DiscoverPodcasty VÚBP
Podcasty VÚBP
Claim Ownership

Podcasty VÚBP

Author: VUBP

Subscribed: 0Played: 0
Share

Description

Podcasty VÚBP jsou výstupy řešených výzkumných úkolů na různá témata týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Poslechnout si můžete podcasty, které se věnují následujícím oblastem:👉bezpečnost práce ve sportu👉psychosociální rizika👉nelegální zaměstnávání cizinců 👉homeworking👉šikana na pracovišti👉covid-19, nemoc z povolání👉BOZP v sociálních službách👉pracovní rizika u strážníků obecní policie 👉komunikace v oblasti BOZP
19 Episodes
Reverse
Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu V02-S4 Komunikační technologie v BOZP o rizicích, prevenci v aktuální, adresné a atraktivní formě pro konečné uživatele, zejména pro živnostníky, mikropodniky a MSP, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou poznatkovou základnu pro lepší a efektivnější šíření informací o BOZP (o rizicích, o vhodné prevenci), včetně výsledků aplikovaného výzkumu z oblasti BOZP do běžné praxe, zejména s využitím nových technologií (internet, tablety, mobilní aplikace, portály apod.).Účastníci diskuze podcastu:Ing. Martin Viktora, Ph.D. je odborný asistent katedry managementu VŠE Praha, externí poradce Rady Evropy, vědecký pracovník VŠE – srovnávací analýzy výzkumů preventivních aktivit veřejného i soukromého sektoru.Ing. Petr Polák, MBA je odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (OZO BOZP) a odborník na oblast BOZP, PO a podnikové ekologie s více než patnáctiletou praxí a aktivní propagátor projektového managamentu.Ing. Petr Kadlec, DiS. je lektor a tvůrce metodik v oblasti primární prevence rizikových jevů na ZŠ a SŠ. Pedagog volného času. Tvůrce videí na YouTube i TikTok.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. V rámci podcastu jsou diskutována témata související s:bezpečným chováním na pracovišti;rolí managamentu, OZO BOZP a zaměstnanců při komunikaci rizik;formou komunikace s využitím humoru;nastupující pracovní generací;influencery a jejich rolí při formování přístupů veřejnosti k BOZP Více v podcastu. Přejeme příjemný poslech.
Pátý ze série podcastů výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Mgr. Jaroslav Fil, vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA.  Expert na spinální stabilizaci, Dornovu metodu, zdravotní tělesnou výchovu, masáže. Masér CS MV.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Metoda spinální stabilizace (SPS) je ucelený koncept zahrnující celou řadu cviků a manuálních technik, zaměřených na regeneraci pohybového aparátu, zejména páteře. Cílem cvičení je vyrovnávat svalové dysbalance, které narušují správné držení těla a tím negativně ovlivňují pohybové stereotypy člověka. Metoda je tedy vhodná pro každého jedince bez ohledu na skutečnost, zdali dotyčný má objektivní potíže s pohybovým aparátem či nikoliv a metodu využívá pouze v rámci prevence. Manuální techniky metody SPS představují pasivní složku regenerace, kdy terapeut aplikuje tyto techniky s cílem uvolnit a protáhnout zkrácené struktury a tím urychlit a zefektivnit proces léčby u daného jedince.Přínos spirální stabilizace ve výkonu strážníků obecních policiíJako každé zaměstnání, tak i práce policisty s sebou nese řadu úskalí. Metoda SPS je jedním z možných nástrojů jak kompenzovat každodenní zátěž a snižovat riziko potenciálních pracovních úrazů a následné pracovní neschopnosti. Navíc umožňuje obecním policistům být efektivnější při výkonu služby. Převážná náplň pracovní činnosti strážníků spočívá v chození nebo sezení, ať už v autě nebo v kanceláři za počítačem. Je tedy nesmírně důležité, aby v případě dlouhého sezení měli účinný nástroj k úlevě od bolesti a při chůzi nebo při jakémkoliv cvičení byli schopni zapojit ty svaly, které se mají příslušného pohybu účastnit, aby nedocházelo k nastartování degenerativních procesů na páteři a pohybovém aparátu obecně. Toho lze docílit právě metodou SPS, která pomáhá cvičenci udržovat správné držení těla a tím i automaticky optimalizuje biomechaniku pohybového projevu.Pokud Vás toto téma zaujalo a chcete se dozvědět více, poslechněte si náš podcast. 
Čtvrtý ze série podcastů výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Ing. Petr Havlíček, známý český výživový poradce. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Výživou a zdravým životním stylem se zabývá od roku 1995. Osm let účinkoval v seriálu TV Prima Jste to, co jíte. Byl redaktorem pořadu na Rádio Impuls. O výživě napsal 6 knih. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.V podcastu zazněly odpovědi na tyto otázky: Současná výživa – máme šanci se v tom vůbec vyznat?Existuje univerzální model stravování?Desítky výživových stylů – který si vybrat?Zlo v naší stravě – vysoce průmyslově zpracované potraviny. Jak nám škodí a jak je poznat.Jak poskládat pitný režim?Jak si správně naložit na talíř.Pokud Vás toto téma zaujalo a chcete se dozvědět více, poslechněte si náš podcast. 
Motto podcastu:Pokud ovládneš vlastní dech, nikdo ti nemůže ukrást vnitřní klidTřetí ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Mgr. Roman Štědrý, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který se v podcastu zaměřil na zlepšení zdraví u strážníků obecních policií. Expert v oblasti sebeochrany, zvyšování odolnosti organismu, zvládání limitních situací. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA a Univerzitu Jana Amose Komenského. Dlouholetý instruktor profesní sebeobrany a bojových umění zaměřený na taktické řešení, chování a výcvik limitních situací a zvyšování tělesné odolnosti. Dlouholetý instruktor bojové a instinktivní střelby, střelby pod tlakem. Certifikovaný člen a instruktor osobní ochrany s licencí I.A.P.P.A. (Mezinárodní asociace osobních strážců).Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.V podcastu zazněly, mimo jiné, odpovědi na tyto otázky:Proč zrovna dýchání a proč je tak důležité?Dýchání patří k základním životním procesům. Každý živý organismus využívá dýchání k tomu, aby ke svým jednotlivým buňkám přivedl určitou látku, metabolismem ji přeměnil na jinou a tu pak odvedl pryč. U lidí zajišťují dýchání plíce a kůže, živiny po těle rozvádí krevní soustava. Kyslík je během dýchání přijímán a oxid uhličitý, který vzniká jako produkt oxidačních dějů, je naopak odváděn. Zjistilo se, že 90 % populace dýchá špatně, což má za následek dlouhý seznam chronických nemocí. Správné dýchání nám dovede snížit krevní tlak, zvýšit výkon při sportu a uvést nervovou soustavu do stavu rovnováhy. Dospělý člověk při dýchání využívá sotva 10 % z možného rozsahu bránice. Následkem toho dochází k přetěžování srdce, zvyšování krevního tlaku a vzniku poruch oběhové soustavy. Proto je důležité nastolit rovnováhu mezi kyslíkem a oxidem uhličitým v těle. Co tedy získáme tréninkem dýchání?Tréninkem dechových cvičení máme za cíl snížení dušnosti, zlepšení a zrychlení plicní ventilace, aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře, bránice, břišních svalů, podporu optimálního dechového vzoru a dostatečného rozvíjení hrudníku, udržení optimální síly dýchacích i ostatních příčně pruhovaných svalů a postupnou adaptaci strážníků na zátěž. Nejlepší cestou k prevenci zdravotních potíží, zlepšení výkonu a prodloužení života je soustředit se na styl dýchání. A abychom toho dosáhli, musíme se naučit pomalu nadechovat a vydechovat. Na závěr se můžeme naučit jednoduchou techniku na zklidnění a zvládnutí stresu, tzv. metodu 4 x 4.Nadechneme se a počítáme do čtyř, poté zadržíme dech a počítáme do čtyř. Vydechneme a počítáme do čtyř a poté znovu zadržíme dech a počítáme do čtyř. Opakujeme podle potřeby. Můžeme pak dobu nádechu a výdechu a zadržení dechu různě kombinovat. Například 4 x 7, nebo 2 x 4 – 2 x 8 apod. Rytmus nádechu a výdechu si můžeme nastavit podle rytmu svého dechu. Důležité je nespěchat a dýchat uvolněně.Více se dozvíte v podcastu. Přejeme příjemný poslech.
Motto podcastu:ŽIJTE V PŘÍTOMNOSTI, TADY A TEĎDruhý ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastníci podcastu: Mgr. Kamil Polák, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti podpory duševní rovnováhy, zvyšování psychické odolnosti a psychofyzických cvičení. Zakladatel projektu Optima. Odborný konzultant v problematice posilování psychické odolnosti pro bezpečnostní sbory ČR, sportovní reprezentanty ČR, účastníky MS a OH. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Spoluorganizátor čtyř ročníků mezinárodní konference Zvládání extrémních situací. Vystudoval Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě v oboru Speciální edukace bezpečnostních složek a Aplikované sportovní edukace bezpečnostních složek, v rámci doktorandského studia Kinantropologie řešil vědecko-výzkumný úkol zaměřený na vliv speciálních autoregulačních cvičení na zvyšování odolnosti. Vysokoškolský pedagog (kognitivní management).Iva Hanáčková, strážnice Městské policie SlanýRealizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Podcast je zaměřen na vliv správné regenerace na pracovní výkon strážníků obecních policií. Rozhovor je mezi koučem a strážnicí o její účasti na pilotním projektu, který má za cíl ověřit nový systém optimalizace přípravy strážníků obecní policie na minimalizaci pracovních rizik. Stillness = klid. Klid je pro naše zdraví, výkon a koncentraci velmi důležitý. Jenže jak to provést, když jsme neustále vystaveni stresu? Osobní a pracovní problémy, neustálá dostupnost na vysílačce nebo mobilním telefonu, aktivují naši autonomní nervovou soustavu. S tím souvisí zvýšení napětí svalů a dlouhodobý stres. Snahou je informovat a motivovat strážníky o možnosti regenerace sil a vitalizace organismu. Lépe vnímat úskalí směnného provozu a nočních služeb. Naučit se reálně zvládat neustálý stres. V podcastu se dozvíte, mimo jiné, jak takový výcvik probíhá nebo jak správně motivovat strážníky na lepší optimalizaci dne. Jde o jednoduché techniky v rámci ranního, denního nebo předspánkového protokolu. Protože chcete-li dosáhnout mistrovství, musíte mít systém a řád. Naší misí je pomoci pochopit a opravdu se zabývat charakteristikou vztahu mezi stresem, pracovním výkonem a duševním zdravím. Srdečně vás zveme k poslechu podcastu.
Motto podcastu:Nová nebezpečí vyžadují nová opatření a nové postupy První ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Účastníci podcastu: Mgr. Roman Štědrý, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti sebeochrany, zvyšování odolnosti organismu, zvládání limitních situací. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA a Univerzitu Jana Amose Komenského. Dlouholetý instruktor profesní sebeobrany a bojových umění zaměřený na taktické řešení, chování a výcvik limitních situací a zvyšování tělesné odolnosti. Dlouholetý instruktor bojové a instinktivní střelby, střelby pod tlakem. Certifikovaný člen a instruktor osobní ochrany s licencí I.A.P.P.A. (Mezinárodní asociace osobních strážců). Mgr. Kamil Polák, členové řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti podpory duševní rovnováhy, zvyšování psychické odolnosti a psychofyzických cvičení. Zakladatel projektu Optima. Odborný konzultant v problematice posilování psychické odolnosti pro bezpečnostní sbory ČR, sportovní reprezentanty ČR, účastníky MS a OH. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Spoluorganizátor čtyř ročníků mezinárodní konference Zvládání extrémních situací. Vystudoval Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě v oboru Speciální edukace bezpečnostních složek a Aplikované sportovní edukace bezpečnostních složek, v rámci doktorandského studia Kinantropologie řešil vědecko-výzkumný úkol zaměřený na vliv speciálních autoregulačních cvičení na zvyšování odolnosti. Vysokoškolský pedagog (kognitivní management).Speciálním hostem podcastu: RNDr. Rudolf Šoltés, CSc., z Žilinské univerzity, který přiblížil situaci strážníků na Slovensku. Zapojením Slovenska do výzkumného úkolu má projekt mezinárodní přesah. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Před deseti lety na odboru vzdělávání Policejního prezidia ČR stáli pánové Štědrý a Polák u zrodu nového systému výcviku v použití donucovacích prostředků POLICE SECURITY SYSTÉM. Jako první v České republice se odvážili v modelových situacích měřit u příslušníků strach a stres a použít výzkumné metody měření variability srdeční frekvence, napětí kůže, dechové frekvence, teploty těla a aktivity svalů. Policisté pak získali informaci, jak funguje takzvaná adrenalinová pumpa a jak moc strach a úlek může rychle změnit vnitřní prostředí organismu. To má značný vliv na zdárné dokončení zákroku. Výzkumu předcházela analýza zranění policistů při jejich napadení a následném použití donucovacích prostředků. Bylo zjištěno, že je velké procento případů, kdy byl policista zraněn, a to ho limitovalo zákrok dokončit. Ověřením stávajícího výcvikového systému se systémem inovovaným se podařilo přesvědčit vedení Policie o důležitosti inovace výcvikového systému, která probíhá dodnes. Vždy když má přijít nějaká změna systému, tak se jedná o náročný a dlouhodobý proces. Použité poznatky z vědeckého výzkumu, kde se například použila 3D analýza pohybu a speciální zátěžové testy spojením fyzické a mentální zátěže organismu, se poté promítly do výcviku. Výcvik obecních policií má svá specifika. Mimo jiné se zaměřujeme na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výcvik strážníků obecních policií je velice rozdílný, a to podle toho o jakou obecní policii se jedná. Velká města mají mnohem lepší výcvik, malé obce řeší výcvik velice různorodě. Výcvik je samozřejmě závislý na zapojení samotných strážníků pro podporu vlastního zdraví. Ka
Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu 02-S4-2021-VUBP Bezpečnost práce ve vybraných oblastech sociálních služeb, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce  pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka.  Účastníci diskuze podcastu:Prof. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Je stipendistou Max Planckova institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení, hostujícím profesorem na NOVA Southeastern University na Floridě, USA (2009) a řešitelem několika grantů GA AV a GA ČR.Mgr. et Mgr. Josef Senčík je výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., v oddělení prevence rizik a ergonomie. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. Pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol. V podcastu je diskutován stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jak u sociálních pracovníků, tak u pracovníků v sociálních službách. Z právního pohledu jsou zmíněny i závěry některých soudů, které se týkají náležitého dohledu v prostředí sociálních služeb, jehož smyslem je vytvoření bezpečného prostředí pro klienta. Poskytovatelé sociálních služeb se musí vedle zvláštní úpravy řídit zákoníkem práce, z něhož vyplývá povinnost zaměstnavatele vyhodnocovat rizika a zaškolovat zaměstnance. V případě, že dojde k pracovnímu úrazu či přiznání nemoci z povolání, má zaměstnavatel povinnost provádět další šetření a na základě opětovného vyhodnocení rizik znovu zaškolit pracovníky v sociálních službách. Pokud poskytovatel sociálních služeb nevěnuje svým povinnostem dostatečnou pozornost, projeví se to ve vyšší úrazovosti nebo vyšším výskytu nemocí z povolání, případně dalších problémů. S tím vším právo počítá. V podcastu je také zmíněno pravidlo palce.V neposlední řadě v podcastu zazní, jak bezpečnost a ochranu zdraví při práci organizovat a koncipovat tak, aby se člověk, který pracuje v sociálních službách a dělá mimořádně záslužnou činnost, opravdu cítil na pracovišti bezpečně.Více v podcastu. Přejeme příjemný poslech.
Nemocí z povolání rozumíme nemoc, která vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Onemocnění covid-19 se již na seznam nemocí z povolání dostalo. Cílem podcastu bylo představit veřejnosti blíže podmínky, za kterých se onemocnění stane tzv. nemocí z povolání, a také představit případy covidu-19 jako nemoci z povolání v datech, která byla v České republice shromážděna od počátku pandemie. Pokud vás zajímá tato problematika, je tento podcast určen právě vám.  Moderátor podcastu Dan Tržil si povídal s paní profesorkou Pelclovou a panem docentem Urbanem, odborníky z oblasti lékařství, kteří při této příležitosti blíže představili jak obecný náhled na danou problematiku uznávání nemocí za nemoci z povolání, tak i aktuální situaci pomocí konkrétních počtů takto evidovaných případů.Představení účastníků podcastuProf. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., absolvovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze v roce 1978. Zde také začala pracovat jako lékařka na klinice pracovního lékařství, která tehdy měla 27 lůžek pro pacienty s těžkými převážně plicními nemocemi z povolání – silikózou a onemocněními z azbestu. Léčili se zde také pacienti s otravou olovem, rtutí a dalšími toxickými látkami. Prof. Pelclová vyučuje na lékařských fakultách. Publikovala učební texty, kapitoly a řadu článků o širokém spektru poškození práce v důsledku vdechování nejrůznějších škodlivých látek. Přednáší na mezinárodních konferencích. Je čestnou členkou Evropské asociace klinických toxikologů a toxikologických středisek (EAPCC T) a členkou výboru světové organizace Collegium Ramazzini, pojmenované po zakladateli oboru nemoci z povolání. Kliniku vedla po dobu 22 let. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc., je absolventem 1. lékařské fakulty UK v Praze, kde promoval v roce 1972. Specializoval se na oblasti tzv. průmyslové neurologie, tj. část neurologie, která se zabývá těmi nemocemi nervového systému, které mohou být způsobeny prací. V této oblasti publikuje výzkumné práce v tuzemských i zahraničních odborných časopisech a přednáší na lékařských fakultách a v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Od roku 1983 pracuje ve Státním zdravotním ústavu v Centru hygieny práce a pracovního lékařství, které před svým odchodem do důchodu vedl. V roce 1990 stál u zrodu Národního registru nemocí z povolání, kde se evidují všechny případy uznaných nemocí z povolání. V současné době se mj. zabývá statistickými analýzami nemocí z povolání u nás a ve srovnání se zahraničím. Podílí se na tvorbě návrhů právních předpisů v oblasti nemocí z povolání.Nemocí covid-19 onemocněly v České republice již tisíce osob, některé z nich právě na pracovištích. Covid-19 se tak stal tzv. nemocí z povolání. 
V dalším díle ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se podíváme na fenomén mobbingu, bossingu a staffingu z pohledu zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. V prvním díle podcastu k problematice šikany v pracovních vztazích jsme se zaměřili na vnímání tohoto problému ze strany zaměstnanců a tipy, jak se proti tomuto jednání bránit. Ve druhém podcastu se podíváme na toto téma optikou zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. Mobbing, bossing či staffing má závažné negativní důsledky nejen pro zaměstnance, který je tomuto jednání vystaven, ale také pro organizaci, ve které se odehrává.Tyto jevy jsou spojeny s častými a dlouhodobými pracovními absencemi, přináší také zvýšenou fluktuaci pracovníků a následně náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Toxické pracovní klima ovlivňuje soudržnost pracovního kolektivu, podílí se na zvýšené hladině pracovního stresu, snižuje produktivitu práce a v konečném důsledku vede k finančním ztrátám organizace. V případě mobbing, bossingu a staffingu existuje také riziko, že dotčený zaměstnanec podá podnět k prošetření orgánům inspekce práce, které povede k uložení pokuty zaměstnavateli. Výjimečné nejsou ani případy soudních sporů v této oblasti, případně medializace případů a následné poškození důvěryhodnosti organizace. Proto je i pro zaměstnavatele důležité zajímat se o problematiku mobbingu a vztahové patologie na pracovišti a preventivně působit a minimalizovat možnost výskytu těchto projevů.  Jaký vliv mají sociálně-patologické jevy v pracovních vztazích na hospodářské výsledky organizace?Můžeme poznat chování „rizikového“ zaměstnance už při přijímacím řízení? Proměnily se formy a projevy mobbingu, bossingu a staffingu během pandemie nemoci covid-19? Co se skrývá pod pojmy kyberšikana a digitální nevolnictví? Jaká antimobbingová opatření může zaměstnavatel použít a jaká je úloha peer pracovníka v organizaci?Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, je tento podcast určen přesně pro vás.  Na toto téma si budou povídat moderátor podcastu Dan Tržil a psycholog PhDr. Mgr. Vladimir Svoboda. PhDr. et Mgr. Vladimír Svoboda vystudoval Vysokou školu pedagogickou a dále pak Andragogiku se zaměřením na psychologii. V rámci programu celoživotního vzdělávání pak Katedru psychologie UK. Přednášel na UJAK, VŠAP a nyní na CEVRU Etiku válečného konfliktu. Expert Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na sociálně patologické jevy, současné době pracuje v rámci projektů tohoto ministerstva. Jako vědecko-výzkumný pracovník se specializuje na vzdělávání dospělých, sociálně patologické jevy, poruchy chování v psychologické poradně ERUDITUS. Externí spolupracovník Státního úřadu inspekce práce pro prevenci šikany v zaměstnání. Vystudoval magisterský program Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Válečný veterán Armády ČR. Často publikuje ve vědecko-populárních a lifestylových magazínech jako je Téma, Ekonom nebo Žena a život.Dan Tržil je moderátorem a producentem podcastů. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů.Pokud Vás daná problematika zaujala, více informací můžete získat v publikaci VÚBP s tématikou mobbingu, bossingu a staffingu, která je volně ke stažení zde:https://vubp.cz/soubory/produkty/publikace-ke-stazeni/prvni-pomoc-pri-sikane-v-praci.pdf 
Další díl ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se zaměří na fenomén šikany v pracovním prostředí neboli mobbing (šikana mezi spolupracovníky), bossing (šikana ze strany nadřízeného) a staffing (šikana vedoucího jeho podřízenými). Tyto jevy mají negativní vliv nejen na postiženého pracovníka, protože stres, kterému je vystaven, může vyvolat i dlouhodobé psychické i fyzické potíže, ale ovlivňují i jeho rodinu a nejbližší okolí. V neposlední řadě také rapidně zhoršují mezilidské vztahy na pracovišti, vedou k častějším absencím, k vyšší fluktuaci pracovníků a celkově ke snížení pracovního výkonu celého kolektivu. Proto je třeba hledat cesty k prevenci mobbingu, a pokud už tato situace nastane, být připraven a vědět, jaký obranný postoj zaujmout.Jak poznáme, že jsme se stali obětí mobbingu? Jaké jsou jeho typické projevy? Kde leží hranice mezi šikanou na pracovišti a řešením běžných pracovních konfliktů? A jak se nejlépe bránit, ať už psychologicky vytvořením vlastních obranných mechanizmů, nebo právní cestou? Diskutovat na toto téma budou:Bc. Petra Lhotáková, LL.M. od roku 2018 pracuje jako lektor, mentor a metodik MPSV v projektech Důstojné pracoviště a Stopper, zabývajících se eliminací šikany na pracovišti veřejné správy. Je zakladatelkou Odborové aliance IZS z. s. sdružující příslušníky bezpečnostních sborů. V minulosti působila jako vedoucí e-poradny pro oběti šikany a také byla ředitelkou Mobbing Free Institut, z. ú., organizace, která se v České republice problematice mobbingu dlouhodobě věnuje. Nyní působí jako školní metodik prevence a asistent pedagoga v 8. třídě ZŠ Zruč nad Sázavou.Doc. JUDr. Mgr. Joža Spurný, Ph.D. působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře společenských věd Policejní akademie České republiky a zároveň má dlouholetou praxi ve funkci policejního psychologa. Je autorem řady publikací z oblasti kriminalistiky a psychologie. Je také hlavním editorem připravovaného manuálu VÚBP První pomoc při šikaně v práci. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. Dan Tržil pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů.Pokud vás daná problematika zaujala nebo aktuálně řešíte podobný problém, doporučujeme tyto odkazy: Projekt MPSV ČR – Důstojné pracoviště ve státní správě: https://www.dustojnepracoviste.cz/ Projekt MPSV ČR – Stopper: https://www.stopper.cz/ Mobbing Free Institut: https://mobbingfreeinstitut.cz/
Podcast je jeden z výstupů projektu „Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP“, ve kterém výzkumný tým institucí VÚBP a Ústav státu a práva Akademie věd České republiky odbornou i laickou veřejnost seznamuje s hlavními aktuálními tématy v projektu. Podcast je určen jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout zamyšlení nad problematikou zaměstnávání cizinců z hlediska rizik výkonu nelegální práce v souvislosti s jejich pracovními úrazy.  Chceme přispět k prevenci těchto jevů tím, že poukážeme na okolnosti a příčiny některých situací, v rámci kterých došlo ke kombinaci nelegálního zaměstnání a pracovního úrazu.Účastníci diskuze podcastu jsou: doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D.,  vede na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze semináře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a dále je garantem povinně volitelného předmětu Politika zaměstnanosti a personální řízení, volitelného předmětu Introduction into US Law, spolugarantem povinně volitelného předmětu Úvod do sociální politiky a koordinátorem specializačního kurzu Social Rights and Their Protection v rámci programu LL.M. Pravidelně se účastní vědeckých konferencí a rovněž se věnuje publikační činnosti.JUDr. Štěpán Pastorek, je právníkem dlouhodobě se zaměřujícím na oblast zaměstnávání cizinců a jejich pobyt na území České republiky. V současné době působí v advokátní kanceláři, jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a je interním doktorandem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s tématem nabyl také jako právník několika neziskových organizací zabývajících se prací s migranty. V oblasti zaměstnávání cizinců taktéž publikuje a školí.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Posluchači uvedeného podcastu se mimo jiného dozví o aktuálních tématech a na příkladech z praxe si ve stručnosti ukážeme, jaké nástrahy může oblast zaměstnávání cizinců skýtat. Postupně si představíme nelegálně zaměstnané cizince v třech typických situacích:Cizinec bez pobytového oprávnění – tedy tak, jak nelegálně pracujícího cizince běžně vnímá většinová veřejnostCizinec vykonávající práci v rozporu s vydaným povolením Cizinec vykonávající závislou práci mimo pracovněprávní vztahAni složité subdodavatelské vztahy nezbavují jejich aktéry odpovědnosti za porušení právních předpisů na úseku zaměstnávání cizinců a dodržování BOZP.Doporučujeme všem cizincům i jejich zaměstnavatelům vždy důsledně kontrolovat, zda je výkon závislé práce cizincem možný a v souladu s platným právem. Za tímto účelem bude mnohdy nezbytné kontaktovat odborníky z řad advokátů, státních institucí, případně se nabízí i bezplatné právní poradenství pro cizince v některé z nestátních neziskových organizací.Pokud posluchače problematika zaujala, uvádíme užitečné odkazy k dané problematice:https://www.bozpinfo.cz/nelegalni-zamestnavani-cizincuhttps://www.mpsv.cz/nelegalni-zamestnavanihttp://www.pracevceskerepublice.cz/index.php/rizika-trhu-prace/http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/
Podcast, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k digitální společnosti, kdy již trvale dochází k více rozšířenému trendu práce z domácího prostředí.Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Podcast je určen jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout zamyšlení nad aktuálními tématy ve společnosti v oblastech: psychosociální rizika, podpora zdraví na pracovišti, praktická ergonomie v domácím prostředí.Na příkladech dobré praxe ze společnosti ExxonMobil se společně dobereme odpovědi na otázku: Jaké možnosti a východiska mají zaměstnavatelé/zaměstnanci pro zajištění/uplatnění zdravé a bezpečné práce v domácím prostředí?Účastníci diskuze podcastu jsou:MUDr. Vladimíra Lipšová, pracuje jako pracovní lékař ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v Centru hygieny práce a pracovního lékařství. Zabývá se vztahem práce a zdraví a dlouhodobě organizuje soutěž Podnik podporující zdraví zaměřenou na ocenění podniků, které nad rámec zákona pečují o zdraví svých zaměstnanců. Od roku 2012 se zaměřuje spolu se svými kolegy na oblast psychosociálních rizik a pracovního stresu při práci.PhDr. Dagmar Císařovská, pracuje 15 let v pražské pobočce společnosti ExxonMobil, kde v současné době vede oddělení komunikace. Již před lety zakládala mnohé z programů podporujících zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Celé roky úzce spolupracuje se SZÚ. Věří v sílu spolupráce a sdílení, a proto často veřejně mluví o tom, co v ExxonMobil velmi dobře funguje tak, aby to mohlo dobře fungovat i jinde (příkladem je unikátní pozice Rodinného průvodce nebo projekt podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením).Ing. Arch. Šárka Daňková, je architektka, která si „useděla bederku“. Svou prací nad úžasnými projekty, zpracovávanými na PC, si způsobila onemocnění bederní páteře. Dlouhý pobyt na léčení v Kladrubech jí poskytl dostatek prostoru na studium zahraničních studií, které jí daly odpovědi na otázky: „Proč se mi to stalo? Jak jsem mohla pracovat jinak?“Moderátor podcastu je paní Michaela Kuklová, povoláním divadelní a filmová herečka, která díky probíhajícím opatření proti covid-19 získala několika měsíční zkušenosti s prací z domácího prostředí.Posluchači uvedeného podastu se mimo jiného dozví:1Jak velká část zaměstnanců využívá home office / práci na dálku „před pandemií covid-19, na jejím začátku a nyní“Jaká je role Státního zdravotního ústavu – Centra hygieny práce a pracovního lékařství při udržení zdraví zaměstnanců? A proč je soutěž „Podnik podporující zdraví“ čím dál více populární?Jaké jsou největší hrozby sedavé práce? A jak lidé většinou tyto problémy řeší?Jakou formou již dlouhodobě podporuje ExxonMobil s prokazatelnými úspěchy zdraví svých 1 200+ zaměstnanců na home office? Podělíme se o naši dobrou praxi.Znáte pojem „aktivní pracoviště“? Co je jeho dominantou a proč je vhodné ho používat?Co mohou sami zaměstnanci udělat pro zlepšení domácích pracovišť?Nastavení komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v ExxonMobile jako klíč zdraví bezpečné a produktivní práce při home office.
Podcast, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“ (tzv. Průmysl 4.0), kdy již trvale dochází k rozšiřujícímu se trendu práce z domácího prostředí. Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Podcast je určený jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout náměty k zamyšlení nad problematikou právní stránky věci z hlediska rizik výkonu práce ve specifických pracovních podmínkách. Není opomenutý ani hlas veřejnosti, tentokrát z pohledu manažerky a matky při jejích snahách skloubit každodenní pracovní a soukromé povinnosti. Cílem je přispět k prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání tím, že poukážeme na okolnosti a příčiny vybraných situací. Moderátorkou podcastu je Michaela Kuklová, povoláním divadelní a filmová herečka, která kvůli probíhajícím opatřením proti covid-19 získala několikaměsíční zkušenosti s prací z domácího prostředí.Účastníci diskuze podcastu jsou: doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D., působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je místopředsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a společníkem advokátní kanceláře Felix a spol. Je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací.prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., je profesorem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je předsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Vedle pedagogické a vědecké činnosti se již mnoho let věnuje též vlastní advokátní praxi, ve které se zaměřuje nejen na právo pracovní, ale zejména též na problematiku práva občanského a obchodního. Ing. Aneta Živná Kavalierová, zástupce veřejnosti, je manažerka v soukromé společnosti kvůli probíhajícím opatření proti covid-19 pracující v domácím prostředí a současně matka, která doma také pečuje, vzhledem k zavřeným školkám, o čtyřletého syna Ondru.Posluchači podcastu se mimo jiné dozví odpovědi na aktuální otázky jako například: Je veřejností používaný termín Homeworking případný/správně užívaný? Správně se jedná o výkon práce z domova, nebo distanční výkon práce? Jak je to tedy vlastně s pravidly podle české legislativy pro výkon práce z domova? Máme nějakou konkrétní zákonnou úpravu?  Je současná právní úprava pro výkon práce z domova dostatečná? Pokud ne, v čem konkrétně? Jak by měla vypadat odpovídající právní úprava?Otázku nákladů řeší zaměstnavatelé často tak, že zaměstnanci poskytují příplatek ke mzdě nebo paušální náhradu. Je takový postup správný?  Zástupce veřejnosti, v jedné osobně „manažerka v privátní společnosti a matka čtyřletého syna Ondry“, posluchačům přiblíží jaký je rozdíl mezi prací a péčí o syna z domácího prostředí dnes a před rokem; dozvíme se v tomto konkrétním případě praktické rady a tipy, jak být doma efektivní a jak skloubit práci s rodinou;  neposlední řadě se dozvíme, zda se čtyřletý Ondra a jeho maminka těší zpět do školky a kanceláře. Pokud posluchače problematika zaujala, uvádíme užitečné odkazy k dané problematice:https://www.mpsv.cz/zamestnanci-infohttps://www.mpsv.cz/documents/20142/650267/Rizeni_prace_provadene_formou_home_office.pdfhttps://zsbozp.vubp.cz/pracovni-podminky/prace-z-domovahttps://www.bozpinfo.cz/bozp-pri-praci-doma
Podcast vznikl jako jeden z výstupů projektu, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce  pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem  pod vedením MUDr. Vladimíry Lipšové z oddělení pracovního lékařství. Účastníci diskuze podcastu jsou:Mgr. Kamil Polák, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce uvedeného projektu. Pan Polák je vedoucí oddělení specializované metodiky, který školí příslušníky a zaměstnance resortu Ministerstva vnitra v problematice zvyšování psychické odolnosti. Pracuje také jako kouč u našich olympioniků a špičkových sportovců. Se svým týmem získal dvě evropská ocenění za projekty OPTIMA a DETOXIKON.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Pan Tržil pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů. Motto diskuze podcastu: „Živote zastav, nestíhám!“V tomto podcastu se zaměříme na psychosociální rizika a jejich vliv na psychické i fyzické zdraví zaměstnanců a jejich pracovní výkon. Poslechněte si pár doporučení formou osvěty pro zaměstnavatele a zaměstnance. Třeba jak zvládnout náročný stresující rozhovor nebo jak získat vnitřní rovnováhu.Diskutovaným tématem také bude, jak zlepšit soustředění a pracovní výkon.  Poradíme Vám, jak zastavit negativní myšlenky a ukotvit se v přítomnosti pomocí antistresové dechové techniky, která je i velmi účinná jako předspánková relaxace.
Výstup z projektu „Bezpečnost práce ve sportu“, ve kterém Výzkumný ústav bezpečnosti práce  odbornou i laickou veřejnost seznamuje s aktuálními tématy s názvem „BOZP ve fotbalu“ prostřednictvím svých podcastů. V již pátém ze série podcastů k uvedenému projektu budeme hledat odpověď na hlavní otázku: Jak na prevenci úrazů a trvalých následků ve fotbalu nahlíží zprostředkovatelé pojištění sportovních rizik, a co profesionálním fotbalistům doporučují?Účastníci diskuze podcastu jsou:Jakub Diviš, je český fotbalový brankář, od začátku letošního roku hráč klubu FK Mladá Boleslav. Mimo ČR působil na klubové úrovni na Slovensku, ve Skotsku a v Bulharsku. Jakub se v listopadu 2018 stal členem Výkonného výboru ČAFH – Česká asociace fotbalových hráčů, je největší organizace, která sdružuje profesionální fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývá se ochranou jejich zájmů. Je členem mezinárodní asociace fotbalových hráčů FIFPRO. Jakub je aktivní jako zprostředkovatel komplexních služeb profesionálních sportovců v ČR, přičemž má na starosti zajištění servisu spojeného s investicemi, financováním, stavbou rodinných domů, zabezpečením firem, nákupem a prodejem nemovitostí nebo automobilů. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol, Posluchači uvedeného podcastu se mimo jiného dozví o aktuálních tématech jako například: možnosti a specifika pojištění profesionálních fotbalistů v ČR vs. Evropa;důležitosti pravdivého a úplného zdokumentování před úrazového děje – součást lékařské zprávy k úrazu; jaká je ze zkušenosti Jakuba Diviše role osobního kouče nebo trenéra v prevenci rizik fotbalistů. V podcastu zazní příklady z praxe pojišťovacího agenta profesionálních fotbalistů. Pokusíme se odpovědět na otázku: Proč hráči investují vlastní prostředky do prevence? Jsou tito hráči např. méně často zraněni, např. přetížení organismu, únavové zlomeniny? Dozvíme se také, zda pojišťovny v ČR, které zajišťující fotbalistům pojištění sportovních rizik, aktivně pracují s dostupnými statistickými daty o úrazech profesionálních fotbalistů a jaká je návaznost na finanční náročnost při sjednání pojištění/finančního plnění v případu zranění. Jako podnětný příklad správné praxe uvádíme v podcastu zmiňované webové stránky http://fussballverletzungen.com/, která uvádí statistická data o zranění v německé fotbalové Bundeslize např. „zranění podle jednotlivých fotbalových týmů, nebo nejčastěji zraněných částí těla fotbalistů v německé Bundeslize“. Dovedou si účastníci našeho podcastu představit, že by podobná statistika byla publikována i v české 1. lize nebo i v nižších soutěžích v České republice? … odpověď se dozvíte v průběhu uvedeného podcastu. V samotném závěru podcastu uvedeme společnou otevřenou výzvu VÚBP a ČAFH směrem k Fotbalové asociaci České republiky  k zavedení povinnosti zveřejňování statistik o zraněních profesionálních fotbalových hráčů ze strany fotbalových klubů jako prostředek nasměrování preventivních opatření na konkrétní rizikové situace.Věříme, že finální výstupy z projektu s názvem „Bezpečnost práce ve sportu“ z činnosti Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, poskytnou nové podněty a z
Účastníkem diskuze podcastu je:Mgr. Kamil Polák, vedoucí oddělení specializované metodiky, který školí příslušníky a zaměstnance rezortu Ministerstva vnitra v problematice zvyšování psychické odolnosti. Pracuje také jako kouč u našich olympioniků a špičkových sportovců. Se svým týmem získal dvě evropská ocenění za projekty OPTIMA a DETOXIKON.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů. Motto diskuze podcastu, „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích a také při tréninkových procesech.  V tomto díle podcastu se zaměříme na otázky spojené s aktuálními tématy:   Co je to Flow? Dáme fotbalistům pár tipů, jak se do Flow dostávat. Ve FLOW/Zóně lze dosahovat lepších sportovních výsledků, a lze tím také zlepšovat koncentraci a předcházet zraněním.  Budeme mluvit o tréninku olympioniků a o PROTOKOLU 24/7, o tzv. všímavé stravě, všímavé chůzi, meditačním běhu, všímavém protahování, vitalizačním cvičení, relaxaci… Jako praktickou ukázku a první techniku si představíme všímavou/vědomou stravu. Naučíme posluchače brániční dýchání s vedením dechu a techniku odfouknutí problému z dlaně. Vysvětlíme si zásady: 1. Co jíst 2. Jak to jíst 3. Co dělat po jídle s  tím, že to hlavní sdělení bude: Na co jsi myslel při tom, když jsi jedl ... no přeci na to jídlo. Na závěr podcastu posluchače pozveme k dalšímu podcastu, ve kterém je naučíme předspánkovou relaxaci na odstranění napětí svalů před usnutím, pro lepší kontinuitu vyplavováním růstového hormonu. Naučíme se legální doping tak, jak to používá fotbalista Ronaldo.  
Účastníci diskuze podcastu jsou:Jan Suchopárek je bývalý český fotbalový obránce a reprezentant. Trenérskou kariéru započal jako šéftrenér mládeže v českém klubu SK Kladno, poté byl asistentem v FK Dukla Praha. Od roku 2016 je trenérem české reprezentace U19. S reprezentací vybojoval stříbro na ME v Anglii a se Slavií, ve které nosil kapitánskou pásku, vyhrál českou ligu. Petr Malý je bývalý český fotbalový záložník naposledy hrající za český klub FK Dukla Praha. Odchovanec AC Sparta Praha se dostal do A-týmu v roce 2003. V létě 2008 přestoupil do  FK Dukla Praha, kde se mu dařilo, o 2 roky později postoupil s pražským celkem do 1. české ligy. V přípravném zápase Dukly Praha s Táborskem 17. ledna 2014 po osmi minutách zkolaboval a upadl do bezvědomí. Po několika dnech v nemocnici byl propuštěn domů. Poté nemohl nějakou dobu trénovat a byl v Dukle v pozici vedoucího mužstva. V říjnu 2014 byl donucen kvůli zdravotnímu stavu (arytmogenní kardiomyopatie) ukončit hráčskou kariéru. Téma prevence zranění je pro něj osobní téma. MUDr. František Fornůsek, vystudoval 2. lékařskou fakultu UK. Začínal jako transplantační a páteřní chirurg, poté působil jako chirurg v nemocnici na Vinohradech, následně se přesunul na oční kliniku. Momentálně pracuje pro záchrannou službu a provádí i repatriace pacientů zpět do ČR. V hokejové Slavii působil jako lékař od r. 2010 a nyní jako hlavní lékař akademie klubu SK Slavie Praha. Pracuje i pro fotbalovou reprezentaci U18. Prožil tříměsíční misi na Antarktidě. MUDr. František Fornůsek je členem řešitelské skupiny projektu „Bezpečnost práce ve sportu“. Motto diskuze podcastu: „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích, a také při tréninkových procesech. Kromě vlastních sportovců jsou klíčovými osobami celého systému zástupci pořadatele, trenéři, vedoucí mužstev, resp. další zástupci sportovních subjektů.Role moderátora bude usměrňovat diskuzi mezi účastníky podcastu v otázkách, jako jsou například: Jak infekce a protiinfekční opatření COVID-19 ovlivňuje chod v týmech?Jak se nyní trénuje? Jaká jsou opatření při zápasech?Jak fotbalisté bydlí a jak se společně pohybují na srazech? (Dříve běžně po dvou na pokojích, cestování společným busem atd.)Jak tráví volný čas? (Dříve běžně společné hry na pokojích nebo společných prostorech.)Jak probíhá regenerace hráčů? (Dříve běžně společná vířivka, masáže, sauna atd.)Jaké jsou osobní názory účastníků diskuze (Jan Suchopárek, Petr Malý, František Fornůsek) na dopad aktuální situace na fotbal?Srovnávání infekce COVID-19 s chřipkou. Možnost rozvést, jak sportovci často přecházejí různá nachlazení včetně chřipkové infekce, která mohou často skončit poinfekčním zánětem srdečního svalu a následnou maligní arytmií a zástavou srdce. 
Účastníci diskuze podcastu jsou:Ing. Josef Velmelka, je zástupcem fotbalových agentů profesionálních hráčů. V mládí působil ve FK Chmel Blšany. V současné době působí jako registrovaný zprostředkovatel a držitel licence Players´ Agent od roku 2004, držitel licence Registrovaný zprostředkovatel FIFA od roku 2015 a člen organizačního výboru All Stars Cup.  All Stars Cup je mezinárodní fotbalový turnaj pro kategorii do 16 let, organizovaný na území České republiky od roku 2009. All Stars Cup pořádají sportovní agentura All Stars Team a Fotbalová asociace České republiky, ve spolupráci s fotbalovými kluby SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905.Ing. Aneta Živná Kavalierová, která se svým synem pravidelně navštěvuje sportovní fotbalovou školičku při AC Sparta Praha. V podcastu zastupuje rodiče teprve začínajících fotbalistů, kterým není lhostejné, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při fotbalových zápasech a trénincích i v zázemí fotbalového hřiště a stadiónu.Ing. Petr Polák, MBA, je zástupce skupiny „profesionálních bezpečáků“ (odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP) se znalostí sportovního prostředí a obzvláště fotbalu.Realizací uvedeného podcastu byla pověřena tvůrčí a realizační skupina Lukáš L. Bech v roli moderátora a Mgr. Vlasta Čtvrtníčková v roli dramaturga podcastu.  Technickou realizaci podcastu zajistilo studio POLAS na Hanspaulce.  www.polas.czMotto diskuze podcastu: „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích, a také při tréninkových procesech. Kromě vlastních sportovců jsou klíčovými osobami celého systému zástupci pořadatele, trenéři, vedoucí mužstev, resp. další zástupci sportovních subjektů.“Pro dosažení potřebné změny v praxi je nutné vytvořit poznatkovou základnu v dané problematice, navrhnout účinné postupy, které pomohou ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví – při výuce sportů, zajištění tréninkových, přípravných a zápasových procesů ve sportovních organizacích, popř. také při práci s dětmi a mládeží ve školách.Diskuze mezi účastníky podcastu se budete dotýkat role a očekávání od odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, která je onou osobou, jež má zaměstnavateli pomáhat v řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležitý bude pohled a očekávání zástupkyně rodičů a agentů profesionálních hráčů.Úloha moderátora bude usměrňovat diskuzi mezi účastníky podcastu týkající se různých otázek, například:Je tomu opravdu tak, že si hráči nebo jejich trenéři možná rizika, která na ně čekají při přípravě, tréninku nebo při fotbalových zápasech, často neuvědomují nebo je podceňujíJaký je váš pohled nebo zkušenost jako maminky nadaného mladého fotbalisty se zmíněným fotbalovým procesem, respektive s mírou rizik při zátěži během přípravy a zápasů, která na hráče čekají?Jakým způsobem může „profesionální bezpečák“ přispět ke zvýšení bezpečnosti hráčů fotbalu?Jaký je pohled hráčského fotbalového agenta FIFA na vztah mezi nezraněným/výkonným fotbalistou vs. zdroji příjmu fotbalového klubu nebo fotbalisty samotného?Dovedou si účastníci našeho podcastu představit, že by podobná statistika byla publikována i v české 1. lize nebo i v nižších soutěžích v České republice?V závěru se dozvíme, jak se účastníci podcastu vyjádří k otázce: Jak změnila pandemie COVID-19 chod fotbalových aktivit a fotbal jako takový tak, jak jsme jej dříve znali?
První ze série podcastů k projektu „BOZP ve sportu“ jsme věnovali tématu Právní úpravy a judikatura v ČR.  Účastníci diskuze podcastu jsou:Mgr. Markéta Vochoska Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů (www.cafh.cz), která sdružuje fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývá se ochranou jejich zájmů. Je členem mezinárodní asociace fotbalových hráčů FIFPro a zakladatelka advokátní kanceláře působící v oblasti sportovního práva.Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Je stipendistou Max-Planckova Institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení, hostujícím profesorem na NOVA Southeastern University na Floridě, USA (2009) a řešitelem několika grantů GA AV a GA ČR.JUDr. Pavel Hamerník, Ph.D., je odborník na sportovní právo. Působí jako výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., kde vznikla jeho publikace SPORTOVNÍ PRÁVO – Hledání rovnováhy mezi specifickou sportovní úpravou a platným právem z roku 2012.Realizací uvedeného podcastu byla pověřena tvůrčí a realizační skupina Lukáš L. Bech v roli moderátora a Mgr. Vlasta Čtvrtníčková v roli dramaturga podcastu. Technickou realizaci podcastu zajistilo studio POLAS na Hanspaulce.Motto diskuze podcastu, jak jej formuloval doc. Štefko: „Rozlišujme profesionální nejvyšší ligovou soutěž od poloprofesionálních a až amatérských nižších soutěží. Kluby jsou v těžké ekonomické situaci a další náklady na BOZP neunesou. Diváci chtějí profesionální fotbal za každou cenu a fotbalisté jsou novodobí gladiátoři. Risk zdraví je jejich rozhodnutí a striktní aplikace pravidel BOZP zničí každý sport. Na druhou stranu, právě v oblasti zdraví je nutno aspoň minimálně chránit i hráče, neboť nejsou otroci, ale občané atd. Právní limity v podstatě vybudovala judikatura, protože zákon přímo aplikovatelný není. Rozhodující je samozřejmě rozhodčí praxe sportovních soudů. Málokterý sportovec-fotbalista jde ke státnímu soudu. Judikatura sportovních soudů však není veřejná.“Dr. Pavel Hamerník dodává: „Sport funguje v rámci své autonomie, a podstatou sportovního práva je tedy najít rovnováhu, kam až může obecné právo zajít a regulovat daný sport. Pravidla hry jsou obecně ponechávána v režii sportovních asociací, jde o tradici, kterou za účelem zábavy nechce nikdo měnit. Ke kompletnímu zákazu skluzů či hlavičkování apod. asi nedojde. Nicméně před časem byly podány hromadné žaloby vůči sportovním asociacím, včetně FIFA, kde jsou obviňovány z nedostatečné úpravy pravidel těchto asociací týkající se předčasného návratu do hry po otřesu mozku. Tato problematika je typickým průsečíkem, kdy už zásah státu může či nemusí být benefitem pro sport a bezpečnost. Někteří autoři vidí mediaci při řešení těchto sporů jako lepší variantu než jít k soudům, jelikož se řada subjektů může bavit nekonfliktně, jak nejlépe věci řešit. Tím se dostáváme do soukromé sféry. Se soukromou sférou souvisí vámi uváděné cesty ke sportovním soudům, tj. pokud budeme mluvit o arbitráži, např. Rozhodčího soudu pro sport (CAS). Většinou zde jde myslím spíše o majetkové otázky, tedy zranění hráčů je řešeno s ohledem na spor ze smlouvy apod.“ Paní Mgr. Markéta Vochoska Haindlová se v podcastu bude zabývat tématem Fotbaloví hráči a jejich status OSVČ a rozvede otázky: Jaké je pracovněprávní postavení hráčů ve vztahu ke klubu? Proč je pro hráče nevýhodné, že jsou vedeni jako OSVČ? Jak by se změnilo postavení hráčů, pokud by byli zaměstnanci klubu? Jaké výhody by zaměstnanecký poměr hráčům přinesl? Jaká je praxe ve světě, jak na tuto problematiku nahlíží FIFA? Jaká je úprava bezpečnosti práce fotbalových hráčů.
Comments 
Download from Google Play
Download from App Store