Discover
Vltava
4965 Episodes
Reverse
Nakolik je ale zmíněný dokument pro Baxova nástupce závazný? A co v materiálu chybí? Saša Michailidis se ptá Davida Kašpara (STAN) a Jakuba Bakuleho.
Během francouzského představení Tajný život starých lidí uváděném na festivalu Pražské křižovatky na mě nečekaně vyskočila velmi zasutá vzpomínka.
Saša Michailidis se ptá hudebního publicisty deníku Právo Jaroslava Špuláka a editora Radia Wave a filmového publicisty Antonína Tesaře. Poslední říjnový den roku 1975 vydává skupina Queen jako první singl z nové desky skladbu Bohemian Rhapsody – téměř šestiminutovou píseň bez refrénu, která střídá baladu, operetu a hard rock. Přesto se stala nepravděpodobným hitem, následně globálním fenoménem a vlastně i symbolem kapely. Jak slavný song vznikl?
Maminka z něj chtěla mít pana učitele, jenže on potkal zakladatele studia Ypsilon Jana Schmida a místo před katedrou se zabydlel u klavíru a na jevišti. O hudbě v divadle i ve filmu a také o hledání šlágrů v operách bude v Momentech mluvit Miroslav Kořínek.
Se svým ateliérem stojí za novými pražskými nádražími směr letiště, která by měla být co nejšetrnější. Je ale také znovuzvoleným děkanem Fakulty architektury ČVUT, největší školy svého druhu u nás. „To, že si studenti zkusí postavit objekt vlastníma rukama, je pro mě velice důležité. Architekt by měl pochopit, jak materiál funguje,“ vysvětluje ve Vizitce. „Postupným odebíráním toho nepodstatného se v návrhu dostáváte ke kvalitě.“
Mám ráda říjen, měsíc rozpažený mezi létem a zimou, a to hlavně navečer. Světlo ustupuje pomalu, jako by se den zvolna vyprazdňoval a v prostoru otevírajícím se do stále sytějších odstínů modři, se postupně rozsvěcejí světla a slibují. Jako by na konci každého stmívání čekal zářivě osvětlený sál plný smíchu, hudby a třpytivého mihotání.
Slouží kazatel Pavel Homolka.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Saša Michailidis se ptá hostů na loupež v Louvru a další známé krádeže uměleckých děl i chování zlodějů v muzeích a galeriích. Hudební kanály televize MTV po čtyřiceti letech v Evropě končí. Role a pozice ombudsmanů na uměleckých vysokých školách. Filmové a literární dílo kontroverzního italského tvůrce Piera Paola Pasoliniho, připomínáme si tím 50 let od jeho dosud neobjasněné vraždy.
Autobiografická povídka ohledává rodinné kořeny. Osobní svědectví předávaná vyprávěním z generace na generaci. Bílá místa kolorovaná domýšlením, co a jak se asi mohlo stát a proč. Pozoruhodné vyprávění střídá perspektivy i vypravěče.
Spolu s filozofem Tomášem Koblížkem debatuje v podcastu Umění pobouřit o provokujícím umění. „Jádrem pobouření nebo pohoršení je nedorozumění,“ upřesňuje ve Vizitce kunsthistorička. S Karolínou Koubovou mluví i o tom, že je výtvarné umění svobodnější díky své víceznačnosti a že generační spor je v tvorbě nutná věc.
Sekačky a křovinořezy se chovají jinak než psi. Psi se rozštěkají naráz. Hafan začne, oříšci se přidají. Sekáči ne. Křovinořez čeká na ticho. Teprve když sekačka vedle skončí, spustí dzzzrrr!!!
Saša Michailidis se ptá publicistky Radia Wave Sarah Abulkasim a hudebního redaktora časopisu Respekt Pavla Turka. Hudební kanály televize MTV ukončí po více než 40 letech vysílání videoklipů v Evropě. Důvodem je přesun diváků na jiné platformy jako YouTube, TikTok a další sociální sítě. Co MTV způsobila ve světě populární hudby? Jaké jsou ale současné příčiny pádu tohoto fenoménu? Kde a jak se tedy dnes konzumuje hudba?
Ve své knize To je cirkus! zachytila deset osobních příběhů lidí, kteří zasvětili život manéži – od artistky na balančních tyčích po drezérku tygrů. „Po zestátnění měli lidé z cirkusu větší jistotu. Vzniklo cirkusové zimoviště a lékařská péče byla zajištěná,“ popisuje ve Vizitce. Naopak zdrcujícím obdobím byl pro mnohé návrat ke svobodnému povolání. „Prestiž tradičního cirkusu vyvanula po revoluci, kdy se o něj přestal starat stát. Dnes spadá pod ministerstvo zemědělství.“
Po třech měsících cestování s knížkami jsem na týden doma. Okna jsou špinavá, zahrada plná spadaného listí, plevele a deště. Taky na ní ale kvetou vysoké, růžové astry, které mi dala kdysi máma, vřes, japonský dřín a trávy se barví do ruda. Konečně mám taky chvilku času na pečení. To mi připomíná alchymistický proces, kdy se z pofidérní hmoty nesourodých surovin stává pokrm, pokaždé trochu jiný.
Saša Michailidis se ptá emeritní ředitelky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a historičky umění Heleny Koenigsmarkové a odborníka na ochranu kulturní a kritické infrastruktury Pavla Jiráska. V Louvru uloupili historické šperky malí zločinci, nikoliv profesionálové napojení na organizovaný zločin, alespoň to konstatovala pařížská prokurátorka. Policie už zadržela některé podezřelé z krádeže z 19. října, o které se mluví jako o krádeži století v sedmi minutách.
Je zakladatelkou a programovou ředitelkou festivalu mladých filmařů Pražský filmový kufr. Tvorba je podle ní nejlepší formou terapie, děti se začnou vztahovat k sobě a pak se začnou se svým tématem potýkat kreativním způsobem, což působí léčivě. „Porotci z řad profesionálů se shodují v tom, že je pro ně důležitá autentická výpověď a to, jaký úhel pohledu děti ve filmu zaujmou,“ říká ve Vizitce. „Téma, kterými jsou letos kořeny, hledáme ve filmech zpětně.“
Každé ráno se vracíme z tmy. Spánek je malou smrtí a sen cestou do noční říše, kde se rozpouštějí hranice běžného já. Pomalu vstupujeme do nejtemnější části roku: světla ubývá, příroda se ukládá k odpočinku. Tento rytmus následují i naše duše, ať si to přejeme, či nikoli.
Obrazy poprav, volný pád sebevraha nebo brutální fyzické týrání hříšníků v očistci. Na kolik násilí v umění jsme vlastně zvyklí? O tom, co je už přes čáru a jak se přijatelnost násilí ve výtvarných dílech proměňuje, debatují historička umění Milena Bartlová a filozof jazyka Tomáš Koblížek ve druhé epizodě série Umění pobouřit.




