DiscoverTýdeník Respekt
Týdeník Respekt
Claim Ownership

Týdeník Respekt

Author: Respekt

Subscribed: 2,848Played: 124,831
Share

Description

Podcasty týdeníku Respekt
1227 Episodes
Reverse
V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.
Ženy XYZ #17: O neplodnosti se psalo už v Bibli a dlouho byla považována výhradně za záležitost ženy. Dnes už přitom víme, že potíže bývají na straně žen a mužů přibližně stejně často. Neplodnost je také opředená řadou mýtu, od toho, že je vše jen v hlavě a stačí se nestresovat, až po to, že v případě potřeby vždy pomůže umělé oplodnění. V neposlední řadě mohou být neplodné ženy za svůj zdravotní stav zostuzovány a uráženy, což nyní zažívá i končící předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V 17. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.
Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.
Dělníci kultury #28: Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar tentokrát debatují o:filmech a jihlavském projektu režiséra Tsaie Ming-Liangareality show Great British Bake-offsoše Praying Wood Krištofa Kinteryretrospektivě fotografa Joela-Petera Witkina Rozbitý svět (DOX)stand-upu Daniela Slosseknize Andrey Sedláčkové Toyen. Léta erotická (Prostor) a Milana Kocha Básnické a prozaické dílo (Malvern)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #32: Jednání o vládě pokračují i v třetím týdnu po volbách, tentokrát bez fyzicky přítomného Andreje Babiše. Na 14 schůzkách si zástupci ANO, Motoristů sobě a SPD řekli, co chtějí s Českem v jednotlivých oblastech následující 4 roky dělat. Jak jednání probíhají? Kde jsou největší „třecí plochy“? A bude nakonec Filip Turek ministr, nebo místopředseda Sněmovny? To vše rozebírají v další epizodě Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.
Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?
Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.
Ženy XYZ #16: Genderové stereotypy se prolínají snad všemi oblastmi života, jídlo a stravování nevyjímaje. Hostkou 16. dílu feministického podcastu Ženy XYZ byla antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V diskusi s redaktorkami Respektu Clarou Zanga a Markétou Plíhalovou mluvila o tom, jak gender vstupuje do toho, co jíme, proč pečující ženy málokdy vaří to, na co mají skutečně chuť, i jak se mění vztah k jídlu u starších žen, které ovdověly. 
Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?
Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.
Česko s největší pravděpodobností začne příští rok v rozpočtovém provizoriu. Končící vláda Petra Fialy z ODS sice návrh státního rozpočtu předložila, a to se schodkem 286 miliard korun, nicméně nová dolní komora se jím zabývat nemůže. Po volbách je potřeba návrh předložit znovu, což ale dosluhující kabinet doposud odmítal. V pondělí Fiala uvedl, že vláda začátkem příštího měsíce vyhodnotí aktuální situaci a rozmyslí se, jestli má tento krok nějaký smysl. Možná příští koalice takový přístup označuje za arogantní a dětinský. Podle Filipa Zelenky se nicméně obě strany vyhýbají odpovědnosti za své návrhy: „Schodek státního rozpočtu už by se nemohl zvyšovat. Sněmovna by tedy nejspíš návrh vrátila k předělání ministerstvu financí současného kabinetu, kdy by se pravděpodobně stalo, že by vláda Petra Fialy musela přiznat, že na některé věci nejsou peníze. Jsou tam zákonné limitace. Ale nastupující vláda Andreje Babiše taky v rozpočtu nemá peníze na svoje priority," vysvětluje ve Výtahu Respektu. Může do toho tedy nějak zasáhnout prezident? A jak by se rozpočtové provizorium dotklo běžných občanů?
S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.
Teroristická organizace Hamás propustila všechny unesené ze 7. října 2023. Izrael ukončil válku v Gaze, při které byly zabity desítky tisíc civilistů. Nastalo příměří. Jak dlouho může trvat a je šance na trvalý mír? Záznam debaty s Irenou Kalhousovou z brněnské Reduty. Moderuje Ondřej Kundra.
Vládneme, nerušit #31: Vyjednávání o vládě nabraly nový spád poté, co Deník N odkryl starší vyjádření Filipa Turka s rasistickými a xenofobními prvky. V současné době to vypadá, že se kvůli tomu nestane šéfem diplomacie, k čemuž předešlá jednání s hnutím ANO a SPD směřovala. Co to může znamenat pro další vývoj? Jaká je politická budoucnost Filipa Turka? A jak se rýsuje personální obsazení dalších vládních postů? O tom v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a jejich nová kolegyně Kristýna Jelínková.
S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.
Ženy XYZ #15: Tradiční průvod protipotratového a antigenderového Hnutí pro život má konkurenta. Prahou o víkendu prošel stejnojmenný Pochod pro život, jehož účastníci naopak požadují, aby byl přístup k interrupcím ještě širší než dnes, a poukazují na to, že "pro život" jen těžko může být někdo, kdo chce rozhodnutí jít na potrat ženám vzít, čímž je - jak ukazují tragické případy z USA či Polska - mnohdy na životě ohrožuje. Co můžeme v tomto ohledu čekat od nové sněmovny a vlády? Je pravděpodobné, že se právo na interrupci objeví v Ústavě? Nebo naopak musíme být na pozoru před pokusy o jeho omezení? O tom v 15. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.Doporučujeme také články:Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice
S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.
loading
Comments (1)

David Šíma

zoopark si neberte do huby. kdybychom si nechali opravit restauraci Tajga jinou firmu, bylo bychom v klidu. do takhle přiject z Prahy do Chomutova. jinak vypadáte jako idioti

Aug 13th
Reply