Vysoké napětí

Speciální vydání podcastu Vysoké napětí shrnuje pohled pětice důležitých osobností oboru na jeho současnou kondici. Jak nás ovlivní výsledek amerických voleb, ať už dopadnou jakkoli? Co dělají s energetickým trhem regulace? Jaká je budoucnost plynu, třeba i toho ruského? S Michalem Půrem diskutovali „evropský šerpa“ Tomáš Pojar, ekonom Lubomír Lízal, expertka na plyn Lenka Kovačovská, expert na akumulaci Jan Fousek a europoslanec Alexandr Vondra. Natočeno ve studiu Datarun! 📈 | ODEBÍREJTE NÁS!  https://www.youtube.com/@Datarun_cz 🛍️ | OBCHOD! https://shop.datarun.cz 👀 | MĚJTE O VŠEM PŘEHLED: Instagram Datarun  X Datarun Facebook Datarun Tiktok Datarun 🤠 | MODERÁTOR  MICHAL PŮR#datarun #data #vysokenapeti #bestof

Kdyby byl exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na místě managementu ČEZ, pod financování nových jaderných bloků se nepodepíše, řekl v podcastu Vysoké napětí. ČEZ na to podle něho není kapitálově vybaven. Kdyby se vrátil do ministerského křesla, zrovna tak by se nedokázal podepsat pod definitivní ukončení těžby uhlí v situaci, kdy není jasná adekvátní náhrada. O plynu jako náhradě prý všichni akorát mluví. Připouští, že předchozí vláda hnutí ANO nenašla odvahu k zestátnění ČEZ, příležitost podle něho propásl i kabinet Petra Fialy. Téma restrukturalizace ČEZ nechal vyhnít a odpovědnost přehodil na příští vládu, řekl Havlíček, který byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Do další epizody Vysokého napětí si Michal Půr pozval, jak sám říká, svého nejoblíbenějšího ekonoma, srostlého s Datarunem – Petra Bartoně. Řeč byla o tématu, které s energetikou úzce souvisí, a to jsou vysoké ceny energií. Nejen pro domácnosti, ale hlavně pro český průmysl, který je vystavěn jako energeticky velmi náročný. Proč to tak je a proč by se Česko mělo přeorientovat na jiné formy výroby? Jak se do cen plynu promítají transportní náklady a nedostatek kapacity terminálů? A kdo zaplatí touhu po zelenější energii a proč je to pro Evropu otázka přežití? V dnešní epizodě Vysokého napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Hostem dalšího dílu podcastu Vysoké napětí byl prof. František Hrdlička. Energetik a akademik, člen řady odborných grémií, mimo jiné Grantové agentury ČR, Mezinárodní agentury pro energii nebo vládní Uhelné komise. Česko podle Hrdličky propáslo historická doporučení, že smysl dává rozvoj jaderné energetiky. Varuje před přehnaným optimismem směrem k přechodu od uhlí k plynu, a to nejen kvůli nedostatečnému rozvoji plynových elektráren, ale i kvůli budoucímu zvýšení ceny povolenek. František Hrdlička byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Sdílení energie rozhodně patří mezi služby, které zde mají být a posouvají energetiku do 21. století, říká v podcastu Vysoké napětí místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný. Zatím ve formě okamžité spotřeby, ale i tato nabídka se podle něho bude rozšiřovat a časem může umožnit i odloženou spotřebu nebo třeba využití elektromobilů jako akumulátoru. Varuje ale i před úskalími komunitní energetiky, kdy vyrobenou energii poskytuje třetí strana a dodatečné náklady převýší původně levnou cenu. Jan Zápotočný byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

„Z nějakých důvodů“ jsme se odřízli od nejlacinějších zdrojů plynu, říká člen spolku Realistická energetika a ekologie Stanislav Mikeska. Importní kapacita plynovodu z Německa, kterým do Česka proudí norský plyn, je podle něho dostatečná pro současnou spotřebu. Už ale dostatečná není, pokud by měl plyn nahradit uhlí. Kritizuje, že Česká republika nemá dlouhodobý plán, chybí mu například státní nákupčí, který by mohl uzavírat dlouhodobé kontrakty. Stanislav Mikeska byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Na mapě bodů zájmu české energetiky jsou středočeské Kněžice jako obec, která je už dvě desítky let soběstačná. Elektřinu i teplo vyrábí bioplynová stanice, je zde i šest kilometrů potrubí vlastní distribuční sítě. Původní čtyřicetimilionový úvěr už se obci vrátil, přesně podle propočtů po patnácti letech. Starosta Milan Kazda říká, že obec peníze opět investovala do posilovací kotelny. „V podstatě to je nekonečný příběh,“ směje se v podcastu Vysoké napětí, kde byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Nahradí v budoucnu baterie přečerpávací vodní elektrárny? Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek tvrdí, že voda zůstane jako základní zdroj, i když je jako technologie dražší na výstavbu a náročná na povolovací procesy. Dodává ovšem, že potřebujeme jakoukoli akumulaci, neboť ve srovnání s okolními zeměmi zaostáváme. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody různých technologií akumulace energie? A jak se v Česku mění legislativa? Jan Fousek byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín je přesvědčen, že se blíží doba, kdy bude v Česku čerpadlo na čtyřech z pěti domů. V podcastu Vysoké napětí vysvětluje, že pokud myslíme snahy o dekarbonizaci vážně a vydrží i po nedávných evropských volbách, musíme se zaměřit právě na vytápění budov jako segment, který se na emisích podílí velmi výrazně. A tepelná čerpadla vidí jako logickou alternativu kotlů. Jaké jsou současné trendy v instalaci tepelných čerpadel a jak jejich provoz ovlivňuje spotřebu elektřiny a energetickou síť? Radek Červín byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Jaké jsou hlavní překážky pro rozvoj větrné energie v Česku? Jednatelka společnosti WEB Větrná energie Micheala Lužová to přibližuje na srovnání se sousedním Rakouskem. „V Rakousku je přístup takový - pojďme hledat cesty, jak to udělat. U nás - pojďme hledat cesty, jak to neudělat,“ popisuje v podcastu Vysoké napětí. Jaké jsou z pohledu developera výhody a nevýhody větrné energie? A jaké její místo v energetickém mixu? S Michaelou Lužovou hovořili Vladimír Piskáček a Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Opravit Green Deal lze, ale bude to vyžadovat hodně velké úsilí, říká v podcastu Vysoké napětí europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). Zároveň varuje před definováním dekarbonizačních cílů pro rok 2040, aniž bychom znali skutečné dopady plánů na rok 2030 - a takové snahy označuje za zhůvěřilost. O revizi ETS2, známé jako „povolenky pro domácnosti“, říká, že je třeba počkat na složení nové Evropské komise a pak ji „kopat, kopat, kopat do zadku, aby dělala to, co má dělat“. Na evropské úrovni připouští renesanci jádra, protože Evropa podle něho nemá alternativu pro relativně rychlou dekarbonizaci. S Ondřejem Krutílkem hovořil Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Boom solární energie, viditelný na střechách po celé zemi? Ano, ale jen v českém kontextu, říká v podcastu Vysoké napětí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Dodává, že jsme stále daleko za zbytkem Evropy. Růst solárních instalací pouze přes malé střešní elektrárny není udržitelný, brzy narazí na svůj strop a budeme potřebovat velké solární a větrné parky. O postavení solární energie v energetickém mixu s Janem Krčmářem hovořili Vladimír Piskáček a Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Ekonom a bývalý centrální bankéř Lubomír Lízal si kdysi zvolil studium elektro, aby se nepohyboval v oboru podléhající ideologii. Dnes říká, že je paradoxně energetika ideologií zatížena, zatímco ekonomie se jí dokázala zbavit. „Trh je bez přívlastků. Čili v okamžiku, kdy já tam začínám říkat, co se má dělat a jak se to má dělat, tak už to není trh, ale už je to manifestovaná politika,“ říká v podcastu Vysoké napětí na adresu dotací a regulací. V čem vidí vlivy ideologie na trh s energiemi? A proč je podle něho levná elektřina důležitá pro ekonomický růst? Lubomír Lízal byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Luděk Niedermayer (TOP 09) znovu obhájil mandát europoslance a ve Štrasburku bude zasedat již třetí pětileté období. Tvrdí, že hlavními tématy pro Evropský parlament v této době budou bezpečnost a konkurenceschopnost. „Globalizace se brzdí a my jako Evropa jsme poslední silný zastánce férového vzájemně výhodného obchodu,“ říká v podcastu Vysoké napětí. Je přesvědčen, že západní země umějí postavit bezpečné jaderné elektrárny, je ovšem nervózní z malého nadšení řešit ukládání jaderného odpadu. Luděk Niedermayer byl hostem Vladimíra Piskáčka. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz

Dlouholetá šéfka Českého plynárenského svazu, dnes energetická konzultantka Lenka Kovačovská se nedomnívá, že by Česko výrazně směřovalo do „doby plynové“. Západní Evropa podle ní pomalu odchází směrem k elektřině z obnovitelných zdrojů, v Česku se objem využitého plynu sice zvýší, ale zhruba na čísla z doby před pandemií covidu. Jaké projekty v oblasti plynových elektráren se plánují v České republice do roku 2028? Bude po ukončení války na Ukrajině možné znovu výrazně počítat s ruským plynem? A jak jsme na tom s přechodem na zelený vodík? S Lenkou Kovačovskou hovořil v podcastu Vysoké napětí Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo webu Datarun.cz