Claim OwnershipVltava
Subscribed: 454Played: 44,076
Subscribe
© Český rozhlas 2000-2026
Description
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.
4963 Episodes
Reverse
Přestože byl Fráňa Šrámek antimilitarista a pacifista, musel během první světové války narukovat také. Prošel ruskou, italskou i rumunskou frontou a jako saniťák a později vojenský pošťák poznal desítky hořkých osudů odvedenců jako byl on sám. Řadu z nich zpracoval literárně. A to je i případ povídek Rum a Dovolená Jana Tetivy, které obě vznikly hned po válce v roce 1920. Autor je zařadil do sbírky Žasnoucí voják (1924).
Saša Michailidis se ptá hostů z festivalů Štěrkovna Open Music a Rock for People, které se vyhouply na evropskou špičku, dbají na ekologii a bezpečnost. Projekt Čitelná Praha má zjednodušit orientaci v hlavním městě, daří se to? Ústí nad Labem opravilo divadelní sál v Domě kultury, České Budějovice zase Kulturní dům Slavie, a to i díky penězům z Národního plánu obnovy. Umělá inteligence údajně oslabuje kritické myšlení, ohroženi jsou hlavně současní žáci a studenti.
Pohybuje se mezi volným uměním, designem a architekturou. Nová kniha o jejím díle Ochočené nekonečno je netypickou monografií, která vznikla v dialogu s její dlouholetou přítelkyní architektkou Pavlou Melkovou. Tvorba Evy Eisler se označuje za minimalistickou a i ona sama má ráda jednoduchost. Vždy ji také silně zajímala udržitelnost. „Nerada bych po sobě zanechávala stopy, možná začnu recyklovat i svoji práci,“ říká ve Vizitce.
Anglický filozof Francis Bacon nebyl zrovna u vytržení z lidského rozumu, který skáče od pár případů k obecným závěrům. Aby předešel vytváření falešných představ, navrhl velký úklid v oblasti poznání.
Saša Michailidis se ptá ředitele Kulturního střediska města Ústí nad Labem Jana Kvasničky a prvního náměstka primátorky Českých Budějovic Petra Maroše. Města v Česku rekonstruují své kulturní domy a vznikají kulturní a kreativní centra. Děje se tak i díky evropským prostředkům z Národního plánu obnovy. Třeba v Ústí n. L. se tak podařilo opravit divadelní sál v Domě kultury, Českým Budějovicím zase Kulturní dům Slavie.
U sérií Metoda Markovič: Hojer i Straka se se svými spolutvůrci snažil o to, aby v divákovi vznikl pocit, jaký měl z vrahů vyšetřovatel Jiří Markovič. „Vezmete váhy a poměřujete, zda příběh, který přinesete, má větší přínos než traumata, která může způsobit,“ konstatuje ve Vizitce.
Různé jazykové modely AI se prý nejvíc liší ve dvou věcech. Zaprvé, na jaké knihovně byly vycvičeny, a zadruhé, s jak dlouhou sekvencí konverzace v dialogovém okně pracují. Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, zrovna v těchto dvou bodech mi připadají docela lidské. Zkusím vysvětlit.
Saša Michailidis se ptá Ivany Böhmové z Národního pedagogického institutu a Martina Richtera ze spolku Aignos, který vzdělává školy v AI. Umělá inteligence údajně negativně ovlivňuje naše kritické myšlení a celkově oslabuje kognitivní dovednosti. A nejvíc se to projevuje u mladé generace. Alespoň na to poukazují studie. Jak pracovat s AI v českém vzdělávacím systému, aby se takové prognózy nenaplnily?
Jako scenáristka a režisérka stojí za velmi úspěšným cyklem České televize mapujícím osudy tuzemských aristokratů. „Snahou bylo představovat obrovské kulturní dědictví, které tady zanechali,“ vysvětluje ve Vizitce. „Když mě něco zajímá, přemýšlím, jestli by to zajímalo i ostatní, a tak to bylo i s Modrou krví.“
Vydejte se s reportérem Vojtěchem Kovalem a kurátorem Ondřejem Horákem po stopách obřího obrazu Josifa Stalina, který zmizel neznámo kam. Premiéru nové podcastové série můžete poslouchat od 2. února 2026.
Existují věci, které se dějí potichu. Bez svědků, bez hodnocení, bez lajků. Psaní deníku je jednou z nich. Člověk sedí sám a pokouší se slovy zachytit něco, co díky prchavosti času sklouzává do minulosti.
Saša Michailidis se ptá mluvčího pražské integrované dopravy Filipa Drápala a kreativního ředitele a designéra grafického studia Side2 Tomáše Machka. Čitelná Praha, což je jednotný informační a navigační systém v hlavním městě, vstupuje do další fáze. Po instalaci řady nových digitálních a statických prvků, které zjednodušují orientaci v přestupních uzlech, na vytížených zastávkách MHD i na pěších trasách, pokračuje projekt i letos.
Aktuální situaci v ostravské osadě, někdejší vyloučené lokalitě, probírají s Ondřejem Cihlářem dopodrobna. Jak nastalo, že se lidé v komunitě semkli a jak tam žijí? Jezdila také v karavanu po českém venkově a nabízela architektonické služby. „Přijížděli jsme do míst, kde jsme byli vítaní, starostové skrze místní rozhlas vyhlásili, že jsme na místě, a lidé se s námi mohli radit,“ popisuje ve Vizitce.
Když zemřel básník Petr Král, napsal jsem o něm po několika dnech ranní úvahu, v níž jsem na něj osobně vzpomínal. Tehdy mi jeden náš společný kamarád napsal, že nechápe, jak můžu tak brzy po jeho smrti vůbec něco napsat. Trochu mě to zamrzelo, ale zároveň jsem si uvědomil, že je to prostě můj způsob vyrovnávání se s odchodem blízkého člověka.
Saša Michailidis se ptá Luďka Motyčky ze společnosti Ameba Productions, která pořádá festival Rock for People, a ředitele, zakladatele Štěrkovny Open Music Davida Moravce. Festivaly Štěrkovna Open Music a Rock for People zabodovaly v evropských cenách – European Festival Award. Hodnotí se mj. ekologický přístup pořadatelů nebo zajištění celkového komfortu pro příchozí. Jak tedy zorganizovat kvalitní festival, aby zázemí ocenili vystupující, návštěvníci i příroda?
Herec Ladislav Frej vypráví, proč je pro něj dodnes důležité hrát a pracovat s fantazií a proč nikdy neměl rád laciné pozlátko?
Připomínáme si 270 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta. Sám pořádá komponované večery a recitály s hudbou tohoto věhlasného klasicistního skladatele. „Potřeboval jsem nejprve najít komplikovanost v té prostotě. Mozartova hudba má nejčistší formu, nepotřebuje nic řešit, na rozdíl od té Beethovenovy. I když píšou o tom samém,“ vysvětluje ve Vizitce. Je také producentem a pořadatelem renomovaného festivalu Hudební setkání.
Na kamenné dlažbě se udělala ledová krusta a tak už pár dní chodíme podél domu a šlapeme jen na místa, která z ledovky vyčnívají jako malé ostrovy… Chodíme opatrně, kráčíme nejistě, bereme si jiné boty, ne ty běžné, které kloužou. Ukořistila jsem staré klučičí pohory, jsou mi nejmíň o tři čísla větší, ale jedině tahle podrážka ze značně opotřebované gumy mě udrží na nohách.
Poutník, milovník krajiny a příběhů. Písničkář Petr Linhart stál u založení kapely Majerovy brzdové tabulky a působil jako kytarista kapely Čp. 8. Nejznámější je díky sólové tvorbě, za níž byl několikrát nominován na cenu Anděl. Ve svých písních vypráví příběhy krajiny i zapomenutých míst a lidských osudů.
Jak se v Litomyšli potkal český bratr Krasonický s biskupem bosenským, vlastně uherským, aneb Epizoda z Evropy jagellonské.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States