Claim OwnershipVýtah Respektu
Subscribed: 37Played: 697
Subscribe
© Respekt
Description
Potřebujete se rychle zorientovat v aktuálním dění a nemáte příliš mnoho času? Tak přesně pro vás je tu Výtah Respektu. Každý všední den v 17 hodin pro vás Zuzana Machálková s redaktory Respektu shrne aktuální a to nejdůležitější dění.
274 Episodes
Reverse
S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat a skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Moderuje Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události a taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu od Dominiky Perlínové.
S Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.
S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou. „Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.
Souhrn dne, postřehy Josefa Šlerkya Josefa Holého z Wikikoference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedia ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.
Takzvaný shutdown platí v USA rekordní 37. den. Doposud byl rekordním ten z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní. Situaci nicméně odnáší miliony Američanů a Američanek. Federální zaměstnanci buď nemohou chodit do práce a musí si přivydělávat jinde, anebo chodí, ale nedostávají plat. Ohroženi jsou i lidé, kteří pobírají potravinové dávky, na kterých ve Spojených státech závisí zhruba 42 milionů osob. Trump přitom mezitím uspořádal party ve stylu Velký Gatsby, na kterou pozval donory, kteří mu pomáhají s rekonstrukcí Bílého domu. Co na to Američané? Má těm, kteří se kvůli shutdownu dostávají do nouze, kdo pomoct? A jaký je vlastně jeho důvod? I na to ve čtvrtečním Výtahu Respektu odpovídá Dominika Perlínová.
Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.
Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?
Poslanci a poslankyně se v pondělí vůbec poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb a složili slib, díky němuž se mohou stát členy dolní komory. Zároveň, jen chvíli předtím nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a AUTO podepsala koaliční smlouvu. Co je v ní překvapivého? Jaký je program možného příštího kabinetu? Jak to vypadá s přístupem k veřejnoprávním médiím, neziskovým organizacím, ale také k ekonomickým otázkám? A jaké dohady jsou kolem vedení Sněmovny mezi končící a budoucí vládou? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?
V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.
Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.
Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?
Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.
Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?
Česko s největší pravděpodobností začne příští rok v rozpočtovém provizoriu. Končící vláda Petra Fialy z ODS sice návrh státního rozpočtu předložila, a to se schodkem 286 miliard korun, nicméně nová dolní komora se jím zabývat nemůže. Po volbách je potřeba návrh předložit znovu, což ale dosluhující kabinet doposud odmítal. V pondělí Fiala uvedl, že vláda začátkem příštího měsíce vyhodnotí aktuální situaci a rozmyslí se, jestli má tento krok nějaký smysl. Možná příští koalice takový přístup označuje za arogantní a dětinský. Podle Filipa Zelenky se nicméně obě strany vyhýbají odpovědnosti za své návrhy: „Schodek státního rozpočtu už by se nemohl zvyšovat. Sněmovna by tedy nejspíš návrh vrátila k předělání ministerstvu financí současného kabinetu, kdy by se pravděpodobně stalo, že by vláda Petra Fialy musela přiznat, že na některé věci nejsou peníze. Jsou tam zákonné limitace. Ale nastupující vláda Andreje Babiše taky v rozpočtu nemá peníze na svoje priority," vysvětluje ve Výtahu Respektu. Může do toho tedy nějak zasáhnout prezident? A jak by se rozpočtové provizorium dotklo běžných občanů?
S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Zmocněnec pro Ukrajinu Kopečný končí. Proč česká vláda tajila rozsah vojenské pomoci Kyjevu. Moderuje Štěpán Sedláček.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.
Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.Doporučujeme také články:Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice
S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.Posledních dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.
Ani ne týden po sněmovních volbách už se začíná rýsovat, kdo v příští vládě zasedne do čela jednotlivých ministerstev. Pravděpodobný budoucí premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce mít jasněji do pátku. Scénář je ale zatím takový, že zdravotnictví, finance nebo vnitro by si nechalo právě ANO. Ministrem zahraničí by mohl být Filip Turek, ministr životního prostředí Petr Macinka, obranu by mohlo dostat SPD, stejně jako šéfa Sněmovny, a například kulturu by mohl mít Oto Klempíř za Motoristy, který se nechal slyšet, že by to v případě nabídky přijal. Jak ve Výtahu Respektu říká vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, je velkou otázkou, co od tohoto dvaašedesátiletého muže, který se doposud pohyboval jak ve světě kultury, tak i politického marketingu, očekávat: „Od července funguje status umělce, se kterým Motoristé mají problém. Záleží tedy, co s tím Oto Klempíř udělá. Pak máme otázku veřejnoprávních médií, se kterými mají problém všechny ty strany. Klempíř je zatím hájil, zároveň jsou ale Motoristé velmi radikální, takže on by nebyl jasná záruka toho, že se jako ministr kultury postaví tlakům, které jdou hlavně ze strany ANO a SPD. Tam to může být velký hukot. Zároveň, tím, že sleduju výtvarné umění, není žádným tajemstvím, že Andrej Babiš měl velký problém se šéfkou Národní galerie, to může být jedna z věcí, které teď spolu řeší." Jakou kariéru za sebou Klempíř má? Jak se vyjadřuje ke kultuře? A s jakými jinými politickými subjekty před Motoristy spolupracoval?
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States