Jeden z nejvýraznějších filozofů druhé poloviny dvacátého století, vzdělaný v analytické tradici, vyzývá v knize Mysl a vesmír z roku 2012 k přehodnocení našich převládajících materialistických úvah o vzniku vesmíru. Podtitul knihy je ostatně výmluvný: Proč je materialistické neodarwinistické pojetí přírody téměř jistě chybné. Nagel se ve svých úvahách nebojí opřít o „zdravý rozum“ a tvrdí, že vesmíru od počátku vládne rozum, v přírodě samé existuje cosi jako duchovní, dokonce morální substrát.

To leckoho vyděsilo. O Nagelovi se začalo psát jako o reakcionáři legitimizují pomatence, kteří bojují proti výuce evoluční teorie na školách. Sám Nagel je přitom ateista – přesto říká, že těmto pomatencům děkuje. Po celou dobu se díky nim drží v povědomí, že fyzikální teorie doplněné o evoluční biologii nemohou podat vyčerpávající obraz vzniku a vývoje kosmu. I vědec, právě on, musí předpokládat, že základem světa není hmota, ale rozumný řád. V opačném případě by nedávalo smysl chtít vesmíru porozumět, najít pro jednotlivé fenomény vysvětlení, hledat třeba v přírodě chemické vzorce.

Jestli je to reakcionářské? Tím lépe, odpovídá Nagel. Existuje i vyloženě zdravá verze reakcionářství a ve svém díle se k němu hlásí. V žádném případě však neusiluje o zavržení přírodní vědy, ale spíše o její korekci a rozšíření. Přitom nám prý může pomoct Platón i Hegel. Oba tvrdí, že rozum má prsty v samém vývoji universa, že se snad univerzum skrze mysl probouzí k vlastnímu vědomí.

Zní to spekulativně – a ani před tímto reakcionářstvím Nagel necouvne. Svou metafyzikou přírody se ostatně ocitá v blízkosti významného současného filozofického proudu, tzv. nového realismu. Ten opouští novověké schéma, dle kterého je člověk uvězněn ve své hlavě či v „nitru“, zatímco ve světě bloudí jako ve tmě. Spíše jsme součástí řádu, který rozpoznáváme sami v sobě. A protože rozum není druhotný vůči přírodě, ale tvoří její součást, určuje Nagel nově i vztah přírodních a tzv. humanitních věd. Ty první nenahrazují ty druhé. Má-li Nagel pravdu, jsou filozofie i umění stejně legitimními přístupy k realitě jako přírodověda.

Kapitoly

I. Filozofové a jejich zvířata [počátek až 20:43 ]

II. Thomas Nagel, „americký existencialista“ [20:43 až 32:05 ]

III. Co je analytická filozofie? [32:05 až 42:00 ]

IV. Proč věřit rozumu, pakliže vycházíme z evoluční teorie? [42:00 až 56:15 ]

V. Kultura je součástí přírody. [56:15 až konec]

Bibliografie

Thomas Nagel, Mysl a vesmír, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2024.

Thomas Nagel, The View from Nowhere, Oxford – New York: Oxford University Press, 1986.

Thomas Nagel, Theresienstadt, in: Analytic Philosophy and Human Life, Oxford: Oxford University Press, 2023, str. 46–60.

Thomas Nagel, What is it like to be a bat, in: The Philosophical Review, 83, 4/ 1974, str. 435–450.

Thomas Nagel, What Does It All Mean?: A Very Short Introduction to Philosophy, Oxford: Oxford University Press, 1987.