní prostor, ale také instituce, která mluví jazykem současnosti – srozumitelně, atraktivně a bez zbytečné distance. Komunikace s publikem je zde strategickou prioritou, což se odráží i v širokém spektru činností, které Zuzana ve své roli zastřešuje. Patří sem jak manažerské, tak exekutivní úkoly, mezi něž spadají například media relations, vizuální koncepce kampaní, práce s prostorem galerie, ideové a kreativní vedení sociálních sítí či navazování partnerství. V rozhovoru se dozvíte, jak vypadá běžný pracovní den v marketingu velké kulturní instituce, jak se plánují jednotlivé výstavy a jejich vizuální identity výstav – jak se hledá rovnováha mezi uměleckým rukopisem vystavujících a brandingem instituce nebo jak se kampaň dostává ke svému publiku. Ve světě zahlceném vizuálními podněty se současné umění často ocitá v přímé konkurenci s masivními kampaněmi filmového nebo hudebního průmyslu. Jak v tomto kontextu Zuzana Dusilová chápe pozici instituce jako Kunsthalle? Co ji v práci inspiruje v uměleckém i mimo uměleckém kontextu? A co všechno dnes ovlivňuje pozornost publika? I tomu se v podcastu věnujeme – v duchu podtitulu série LOOP: omezené zdroje, neomezená imaginace. Na závěr nahlédneme i do aktuální výstavy Kunsthalle A nic nás nerozdělí, věnované tvorbě umělecké dvojice Hans Hartung & Anna-Eva Bergman, kterou můžete navštívit během letošního Prague Art Weeku.

V dalším dílu podcastu jsme přivítali malíře Adama Kašpara – autora, který krajinu sleduje, maluje a sám v ní i žije. Podtitul této série „omezené zdroje, neomezená imaginace“ přímo souzní s jeho aktuální výstavou Urpflanze v galerii Kvalitář, kterou můžete navštívit do 14. června. Výstava se vztahuje k tématům ekologie a udržitelnosti a zároveň zve diváky do světa dávné prehistorie, současných východisek z ekologické krize i vizí budoucnosti. V podcastu se dozvíte, jak se autorova inspirace prehistorií pojí s estetickou rovinou jeho díla, a co znamená samotný pojem Urpflanze – “prarostlina”, který vychází z Goetheovy filozofické a přírodovědecké práce, zkoumající morfologii rostlin. Výstava Urpflanze na tento koncept navazuje a rozvádí ho v příběhu evolučního vývoje archaických rostlin. Kromě cestování do prehistorie uslyšíte v podcastu také analýzu současné ekologické roviny – například o sérii maleb věnovanou požárům jako možnosti obnovy ekosystému.

V prvním podcastu série LOOP jsme přivítali Magdalénu Roztočilovou – umělkyni, která se věnuje především sochařské tvorbě. Její práce osciluje mezi figurací, abstrakcí a surreálním sněním. Aktuálně je můžete vidět na výstavě Bytová kultura v Sotheby’s International Realty, kde odvážně kontrastují se zařízením funkcionalistického bytu. Magdalena v rozhovoru charakterizuje svůj přístup k umění jako dialog, který se stává smysluplným ve chvíli, kdy její díla žijí v prostoru spolu s lidmi a ti s nimi vstupují do interakce. Právě tento kontakt posiluje její vnímání smyslu a účelu umění. V podcastu se mimo jiné dozvíte, kde umělkyně čerpá inspiraci pro tvarosloví svých soch a plastik nebo jak přistupuje k formálním rovinám své tvorby. Uslyšíte také to, jaké podmínky, limity a omezení sochařství přináší a jak je navázáno na sběratelství v českém i mezinárodním kontextu. Dílo Magdalény Roztočilové můžete vidět v rámci druhého dílu ze série Bytová kultura v Sotheby's International Realty, ta představuje černobílá díla Magdaleny Roztočilové, Davida Krňanského, Terezy Zelenkové a Daniela Vlčka.  Na pokračování další výstavy z této série se můžete těšit během Prague Art Week 25. 

Rozhovor s Janou Bernartovou, vznikl u příležitosti festivalu digitální a kreativní kultury SIGNAL, jehož je letos součástí. Odhalila nám, jak bude vypadat její instalace Vidím všude tekuté krystaly, zaměřená na zkoumání digitálních barev. Prozradila, jak probíhají produkční přípravy uměleckých instalací pražského festivalu světla, i to, proč je kurátor Signalu Pavel Mrkus její hrdina. Sama již od roku 2016 kurátoruje festival Art Week Liberec, který propojuje současné umění s významnými historickými památkami ve městě Liberec. „Je tady velká ochota vystavovat digitální i multimediální projekty, na druhou stranu se instituce nenaučily digitální díla kupovat, i přesto, že jsou jsou součástí kultury i běžného života. Takže sbírkotvorný segnet státních institucí tento výsek nezabírá, což ztrácí pravdivost v tom co budou sbírky obsahovat. A není to jen otázka současnosti, ale i nástup digitálních a nových médií z velké míry v českých sbírkách absentuje,“ odpovídá Jana Bernartová na otázku, toho jak si stojí digitální média oproti klasickým v naší současnosti. Další odpovědi, týkající se zapojení technologií do kreativních a uměleckých procesů najdete na konferenci Signal Forum od 11. - 12. 10. 2024. Jana Bernartová je umělkyně, kurátorka a hlavní organizátorka festivalu Art Week Liberec a také prorektora pro studijní záležitosti na Akademii výtvarných umění. Festival digitální a kreativní kultury SIGNAL se koná 10-13. 10. 2024 v Praze. Digitální instalaci Jany Bernartové najdete v Parku Národního probuzení pod číslem 11 na trase Centrum.

Galeristka, kurátorka, publicistka výtvarného umění, Lucie Drdová, vystudovala dějiny umění a německou literaturu na brněnské Masarykově univerzitě. Nyní žije a pracuje v Praze a v Benátkách. Lucie zhodnotila právě proběhlý festival Prague Art Week z vlastní perspektivy a zároveň doporučila výstavy, které v Praze můžete stále navštívit. Společně vám nabízíme několik dalších tipů, kam se v následujících týdnech za uměním  vydat. Fall, festival literatury v DOXu (19-22. 9.), Festival Signal (10-13. 10.) a výstavu Confluence (6-30.10.) v Benátkách, na kterou zve přímo její kurátorka, Lucie Drdová.  V rozhovoru se dozvíte, jak multimediální projekt Confluence vzniknul, ale i to jak náročné je zahraniční výstavu v Benátkách, během nejexponovanějšího období Benátského bienále připravovat.

V podcastu Týden umění jsme přivítali Lukáše Houdka, umělce, publicistu a humanitárního pracovníka, jehož práce je založena na podpoře menšin a svými rozmanitými projekty přibližuje veřejnosti jejich problematiku a do hloubky artikuluje téma identity ve společnosti z různých perspektiv.  Problematikou identity se zabývají díla skupinové výstavy Úhel pohledu: Identita v Centru současného umění DOX, kde bude Lukáš Houdek vést interaktivní workshop, během PAW. “Výstava se zabývá různými vrstvami identity. Najdeme tam dvě díla, která se dotýkají národnostní identity, do které se člověk narodí nebo ji získá. Dále tam jsou díla, která se dotýkají genderové identity. Je to synkreze různých přístupů k těmto tématům,” popisuje Lukáš Houdek a mluví také o dvou vlastních dílech, které ve výstavě prezentuje – jedno se dotýká romské části populace a druhá uprchlické zkušenosti.  Lukáš Houdek skrz umění řeší také otázky vlastní identity a vzpomínek, které vychází z traumatických zkušeností. Umění pro něj ze začátku jeho tvorby bylo spíše arteterapií. Až později začal umělecké prostředky používat k artikulaci obecných témat, na kterých mu záleží, nebo se ho přímo dotýkají. Pro jeho tvorbu je zásadní uvažovat nad tématy komplexně a do hloubky. V jednom ze svých projektů, podcastové série Hrana se například věnoval vztahu můžu ke svému tělu a jeho nejednoznačnosti, která je daná sociálními tlaky a stereotypy. 

V roli hosta se tentokrát ocitla ředitelka Prague Art Week Lenka Bakešová, abychom si spolu mohli povídat o letošním ročníku Prague Art Week 24. Co tentokrát nabídne a nemělo by vám uniknout? A jak náročné je takový festival připravit? Lenka stojí v čele Prague Art Week od roku 2022, kdy došlo k rebrandování festivalu, který se do té doby konal pod názvem Týden umění. V rámci rozhovoru přibližuje hlavní lokality, kde se třetí ročník festivalu odehraje (Palác Savarin, Centrum současného umění DOX, prostory v Jeruzalémské 2), a radí, jak na ten správný „art hunting“, tedy jakým způsobem se v bohaté programové nabídce nejsnáze zorientovat. Moderátorem dílu je Tomáš Klička, šéfredaktor časopisu Art Antiques, který stejně jako festival Prague Art Week, nebo web Art+  patří do vydavatelství ArtAntiques Média.

Mezi hosty letošní série podcastu EDUcare, jsme přivítali Alexandru Bízkovou, ředitelku předního českého investičního fondu Pro Arte. Ženu s vizí, která díky působení v mnoha projektech propojuje umění se světem financí a podněcuje diskuzi o významu kultury a mecenášství ve společnosti. Právě toto téma bude ústředním motivem rozhovoru, který povede s Leošem Válkou a Liborem Winklerem v bloku ART PATRONS 5. 9. od 18 hod v Superstudiu PAW24. “Umění umí být agentem společenské změny. Jeho velkou předností je otevírat složitá témata, která se nás týkají,” vysvětluje Alexandra Bízková. Pro Alexandru je důležité uvědomění si toho, že všichni jsme součástí větších celků, komunit na mikro i makro úrovni. „A v umění navíc můžeme nacházet společnou řeč,“ dodává. Krom rozvoje mecenášství, kterému se věnuje i skrz aktivity s Via Clarita nebo s Českou filharmonií na té nejvyšší úrovni, ji zajímá i podpora mladých umělců. Proto se s kolegy z Pro Arte rozhodli stát se jedním z partnerů výstavy Young Selection. Výstava Young Selection bude od 7. do 8. září v čase od 10:00 do 18:00 zdarma dostupná pro veřejnost po předchozí rezervaci online, nebo na místě. Více informaci najdete na pragueartweek.cz

Valérie Horváth vystudovala dějiny umění na FF UK a Arts Management na Vysoké Škole Ekonomické, část studia strávila ve francouzském Dijonu. Působila v soukromých galeriích, spolupracovala sklářskými značkami. Aktuálně působí včele artové divize J&T Banky. Odpověděla nám proto, formou Q&A na četné dotazy umělců spojené s J&T Banka Art Indexem, který banka pravidelně vydává ve spolupráci s naším sesterským portálem ART+. Proč banka produkuje vlastní umělecky zaměřené projekty, včetně rezidence či galerie „Magnus“. A jakou výstavu ze sbírky privátního sběratele tentokrát připravuje Galerie Magnus Art v karlíně na Prague Art Week24.

V podcastu Týden umění jsme přivítali Jiřího Frantu, který hovořil za autorské duo známé jako Jiří Franta a David Böhm. Franta a Böhm na uměleckých projektech spolupracují od roku 2006, seznámili se jako spolužáci na pražské Akademii výtvarných umění. Sami o sobě říkají, že netvoří kresby, ale kreslí. Jsou autory knižních a časopiseckých ilustrací, pořádají performance, natáčejí videa, ale i budují prostorové instalace, které zasahují do veřejného prostoru. Jednou z nich je socha Předmět našich hovorů, kterou můžete vidět ve sbírce Odkolekce během PAW24. Jedná se o prostorovou kresbu – klasickou dvojrozměrnou disciplínu, kterou rozvinuli do formy trojrozměrné sochy představující stylizovaný rozhovor tří „mluvících hlav“. „Jedna věc je vystavovat v galerii, kde si můžeme dovolit spoustu věcí, druhá věc je veřejný prostor. Kromě soch je vystupování performativně či happeningově také něco úplně jiného. V případě sochařského díla musí člověk počítat s tím, že to podléhá mnoha očím a mnoha názorům. Nemyslím si ale, že by měl umělec jakkoliv slevovat; naopak by měl spíše zůstat pevný a naplňovat svou ideu. Ale i tak se tam vkrádá to, že to je veřejný prostor, a v něm musí komunikovat jinak. Například měřítko je jiné,“ odpovídá Jiří Franta na otázku, jakou má zkušenost s prací ve veřejném prostoru a jakou odezvu měly jejich realizace v něm. U této příležitosti můžeme pozvat posluchače 5. září od 17 hodin do Superstudia PAW na diskuzi Art, Architecture & Development, kde budou nad otázkami umění, architektury a městského plánování debatovat Magdaléna Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, Marie Foltýnová, kurátorka Galerie hlavního města Prahy, Helena Huber-Doudová, kurátorka Sbírky architektury Národní galerie Praha, kurátor sbírky umění Odkolekce Petr Volf, Martina Suchánková, vedoucí projektu ART.cukrovar, a z pohledu legislativy je doplní Filip Čabart z Havel & Partners. Výstavu Fabulant připravovali Franta a Böhm rok a půl. Rozkládá se ve dvou patrech v Domě fotografie GHMP. Jaké fabulace do ní autoři ukryli, můžete zjistit během PAW24, kdy bude výstava 8. září zpřístupněna po celý den za symbolickou cenu 1 Kč. Celý PAW24 zakončí v neděli 8. září v 18 hodin místo tradiční komentované prohlídky ve výstavě dvojkoncert WWW a Aid Kid.

Hostem čtvrté epizody ze série EDUcare -umění poznávat byla Tereza Štětinová. Tereza Štětinová je umělkyně, oplývající sochařskou citlivostí. Její specifický přístup k materiálu,  je již nyní ceněn v galeriích, ale i v aukčních domech. Během PAW 24 bude její práce k vidění na výstavě Bytová kultura v Sotheby's International Realty Czech Republic na Janáčkově nábřeží. Poslechněte si rozhovor o její tvorbě, uměleckých přístupech i práci pedagožky na Základní umělecké škole na Proseku. „Snažím se jim předat především to, že kreativitu mohou uplatnit v jakémkoliv oboru, i když nepůjdou studovat uměleckou vysokou školu, kreativní přemýšlení jim zůstane. Umění je něco, co jim bude i nadále oblažovat život, a díky umění budou tolerantnější,“ říká v rozhovoru s Lenkou Bakešovou.

Ve studiu jsme přivítali Terezu Porybnou, která sama sebe vidí jako art manažerku, producentku a někdy kurátorku umění. Výlet do světa umění pak vnímá z pozice vystudované antropoložky, jako dlouhodobý terénní výzkum. Umění podporuje mnoha směry, nejen finančně. Aktuálně učí na Pražské UMPRUM, podílí se na přípravě edukativně environmentálního projektu Les ve společenství pro pěstování, teorii a umění Institut úzkosti. Sama je autorkou výjimečného bytu v Ovenecké 33, který umělecky zpracovalo několik umělců a umělkyň  a budete ho moci navštívit během Prague Art Week 24.