(Ne)bezpečí  #34 s datovým novinářem Janem Cibulkou o tom, co může vyšetřování ve Francii znamenat pro populární aplikaci

Francouzské úřady zakladatele Telegramu Pavla Durova po zatčení v Paříži minulý týden předběžně obvinily z umožňování trestné činnosti. Mimo jiné má jít o šíření snímků zneužívání dětí, obchod s drogami nebo neuposlechnutí žádostí orgánů činných v trestním řízení. Durov v pátek v prvním veřejném vyjádření od svého zatčení neskrýval překvapení: „Bylo mi řečeno, že jsem možná osobně zodpovědný za nezákonné používání Telegramu jinými lidmi, protože francouzské orgány nedostaly od Telegramu odpověď. To je překvapivé z několika důvodů,“ napsal v příspěvku na své síti s tím, že se úřady mohly obrátit na zástupce Telegramu v EU, na něj osobně a nebo zahájit soudní řízení proti samotné službě. „Používání zákonů z doby před nástupem chytrých telefonů k obvinění generálního ředitele z trestných činů spáchaných třetími stranami na platformě, kterou spravuje, je chybný přístup,“ dodal Durov, který také slíbil, že významně zlepší moderaci obsahu. Čím je Telegram mezi podobnými službami specifický? K čemu všemu slouží? A co může vyšetřování ve Francii pro populární aplikaci znamenat? I na to se ptal Ondřej Kundra v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu. „Obávám se toho, že případ Telegramu, na němž se opravdu vyskytuje kriminální obsah a chybí tam moderace, může být využit k tomu, aby se tlak rozšířil i na další nástroje používané bezpečnostními složkami nebo novináři. Vidím v tom možnou snahu podrýt celou myšlenku šifrované komunikaci,“ říká novinář v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt. Ptal se ho Ondřej Kundra.