DiscoverVe vatě
Ve vatě
Claim Ownership

Ve vatě

Author: Seznam Zprávy

Subscribed: 1,255Played: 19,046
Share

Description

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.
74 Episodes
Reverse
Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají. „Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. „Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %. Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech. Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Češi – v úprku před inflací – brousí kolem dluhopisů firem. Průměrný výnos aktuálně kolem 9 procent vypadá lákavě, známé jméno na obligaci ale není záruka, že peníze dostanete zpět, varuje investor Lubor Žalman. Že jsou dluhopisy bezpečnější než akcie, je zakořeněný omyl. Kdo si koupil dluhopis od zadluženého módního e-shopu Zoot, jistě nedopadl lépe než investor, který zakoupil akcie ČEZ. A akcie tohoto českého energetického gigantu jsou zase určitě výrazně rizikovější, než jeho dluhopisy.Obligace firem jsou skoro jako minové pole. „Každý týden máme na stole 3 až 5 nových emisí. Ale jdeme tak do desetiny z nich. Do 90 procent, co nám projde pod rukama, se nehrneme,“ přibližuje investor Lubor Žalman strategii svého fondu Encor Wealth Management, který se na obligace specializuje.Sítem fondu neprošly ani nedávno emitované dluhopisy e-shopu s potravinami Rohlík Group a sítě lékáren Dr. Max ze skupiny Penta. Emitentem byl totiž jiný subjekt, než by se podle názvu cenného papíru mohlo zdát.„Musím mít jasno, kdo je emitent. Někdy to jsou vykukové. Jako příklad dám dluhopisy Rohlík.cz a Dr.Max. Dluhopis je nazýván Dr.Max, ale emitentem je firma z holdingu o dvě úrovně výš. Ta si může napůjčovat další dluhy. Z toho důvodu jsme do toho nešli,“ vysvětluje Lubor Žalman.Podle Vadima Petrova, mluvčího skupiny Česká lékárna holding, jejíž součástí je i Dr. Max, dostali investoři ucelené informace. „Součástí balíku informací, které jsou k dispozici všem potenciálním investorům, je zcela určitě i údaj, která společnost ze skupiny Dr. Max je emitentem, takže zmíněné obavy nejsou příliš pochopitelné. Jedná se o standardní a transparentní proces. Ve skupinách je běžné, že dluhopisy vydává vlastník podílů. Máme už za sebou několik vln vydávání dluhopisů a dlužno říci, že všechny byly velmi úspěšné,“ uvedl Petrov.  Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“ Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let.  „Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O  20 % klesl  index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje? To a více vysvětluje zakladatel a technologický ředitel Woltair Karel Náprstek.Tepelná čerpadla jsou další cestou ke snížení výdajů za elektřinu. „Celý objekt, všechno na elektřinu, kompletní vytápění i ohřev vody i vaření, mě stojí 38 tisíc ročně,“ počítá ve speciálu Ve vatě roční náklady na své energie Karel Náprstek, zakladatel a technologický ředitel společnosti Woltair.Kdy je tedy pro domácnosti ten správný čas uvažovat o čerpadle? „První myšlenkou je vždy snížit energetickou náročnost. Tedy buď zateplení, poté přichází výměna zdroje – v dnešní době tepelné čerpadlo,“ říká Náprstek. Investovat do tepelného čerpadla má podle Náprstka smysl i v nezatepleném domě, ale zateplení a celkové snížení tepelných ztrát by měla být priorita. Hlavní výhodou je podle Náprstka ekonomika provozu tepelného čerpadla. „Nejčastěji měníme čerpadla za elektrokotle a kotle na tuhá paliva. Výhoda čerpadel je nepochybně v ekonomice provozu – oproti elektrokotli je to až trojnásobně levnější provoz,“ říká zakladatel Woltair. Pořizovací náklady se pohybují průměrně kolem 300 až 350 tisíc korun. „Návratnost je divoká otázka, ale podle toho, jakou máte cenu energií, se pohybuje kolem 50 až 100 tisíci (za rok),“ myslí si Náprstek. Kolik místa zabere tepelné čerpadlo? Jak vybrat správné čerpadlo tak, aby nebyl slyšet hluk až k sousedům nebo jak si poradit s dotacemi? A jaké panují mýty spojené s pořízením tepelného čerpadla? Poslechněte si celou epizodu Ve vatě speciál.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Ceny energií nyní zásadně dopadají na rozpočty českých domácností. Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií? To rozebíráme s Janem Bérešem, analytikem z portálu Ušetřeno.cz.Ceny energií jsou stále vysoko a aktuálně patří mezi nejvyšší výdaje českých domácností. Proto lidé hledají různé cesty, jak za elektřinu či plyn ušetřit. Jak ale nepodlehnout některým mýtům, které kolem úspor kolují? A která opatření jsou opravdu účinná? To a mnohem více se dozvíte ve speciální řadě podcastu Ve vatě – Jak na energie, tentokrát s Janem Bérešem, analytikem z platformy Ušetřeno.cz.Nyní například mezi odběrateli panuje mylná představa, že dodavatelé energií sjednocují cenovou nabídku. Není tomu tak, neboť vládní strop na ceny energií bude platit jen v roce 2023 a zatím není známé, zda bude prodloužen. „Dodavatelé jsou schopní udělat produkt s fixovanou nabídkou i na dva roky. Otázkou je, jestli pro toho klienta bude nabídka zajímavá,“ říká Béreš.Až podle toho by se pak zákazníci měli rozhodnout, zda s dodavatelem smlouvu podepíší, nebo ne. „Pokud by byla cenová nabídka co nejblíž stropu, nebál bych se ji zafixovat klidně na dva roky, abych měl jistotu ceny pro kalendářní rok 2024,“ radí Béreš.Někteří aktuálně doporučují spotové produkty, před kterými se doposud varovalo. Loni na podzim totiž někteří dodavatelé začali produkty navázané na burzu nabízet kvůli vysokým cenám.„Situace se během letošního roku hodně vyvinula a teď je taková, že ceny energií oproti špičkám, které byly před pár měsíci, spíše klesají, nebo se začínají udržovat kolem hranice osm až devět tisíc korun, za jakou cenu nakupují dodavatelé. Jinak by koncová částka byla kolem 10 000 Kč,“ říká Béreš.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“  říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní.  Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo.  Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny? To rozebíráme s ředitelem dodavatele energií Yello Michalem Kuligem ve speciální sérii podcastu Ve vatě.Ceny energií stále sužují české domácnosti. Jak si ale správně vybrat toho, kdo nám je bude dodávat? A na co se při výběru zaměřit? To a mnohem více se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Michalem Kuligem, ředitelem dodavatele energií Yello. Od prvního ledna začnou například platit cenové stropy na energie a řadu lidí zajímá, zda si jako zákazníci něco musí měnit? „Všichni dodavatelé teď budou obesílat své zákazníky s předpisy záloh a oni nemusejí v drtivé většině ani reagovat. Většina má totiž SIPO nebo platí inkasem, takže se jim nový předpis nastaví sám. Pokud ale mají nastavený trvalý příkaz, budou si ho muset změnit,“ vysvětluje změnu předpisů záloh Kulig. V poslední době také u řady dodavatelů dochází ke sjednocování tarifů a lidé tak přijdou o levnější, „noční tarif“. Přesto to podle ředitele dodavatele elektřiny není nevýhoda. „To co nastalo, už dělá řada dodavatelů několik let. Obchodní složka, hlavně u topných sazeb, kde trvá nízký tarif 20 hodin, nemá příliš velký smysl. Co je ale třeba podotknout, že u distribuční sazby tento rozdíl stále zůstává a je stále docela výrazný,“ říká si KuligPodcast ale také řeší paradox spojený se zastropováním cen energií, kde některým zákazníkům cena dokonce stoupne. Podle Kuliga je ale situace na trhu zcela bezprecedentní a i současná cena je stále na dvojnásobku úrovně, se kterou počítá vládní strop. „Cena se tam pohybuje u konce roku. Když se ale podíváme na rok 2023, cena základního pásma stojí okolo 350 euro, u plynu 140-150 euro. Tohle je tedy nějaký kompromis částky, u které má vláda pocit, že ji zákazníci dokáží ufinancovat a kterou dokáže ona sama získat z tzv. windfall tax,“ popisuje Kulig. V podcastu se dozvíte i to, zda má v dnešní době cenu měnit dodavatele, na co si případně dát při jeho změně pozor nebo zda se vyplatí přejít na takzvaný spotový tarif. Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek.  „Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností. Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve  Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. „Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“Pádivé ceny konečně zpomalíPozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. „Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou.  Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima.  A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé.  Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
loading
Comments (1)

Michael ŠOUREK

Dobrý, Vávra to říká opravdu jasně.

Nov 25th
Reply
Download from Google Play
Download from App Store