Claim Ownership

Author:

Subscribed: 0Played: 0
Share

Description

 Episodes
Reverse
Kam sahají kořeny email marketingu a jaká je jeho budoucnost? Jak se tvoří automatizované emailové kampaně? Proč by měl komunikační design začínat u segmentace dat? Nejen o proměnách newsletterů a vlivu smartphonů a wearables je rozhovor s Vojtou Bulířem ze SmartEmailingu.
Znamená blockchain konec éry velkých technologických platforem a renesanci svobodného internetu? Přinese nám decentralizace větší kontrolu nad osobními daty? Příležitosti a nástrahy webu 3.0 představuje Michal Kučerák, kurátor #Datamaze v DOXu.
Máte rádi konspirační teorie?  Často mezi nimi bohužel najdeme i příběhy, které jsou běžnou součástí veřejné debaty. O komplotu kolem globální změny klimatu, o zhoubných účincích očkování proti Covidu-19 nebo o králi všech spiklenců Georgi Sorosovi, který prý ve svých 92 letech ovládá celou politickou agendu napříč střední a východní Evropou. Často jsou to navíc ta samá témata, která si získávají významnou pozornost na sociálních médiích. Příspěvky s nimi se honosí tisícemi lajků i bezpočtem sdílení a obvykle stačí jen několik neopatrných kliknutí, aby vám je doporučovací algoritmy začaly nabízet v sekci pod titulkem „Mohlo by se vám líbit”. Jak souvisí ekonomika pozornosti, kterou se tyto platformy řídí s dosahem i dopadem těchto falešných zpráv? Opravdu mají Facebook, Twitter nebo YouTube motivaci v šíření konspirací bránit, a nebo jsou pro ně vítaným obsahem? Je digitální doba zlatým věkem konspiračních teorií, nebo si jich nyní pouze více všímáme? Hostem nového dílu BlueGhost Update je Patrik Kořenář, publicista, influencer, bojovník s dezinformacemi a evangelista mediální gramotnosti.
Je Terminátor nebo poručík Data ze Star treku zosobněním umělé inteligence? V rozhovoru se zakladatelkou HUMAIN Alinou Matějovou se dozvíte, proč potřebujeme polidštěné roboty a nakolik Hollywood utváří naší představu o AI.
Víte, že jste také designéři? Podle nové knížky Kateřiny Přidalové „Co je vlastně design?”, je totiž designérem každý, kdo ve svém životě něco navrhnul. V nové epizodě Updatu představuje Katka svou publikaci a popisuje, proč je důležité podpořit kreativní myšlení u všech dětí, bez ohledu na jejich budoucí profesi.Každý je designér. O Járovi Cimrmanovi se říká, že to byl velký český génius a všeuměl. Vynalezl prý jogurt, objevil CD (Cimrmanův disk), dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších věcí. Často se mu bohužel stávalo, že ho při vynalézání někdo předběhl. Thomas Alva Edison patentoval žárovku jen o chvíli dřív, než Cimrman, a tím se navždy zapsal do historie jako její vynálezce.Dalo by se říct, že Cimrman byl taky takový designér. Potřeboval věci neustále měnit, zlepšovat a vynalézat. Nechyběl mu zápal a touha objevovat nové věci. Na všechno si přišel sám, nikdo ho neučil. Byl to samouk neboli amatér. Tím se Cimrman odlišuje od profesionálních designérů, o kterých jsme se zatím bavili. Profesionálové se designem živí, mají to jako práci, za kterou dostávají peníze. Amatéři tvoří jen tak pro zábavu a ve svém volném čase. To však nemusí znamenat, že by se časem i z těchto samouků nemohli stát profesionální designéři. Anglický designér Noman Potter kdysi řekl: „Každá lidská bytost je designér. Mnozí z nás se navíc designem i živí.”Úvod k dnešní epizodě Updatu jsem nepřipravil sám, ale vypůjčil jsem si ho z knížky Co je vlastně design, která se snaží představit tuto kreativní disciplínu dětskému publiku. Spoluautorkou této báječné publikace je Katka Přidalová s níž se dnes budu bavit o tom, jak vylepšit výuku malých dětí, aby z nich vyrostly osobnosti plné nápadů a tvořivé energie - bez ohledu na to, zda se stanou v životě profesionálními designéry, nebo se budou věnovat čemukoliv jinému. 
Jakou část kreativní práce lze automatizovat a co naopak zůstane lidskou doménou? Jak se bude vyvíjet spolupráce designérů s digitálními algoritmy? O tom je rozhovor s filozofkou a výzkumnicí umělé inteligence Ditou Malečkovou.
Znáte znuděné opice? Sada deseti tisíc trochu směšných a celkem ošklivých opičích profilovek se stala symbolem šílenství kolem tokenů známých pod písmeny NFT. Po vizuální stránce jde v podstatě o komiksové obrázky; na všech je opičák ve stejné póze, jednou má v tlamě dýmku, podruhé se směje, někdy má kšiltovku a jindy přilbu nebo kovbojský klobouk. Z technického pohledu je ale důležitá jejich nezaměnitelnost - stejně jako u všech ostatních „NFTček”, i zde jde pomocí blockchainu ověřit jejich vlastníka.Digitální obrázky se šklebícími se primáty se staly doslova fenoménem - za obrovské částky si svého opičáka pořídili například zpěvák Justin Bieber, hip hopová legenda Snoop Dogg, fotbalista Neymar, Madonna nebo Paris Hilton. Od zahájení prodeje těchto ilustrací přitom uběhlo jen něco málo přes 12 měsíců, a i to stačilo aby, jejich celková cena na digitálním tržišti OpenSea přesáhla 100 tisíc Etherů, což odpovídá asi 2 miliardám dolarů. Do závratných výšin vyhnal cenovku nejen lesk celebrit, tokenová mánie, ale i uměle vytvořený nedostatek v podobě limitované kolekce.Host této epizody Updatu si přál zůstat v anonymitě, můžeme o něm ale prozradit, že je jedním z prvních českých těžařů bitcoinu a zapáleným členem blockchainové komunity.
Na jakém principu funguje počítačové vidění? ? Jak je možné, že počítač dokáže rozpoznat nejen běžné předměty, ale i naše pohyby, gesta nebo  jemnou mimiku? Jaké možnosti se otevírají a jaká nebezpečí nám hrozí? Na tyto a další otázky zazní odpovědi v rozhovoru Lukáše Pilky s interakčním designérem a specialistou na počítačové vidění Vojtou Leischnerem.
Jakým způsobem se vytváří technologické inovace pro seniory? V rozhovoru s výzkumníkem a designérem Markem Hášou se dozvíte, jak překročit práh své vlastní sociální skupiny a mapovat potřeby, motivace i překážky o dvě generace starších uživatelů.
Proč se vyplatí sázet stromy v Africe nebo v Indonésii více než v Německu nebo v Čechách? Jaké aplikace jsou nejoblíbenější v Ugandě a s jakými problémy se zde výzkumník může setkat? O tomto i dalším je řeč se designérem Ondřejem Sedláčkem.
Radim Tuček je konzultant a „spoluředitel” ve společnosti Czechdesign. Má za sebou desítky kreativních soutěží, kde v roli poradce pomáhal městům, institucím i soukromým firmám nalézt nejlepšího designéra pro jejich vizuální styl. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak nastavit podmínky designérské soutěže, aby vedly k dobrému výsledku. Jen málokteré téma související s grafickým designem dokáže vstoupit do veřejné diskuze tak intenzivně, jako nové vizuální identity krajů, měst a obcí. Stačí si vzpomenout na loga a styly Prahy 3, Liberce, Náchoda, Ostravy nebo Pardubického kraje a bezpočet komentářů i novinových titulků, který jejich uvedení doprovázel. Na odborných webech i na stránkách bulvárních deníků se řešilo, zda tři čárky v logu městské části představují nezaplacený účet za pivo nebo, zda severočeská metropole zaplatila stovky tisíc za překlep u jejího názvu. S trochou nadsázky lze prohlásit, že každý Čech se dnes cítí být kompetentní nejen k vedení národního hokejového týmu, analýze epidemické situace ale i při posuzování vizuálního designu. Lze ale takovou práci hodnotit i jinak než podle subjektivního líbí / nelíbí? Jak se pozná dobře navržený městský styl?
Plánujete se pustit do designu nové služby? Ať už máte v hlavě extravagantní nápad nebo více konvenční plán, určitě se vyplatí ověřit, jaký o něj bude mezi zákazníky zájem. Případně jak ho upravit, aby o něj zájem byl? Jakým způsobem otestovat koncept v co nejdřívějším stádiu, zjistit jeho šance na úspěch a získat jistotu, že vynaložené úsilí nepřijde vniveč? Do čeho se vyplatí investovat a co je spíš lepší nechat ležet u ledu? O těchto tématech je řeč v rozhovoru s Radkou Behenskou, výzkumnicí a konzultantkou ze společnosti Kantar.
Existuje mnoho typů kybernetických útoků. Některé hledají slabá místa v softwaru a v používané technologii, jiné se snaží oklamat nás uživatele a s naší nevědomou pomocí pak proniknout do systémů. Útočníci přitom tvoří léčky využívající slabá místa lidské psychiky, snaží se pochopit naše zvyklosti a připravovat personalizované podvody. Jejich postupy přitom často připomínají praxi, kterou známe ze světa UX. Jak moc se tyto metody liší a k jakým nekalým cílům se nás snaží podvodníci dovést? Jak se tvoří účinné digitální pasti a jak vlastně vypadá temná strana digitálního designu? O tom a dalších tématech souvisejících s online bezpečností jsme se bavili s Michalem Špačkem, specialistou na cyber security.Rozhovor s Michalem jsme natáčeli ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině, a tak se budeme bavit zejména o podvodech s finanční motivací. Přesto se nám zdá vhodné jej odvysílat právě teď, kdy mnozí z nás řeší nejrůznější kybernetická nebezpečí.
V BlueGhost Update se tentokrát zakousneme do sušenek s naším kolegou Alexem Visnyaiem, specialistou na personalizaci internetového obsahu. Co vše cookies v digitálním designu ovlivňují? Jak souvisí s personalizací? K čemu je lze využít a co bychom s nimi naopak dělat neměli? Dejte si kafe, k němu sušenku a buďte up to date! 
Otevřeme-li si dnes App store nebo Google play, najdeme v něm aplikace specializující se nejrůznější způsoby cestování. Jsou zde navigace, které slibují, že nám po cestě ukáží nejzajímavější historická místa. Digitální průvodci zaměřující se na architekturu nebo na umění ve veřejném prostoru a také aplikace doporučující trasy pro milovníky dobré gastronomie nebo tajemná místa pro fanoušky legend a pověstí. Jak tyto programy fungují a jak nám mohou pomoct, když se jako turisté budeme chtít seznámit s novým městem? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Václav Jurčíček, spolutvůrce aplikace SmartGuide.
Material design od Googlu, Carbon Design System od IBM nebo Fluent Design System od Microsoftu nabízejí designerům sady komponent, které jim mají pomoct navrhovat efektivněji i vytvořit konzistentní a jednodušší uživatelské rozhraní. V těchto stavebnicích obvykle najdeme pravidla pro každý viditelný element; od podoby tlačítek, přes barvy chybových hlášek až po celkovou logiku uspořádání oken na obrazovce. Stačí si jen otevřít manuál, stáhnout potřebné pluginy a začít dosazovat hotové díly do konkrétních situací.Nebrání tyto vizuální jazyky vzniku kreativních řešení nebo vytvoření stylu, který by sedl na míru dané situaci? Weby a aplikace tvořené podle nich můžou být plně funkční, ale nejsou také trochu nudné? Podobně jako ty cedule silnice? V jakých situacích design systém pomáhá a kdy naopak může překážet? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Miloš Vlach, digitální designer a odborník na UX.
Proč se vám může stát, že i skvělý příspěvek, vydaný ale ve špatném čase zapadne na sociálních sítích bez povšimnutí?Sociální sítě nejsou izolovaným prostředím, ale jsou silně provázány s okolním světem. Jak tento kontext co nejlépe promítnout do vašeho obsahu? Jak nadesignovat příspěvek, aby byl aktuální? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Robin Kvapil, filmový režisér a tvůrce politických kampaní.
Jsou Comic-Cony jen zábavná setkání fanoušků fantastických postaviček, nebo se jedná o prostředí v němž vznikají nápady formující budoucnost? Měli by designéři navštěvovat podobné festivaly nejen pro zábavu, ale také z výzkumných důvodů? A kdo vlastně tvoří komunitu, jejíž členové věnují desítky nebo stovky hodin práce, aby si vytvořili kostým akčního hrdiny, pokémona nebo postavičky z Minecraftu? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Adam Jech, designér scifi kostýmů a vášnivý milovník fantastických světů.
Podle britského deníku Guardian vzrostl během roku 2020 počet online schůzek o 535% a ani po zpomalení pandemie se jejich množství nijak nesnížilo. Proč je tomu tak? Společnost LifeSize přišla s jiným průzkumem, který uvádí, že 94% firem a organizací považuje video meetingy za cestu k vyšší produktivitě, 47% uživatelů si pochvaluje nižší cestovní náklady a 76% zaměstnanců oceňuje, že díky nim může pracovat na dálku. Jak ale bojovat s jevem, kterému se říká online fatigue, tedy volně přeloženo únava z online komunikace? Jak pracovat s pozorností uživatelů? A jak bude online komunikace vypadat za deset let? V BlueGhost Update odpovídá Ondřej Žáček ze společnosti Microsoft. 
Ačkoliv experimenty s digitálním generováním obrazů i modelů sahají přinejmenším do 60.let, exponenciální růst výkonu počítačů otevírá nyní obrovské možnosti, jejichž dopad na design může mít větší význam než vynález parního stroje, fotografie nebo osobního počítače. Programy, které samy designují - pro někoho možná scifi, ale pro Dana Krejčího denní chleba. V novém Updatu vysvětlil, jak tyto algoritmu fungují.
Comments 
Download from Google Play
Download from App Store