Týdeník Respekt

Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.

S historičkou Dagmar Hájkovou o osudech Emanuela Vosky, který v USA i jinde po světě pomáhal Masarykovi založit Československo, od jehož narození uplynulo sto padesát let. Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. V roce 1917 také odcestoval do Petrohradu na důležitou misi s britským spisovatelem a zpravodajcem Williamem S. Maughamem krátce před nástupem bolševiků k moci.„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Posléze se stal Voska kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.

Rok 2025 v Česku by se dal velmi zjednodušeně rozdělit do dvou částí. Konkrétně přípravy na sněmovní volby a povolební dění. Nejen o klíčových událostech z těchto období, ale také o tom, jak se Česká republika posunula v řadě společenských otázek nebo jak je na tom ke konci roku ekonomicky, debatují ve speciálním vydání Výtahu Respektu Kristýna Jelínková, Silvie Lauder, František Trojan a Filip Zelenka. Moderuje Zuzana Machálková.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

V 36. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury se spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar ohlížejí za rokem 2025 a mluví mimo jiné o: slovenské vlně punk rapu a slovenském divadle čelícím Ficově vládě vítězství Nneny Kalu v Turnerově ceně filmech Drobná nehoda, Tajný agent, Sbormistr, Na druhé straně léta, Hurikán a Kámen osudu koncertech FKA twigs ve Foru Karlín a Viktora Oriho v Bike Jesusu rozhovorech se zpěvačkou Adélou a herci Oldřichem Kaiserem a Ivanem Trojanem proměně Galerie HYB4 na studentské ateliéryKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vánoční díl podcastu Vládneme, nerušit se tentokrát věnuje otázkám od posluchačů, kteří se ptali například na trvanlivost nové vládní koalice, pravděpodobnost kandidatury Andreje Babiše v roce 2029 nebo se kterým z politiků se dělá těžko rozhovor. Zbyl ale také čas na lehkou rekapitulaci důležitého volebního roku - kdo z politiků autory podcastu nejvíce překvapil? A kdo je v jejich očích největší smolařem, průšvihářem nebo skokanem roku? O tom se bavili tradičně redaktoři Respektu Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Jen co se nová vláda Andreje Babiše z ANO, ve které jsou kromě jeho hnutí i SPD a Motoristé, v pondělí ujala moci, hned druhý den na prvním řádném zasedání prosadila celou řadu změn. Přišlo avizované odmítnutí unijního systému emisních povolenek ETS 2 či odmítnutí migračního paktu, ale také schválení nového stavebního zákonu nebo odvolání dozorčí rady České pošty a předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Kromě toho stát na základě rozhodnutí vlády od příštího roku zcela převezme financování podporovaných zdrojů energie. Kde na to ale vláda vezme peníze? Skutečně je možné jen tak odmítnout unijní směrnice a legislativu? A jaké kroky chystá kabinet hned zkraje příštího roku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Filip Zelenka.

Ženy XYZ #24: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.“Dospělost je, když si uvědomíš, že všechno to vánoční kouzlo byla jen práce tvojí mámy,” říká ve videu jeden internetový tvůrce. Popisuje tím skutečnost, která se v anglosaském prostředí označuje jako Holiday Gap, tedy že na ženách v období svátků leží neúměrně více fyzické i mentální a emoční práce. Jaké všechny podoby na sebe Holiday Gap bere, ale také jak si spravedlivější rozdělení úkonů v rodině a ve vztahu vykomunikovat, probíraly ve 24. díle feministického podcastu Ženy XYZ Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová. 

V poslední epizodě Československého podcastu roku 2025 debatují šéfredaktor Respektu Erik Tabery a šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný nejen o tom, jak se svojí rolí naložil během sestavování nové české vlády prezident Petr Pavel nebo jaké riziko představují Filip Turek či Petr Macinka z Motoristů, ale také o tom, proč slovenský parlament schválil návrh vlády na zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a podpořil vytvoření nové instituce, během čehož došlo ke slovním i fyzickým potyčkám mezi politiky a političkami, jak do toho zasáhl prezident Peter Pellegrini, a v neposlední řadě i o tom, kam obě země směřují a v čem se vzájemně přibližují. Moderuje Zuzana Machálková.

Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková

Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Dělníci kultury #35: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vánoční Literární přílohu Respektu Jenom ne strach!miliardovou investici studia Disney do společnosti OpenAIoscarovou kampaň k dokumentu Ještě nejsem, kým chci býtúmrtí fotografa Martina Parraseriál The Beatles Anthology (Disney+)koncert rappera Bladeeho ve Foru Karlínknihy francouzské filozofky Manon Garcii Mit Männern Leben (Suhrkamp Verlag) a Petry Brandejsové Tomsové a Tomáše W. Pavlíčka Cesta kolem světa – Zatopený fotografický deník Jiřího Viktora Daneše (Academia, Masarykův ústav)italského skladatele barokní hudby Giovanniho Alberta RistorihoKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #39: S nastupující novou vládou Andreje Babiše se otevírá otázka, jak se změní postoj Česka k válce na Ukrajině. Nově bude na nejvyšším postu ministerstva obrany nominant SPD, generálporučík Jaroslav Zůna, a stále přetrvávají výhrady hnutí ANO k muniční iniciativě, díky které se na Ukrajinu dostávají potřebné prostředky pro obranu napadené země. Jak to dopadne? Kdo bude mít konečné slovo? A jaký vliv bude mít na celou záležitost vztah premiéra Andreje Babiše s ostatními zbrojaři? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

Americký prezident Donald Trump je proslulý mimo jiné i výroky vůči ženám, hlavně pak z řad novinářek a političek, které jsou v lepším případě nevhodné, v horším naprosto za hranou. Jen za poslední dobu jich přibylo hned několik. Připomeňme například situaci, kdy novinářka z The New York Times Katie Rogers napsala článek o jeho stáří a možné ztrátě energie, za což ji označil za novinářku třetí kategorie, která je ošklivá uvnitř i vně, nebo když se ho jiná novinářka, Catherine Lucey z Bloomberg News, zeptala na kauzu Jeffreyho Epsteina a možnost zveřejnění dokumentů, na což Trump zareagoval slovy: "Quiet, quiet, piggy", která se dají přeložit doslova jako „mlč, mlč, prasátko". Další příklady jeho výroků uvádí ve čtvrtečním Výtahu Respektu Dominika Perlínová, přičemž Silvie Lauder doplňuje, proč je problém, že takto mluví nejmocnější muž světa, jak bývá šéf Bílého domu označován: „Jeho chování je do nějaké míry normotvorné a legitimizuje chování běžných lidí. To jsme mohli vidět i v Česku na některých prezidentech, specificky na Miloši Zemanovi. Nebezpečné je to v tom, že je potom obtížné být překvapen, že se běžní lidé chovají útočně a nepřátelsky, což se pak může stupňovat k nějakému agresivnímu chování na ženách." Proč terčem útoku bývají právě ženy, zvlášť pak některé? A jak tomu čelit?

Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?