Přes plot

Rodinná komunitní centra často vznikají díky aktivním rodičům, kterým v okolí chybí služby, jež by sami rádi využili. Nejinak to bylo u plzeňského Uzlíku. Co je jiné, je přístup k vedení organizace. “Mezi ostatními rodinnými centry jsme občas za ty divné, protože máme k vedení organizace jiný přístup,“ smějí se zakladatelky Uzlíku Lenka Trunečková a Jana Lenk. „Od počátku jsme věděly, že rodinné centrum chceme provozovat za podmínky, že se uživí. Bez grantů a dotací. Prostě bychom nechtěly zažít okamžik, kdy musíte rušit službu, protože jste na ni nedostali dotaci.“ Nechte se inspirovat Uzlíkem i vy. Ženy, které před lety hledaly prostor, kde se mohou potkávat s dalšími rodiči bez příliš úzkých pravidel typu „vyhrazeno pro kojící“ nebo „vstup pouze pro šátkující“ vytvořily populární organizaci. Služby a kurzy Uzlíku jsou rychle rozebrány. Velký zájem je i o nový projekt jedlou zahradu, podpořenou z programu Dokážeme víc. Příjemný poslech!

Přinášíme vám záznam debaty z českobudějovického sídliště Máj, kam jsme si spolu s organizací Budějovice 2028 pozvali tři inspirativní řečníky. O své zkušenosti s proměnou nepotřebných výměníků tepla v komunitní centra na košických sídlištích se podělila Beáta Andrejková. V Praze na sídlišti Černý Most před lety začalo fungovat komunitní centrum Plechárna - o počátcích, které byly inspirativní i v západní Evropě, stejně jako o vyhoření a důvodech, proč Plechárnu opustila, mluvila Monika Hillebrandová. Třetí host Jiří Ptáček představil projekt budoucí - na sousedním českobudějovickém sídlišti Šumava v létě 2023 vyroste tzv. Hotspot přežití. Debata navazovala na neveřejné a tedy nezaznamenané setkání místních, kteří se zamýšleli nad tím, co na sídlišti zlepšit. Více informací o akci i odkazy na zmiňované projekty najdete na webu Silnější hybatelé. 

Přinášíme vám záznam debaty se třemi inspirativními hosty. Yvonna Gaillyová sdílela příběh vzniku ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech, Jasna Flamiková mluvila o proměně brněnského vnitrobloku a Pavel Klvač se s účastníky podělil o zkušenosti, jak se dá z bažiny udělat místo pro obecní setkávání. Inspirativní poslech i vám. Debata se uskutečnila v Moravské Nové Vsi, kterou se v roce 2021 prohnalo tornádo. Navazovala na neveřejné a tedy nezaznamenané setkání místních, kteří se zamýšleli nad tím, co v městyse zlepšit. 

Sahalo sem moře. Kdysi. Od roku 2016 jsou vlny zpátky! Teda Vlna aneb komunitní centrum v pražských Ďáblicích. Založila ji se svým týmem na popud tehdejšího starosty Míša Ničová. Pochází z jižní Moravy, vystudovala dramatickou výchovu na DAMU a je to komunitní živel. Dnes ředitelka Vlny, která byla ale tenkrát v Ďáblicích ta nová. "Byla jsem ďáblický amatér, dokázala jsem zabloudit i cestou do lékárny," směje se Míša. Jak dlouho trvá, než si získáte důvěru sousedů nebo propojíte starousedlíky se soudy z nové výstavby? Za jak dlouho se naučíte provozovat komunitní kavárnu? A jak na proměnu mateřského centra v místo, které dokáže zaujmout všechny věkové skupiny? Tipli byste si, že první krok, jak přilákat ty mladší, je mít opravdu dobrou wifinu? Zkušenosti ředitelky Komunitního centra Vlny Ďáblice jsme zhustili do této půlhodiny. 

Máte rádi pohádky? Nebo příběhy vydařené sousedské spolupráce? Vyrazte do jihočeské obce Strmilov! První poznávací procházku si dejte právě teď s Jaroslavou Sedlákovou. Jarka vám bude průvodkyní po obci, ale i grantem, jehož obdobu můžete právě teď získat i vy (pátrejte na webu Dokážeme víc), a který před lety Strmilov nakopl k proměně zanedbaného prostranství. Dnes je z něj hojně využívaný park U Koule.  Za půl hodiny načerpáte tolik pozitivních příkladů, tipů a triků z praxe, jak na sousedskou spolupráci, že si tento díl budete muset pustit znova :-). Jarka se o své zkušenosti dělí ráda, svou roli pojmenovala „venkovskou mentorkou,“ neváhejte si více najít i na jejích stránkách. A co by si Jarka pro Strmilov přála? „Byla bych ráda, aby nám v obci zůstávalo více mladých lidí.“ Držíme palce!

V posledním díle se podíváme na greenwashing. Jakých oborů se týká a podle čeho se orientovat?Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás prováděl Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

V sedmém díle se budeme věnovat ekopsychologii a povíme si, co ovlivňuje náš vztah k přírodě a co si o ní myslíme my Češi. Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

V šestém díle se zaměříme na stav vody, vzduchu a půdy a tomu, jak k jejich ozdravení můžeme přispět. Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu.

V pátém díle se věnujeme minimalismu. Co to je, jaké jsou jeho největší výhody a jak s tímto životním stylem můžete začít i vy?Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

Ve čtvrtém díle si povíme, proč bychom neměli zbytečně vytvářet odpady a jak naložit s těmi, které už máme.Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

Ve třetím díle se podíváme na současný nefungující ekonomický systém a nápady, jak jej upgradovat.Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

Ve druhém díle se věnujeme aktuálnímu stavu fauny a flóry. A řekneme si taky, proč bychom měli omezit maso.Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu.

Společně si posvítíme na to, jak na tom naše planeta je. A protože to není úplně optimistické povídání, přinášíme zároveň nápady a tipy, jak můžeme přírodě pomoci my sami. V textu u každé epizody speciální série „Naše stopa“ najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Pojďme na to - proč je důležité začít se chovat odpovědně a proč je s tím třeba začít hned?!Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. Více na našem webu.

Třinec, jedno z nejvýchodněji položených měst u nás. Kontrast industriálu a horské přírody. Ale také líheň talentů. Hokejových i hudebních. „Dobře se tady žije, navzdory oficiálním žebříčkům,“ směje se Honza Delong, třinecký patriot, básník, PR pracovník a hybatel. Honzova profesní kariéra je spojená zejména s místní knihovnou, významným centrem (nejen) kulturního dění v Třinci. „Přál bych si, aby se do Třince vracelo více mladých lidí a přinášeli sem projekty a byznys, nápady, které je jinde zaujaly,“ dodává Honza. V tomto díle se proto bavíme nejen o knihovně. (Věděli jste, že je unikátní svým oddělením po mladé a má jednu z nejrozsáhlejších nabídek fantasy a sci fi v republice?) Honza představuje příběhy těch, kterým v Třinci nějaká služba chyběli, a proto ji začali nabízet. Ať už v oblasti knihovnictví, gastra nebo třeba fitness. Nechte se inspirovat příběhy hybatelů, které pro nás vytahuje na světlo Honza Delong z organizace Via Clarita.

Lidé bez domova jsou skupinou, kterou často zcela přehlížíme, opomíjíme. Jsou pro nás neviditelní. Ester Pacltová se spolu s neziskovkou Místní místním snaží bourat bariéry, které mezi světy s bydlením a bez bydlení panují. Protože i bezdomovci jsou našimi sousedy. Pomoc mohou už drobnosti – i pozdrav na ulici umí zázraky. Do solidární sítě se mohou společně zapojit různé podniky a sousedi. Třeba kavárna může nabídnout lidem bez domova využití toalety, zásuvky k nabití mobilu. Vy v ní můžete nechat nejen tzv. zavěšené (předplacené) kafe, ale i polévku nebo cokoli dalšího. Mimochodem, tušili jste, že v bytové nouzi je u nás minimálně 300 tisíc lidí? Do bytové nouze se totiž dostává vinou exekucí, psychických obtíží nebo jiných zdravotních problémů, ztráty rodiny i střední třída. A cesta zpátky je náročná. Více o podnicích otevřených lidem v nouzi najdete na webu Místní místním. Nechce se inspirovat.  

V roce 2018 udeřila u nás silná vedra. Viditelné sucho a nedostatek vody spustily u Pavla Pinkavy nejprve pocit environmentálního žalu. Pocit bezbřehé bezmoci a zmaru se ale zároveň stal spouštěčem Pavlových aktivit i změn životních postojů. Dnes působí ve spolku JULINKA, který na Broumovsku dělá maximum pro podporu biodiverzity a zadržování vody v přírodě. V podcastu uslyšíte nejen jak se Pavlovi daří čelit environmentálnímu žalu, ale také jak náročné je vybudovat tůň, co jsou svejly a k čemu je dobré pořádat zápasy v bahně. V podcastu doporučujeme nejen web JULINKY, na kterém najdete i mapu broumovských tůní, manuál na budování tůní, ale také manuál Naše krajina, který vám pomůže stvořit vlastní projekt ve prospěch krajiny.

Rozdělil lán pole a vytvořil se sousedy remízek. Protože si všímá, co se v krajině děje a co by ji prospělo. Naučily ho to včely. Inspirujte se přístupem Jakuba Konečného z Píště u polských hranic, který spolu se sousedy vysadil více než stovku stromů a keřů. Začali jim tam chodit hmyzáci a další zvířena. A to není jediný přínos krajině a životnímu prostředí. V podcastu se dozvíte více o tom, proč jsou remízky super i proč jako včelař podnikatel Jakub raději pálí víčkovici, než by vařil třeba medovinu. 

Po několikatýdenní pauze jsme zpět. A s námi celá řádka lidí, kteří svá sousedství už rozhýbat dokázali. Díky nim vznikly komunitní zahrady nebo lesní školky, zachránili či vysázeli stromové aleje, pořádají nejednu akci v obci. Zeptali jsme se, kdo je podle nich dobrý soused. Jak jej poznáme. A také nás zajímalo, jaké vlastnosti nebo třeba i superschopnosti musí mít ten, kdo chce změnit místo, kde žije, k lepšímu. 

Organizujete sousedskou brigádu? Nezapomeňte na špekáčky! Občerstvení po práci, společný čas u piva a kytary, jsou totiž stejně důležité jako brigáda samotná. To ví každý zkušený organizátor a tím Petra Kuhejdová Halířová z Rodinného centra Žirafa rozhodně je. V podcastu se vydáme na Brněnsko do Bílovic nad Svitavou. Připomeneme si, že právě mateřská centra jsou často ta, díky kterým se utuží sousedské vztahy a v obci funguje pestrý komunitní život. Za proměnou Žirafy v komunitní centrum stojí i odvaha jejího týmu vystoupit z komfortní zóny a schopnost propojovat a síťovat občany. Příjemný poslech a co nejvíce inspirace.

Děláte pro dárcovskou výzvu, co můžete, a její konto je stále nízké? Rozhlédněte se, kdo z vašich příznivců má zajímavý dosah na sociálních sítích, a požádejte ho o pomoc. Tak jako Zdeněk Hromádka, který spolu se sousedy vytvořil zajímavé místo k setkávání v Újezdě u Průhonic a sháněl  finance na další vylepšení. Jeho výzvu na portále Darujme.cz rozjel až post starosty. A mimochodem, v tomto díle se zaměříme na roli zastupitele. Jak zastupitele přesvědčit, že nejste jejich konkurence a naopak si váš projekt zaslouží podporu, i proč a jak se zastupitelem stát. Nechte se inspirovat!