iLiPodcast. Pod hřbety knih

Poslední epizoda druhé série iLiPodcastu se vrací k podstatě toho, co literatura je a s čím pracuje – k příběhům. Ty patří k našim životům, a tím pádem se překlápějí i do knih. Literatura je jenom odrazem reality: popisuje, analyzuje a komentuje to, co prožíváme, na co nechceme zapomenout nebo před čím chceme varovat druhé. Aby se dozvěděli něco nového, aby neopakovali chyby, které se staly, aby mohli najít návod, jak se vypořádat se situací, která se v různých obměnách replikuje, a to jak v intimním, tak v kolektivním lidském prožívání. S příběhy ale nepracuje jenom umění. Promítají se také do vědy a vědeckého poznání, přičemž zásadní roli mají v psychologii. V současné době se o generování příběhů hodně mluví i v souvislosti s umělou inteligencí. Jovanka Šotolová si proto do studia pozvala polonistu Tadeáše Dohňanského, psycholožku Andreu Bernátkovou Vraštilovou a literární překladatelku Annu Štádlerovou, která spoluorganizuje workshopy o AI pro žáky základních a středních škol.Tadeáš Dohňanský polonista, redaktor a překladatel z polštiny, pracuje v Galerii Rudolfinum a je doktorand na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyAndrea Bernátková Vraštilovápůsobí jako školní psycholog a psychoterapeut. Je členkou české asociace pro psychoterapii a součástí týmu české školní inspekce při výběrových řízeních na pozice ředitelů škol. Anna Štádlerová literární překladatelka, absolventka Ústavu translatologie FF UK. O umělou inteligenci se zajímá od roku 2021, kdy přeložila vědeckou publikaci Nad propastí. Existenční riziko a budoucnost lidstva oxfordského výzkumníka Tobyho Orda. Spolupořádala několik seminářů o AI pro překladatele a v současné době také vypomáhá v projektu Aignos, který organizuje workshopy o umělé inteligenci pro střední a základní školy po celé ČR. 

Jak se v současnosti proměňují knihovny jako budovy i jako instituce? Jsou pouhým místem na regály s knihami, nebo spíš otevřeným prostředím pro setkávání a komunitní život, jakýmsi obývacím pokojem města či obce? Jak a pro koho se vlastně dnes knihovny stavějí a mají do návrhů promlouvat také jejich uživatelé? Proniká knihovní prostředí i na stránky finské beletrie? O knihovnách ve Finsku i u nás hovoří Lenka Fárová s knihovnicí a překladatelkou Alžbětou Štollovou a architektem Ondřejem Spustou.moderuje: Lenka Fárová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Téma otcovství se v literatuře většinou nahlíží prostřednictvím traumatu synů a dcer. V této epizodě se však zaměříme na vybraná díla americké literatury, která představují otcovství skrze dilemata, nejistoty a zápasy samotných otců. Dotkneme se specifického pouta mezi otci a syny nebo tématu otců a práce, a řekneme si, proč otcové rádi berou své děti do divočiny. A co nejlepšího mohou svým dětem dát. Johana Horálková debatuje s Martinem Svobodou, redaktorem a překladatelem, který dnes stojí v knižní branži už jen jednou nohou, protože pracuje jako mediální koordinátor Člověka v tísni. moderuje: Johana Horálková, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

V této epizodě se zaměříme na to, zda u nás vychází dost knih pro děti s tematikou sportu nebo obecně pohybu a jaké místo mají na knižním trhu v porovnání s knihami o zvířátkách, potažmo o koních. Mohou takové tituly zprostředkovat dětským čtenářům i jiný druh zážitku než například knihy o zvířatech nebo fantasy? Dokážou přispět ke zvýšení čtenářského sebevědomí, a to zejména u těch dětí, které jinak čtení nebaví nebo si nevěří, že by dokázali přečíst tlustou knížku? Stranou nezůstane ani nabídka podobných knih pro teenagery. Ti na vlastní kůži intenzivně prožívají proměnu vlastního těla – mohou jim knížky být k něčemu být dobré? Vypovídá tento druh četby něco o našem vztahu k tělu nebo k tělům druhých? Zamyslíme se proto i nad tituly, které popisují limity těla či mysli a reflektují skutečnost, že sportování přináší novou energii, ale také produkuje únavu. Jiné knihy ukazují tělo jako stroj na výkon, akcentují spojení sportu s dřinou a odříkáním, soutěžením a soupeřením, upozorňují na různá rizika. Nebo se kloní spíš k jiným souvislostem jako se sportem spojená odvaha, disciplína, pěstování vůle, zohlednění fair play – dodržování pravidel, kolegiality a kamarádství. Ale hlavně: mají vůbec sportující děti čas číst? Diskutují Jitka Nešporová s pedagožkou a badatelkou z Univerzity Karlovy Anežkou Kuzmičovou a s nordistkou, překladatelkou a redaktorkou nakladatelství Host Pavlou Nejedlou.moderuje: Jitka Nešporová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Svým způsobem cestujeme všichni a v současnosti teoreticky není problém vydat se do kterékoli exotické země. Proč tedy číst texty, které o těchto místech sepsali jiní? Jak se některým cestopiscům daří nadále si získávat pozornost čtenářů? Co specifického nabízejí, čím se v záplavě titulů s cestopisnými náměty dokázali prosadit? O tématu diskutují Tereza Lišková s kulturologem Janem Lukavcem, literární historičkou Inou Palackou a vydavatelem a kulturním hybatelem Martinem Fryčem.moderuje: Tereza Lišková, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Média v posledních měsících zaplavují zprávy o lokálních i globálních teplotních rekordech, ničivých přírodních jevech nebo nenaplněných klimatických dohodách. Jak tuto krizi reflektuje současná literatura? Kdo jsou protagonisté knih věnujících se životu za klimatické krize a proč někteří z nich připomínají akční hrdiny, zatímco druzí dystopický svět jen apaticky sledují? Do jaké míry tyto postoje vycházejí z přirozené reakce na krizovou situaci a do jaké míry mohou být tvořeny klimaskeptickou politikou? A jaká odborná literatura nám může pomoci se zorientovat v moři informací o změně klimatu a najít třeba i dobré a nadějeplné zprávy? O Tehdy jsme žili v letní zemi, Destrukci a různých dalších knihách hovoří Nicole Rážová s překladatelkou Johanou Horálkovou a biologem a překladatelem Pavlem Pecháčkem.Více informacíNA NAHRÁVÁNÍ SE PODÍLELImoderuje: Nicole Rážová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Okouzlující múza, dokonalá matka, podporující manželka, feministka či odpíračka mateřství. Vyvrací současná literatura zažité stereotypy o ženách, nebo je upevňuje, či dokonce vytváří nové? A jak tomu je v Japonsku, kde literatura vychází ze zcela jiné kulturní tradice? V této epizodě se dozvíte, jak současná literatura vidí ženskou sexualitu, jak mluví o ženské kráse nebo jaké postavení zaujímají ženské hrdinky ve vztazích. Dotkneme se i vyobrazení žen v queer literatuře. O knihách, v nichž se mluví otevřeně o ženském přirození, lesbických vztazích nebo o hrdinkách snících o velkých prsou, debatuje redaktorka Barbora Grečnerová s literární kritičkou a queer feministkou Kateřinou Bártkovou a japanoložkou Veronikou Abbasovou. Více informacíNA NAHRÁVÁNÍ SE PODÍLELImoderuje: Barbora Grečnerová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová

Migrace je v současném světě stále výrazným fenoménem, a to minimálně od evropské migrační krize v roce 2015. Čeští autoři a české autorky jsou, možná překvapivě, v tematizování migrace vcelku produktivní. Dodnes vzniká množství knih reflektujících odsun německé menšiny po druhé světové válce a s ním spojené česko-německé trauma. Nezůstává ale česká literatura příliš v minulosti? A co o současném českém přístupu k migraci sdělují dva velice odlišné romány Únava materiálu Marka Šindelky a Za Alpami Davida Zábranského? O knihách, v nichž příběhy o těch druhých vypovídají i o nás samotných, debatuje Anna Rychnovská s literárním teoretikem Karlem Střelcem a se studentkami Barborou Vackovou a Annou-Ester Šotolovou.Více informacíNA NAHRÁVÁNÍ SE PODÍLELImoderuje: Anna Rychnovská, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Některé literatury nebo témata nás prostřednictvím knih zaplavují v přívalových vlnách, zatímco literární hlasy z jiných kulturních oblastí k nám sotva dolehnou. O životech tamních lidí se tak dozvídáme nanejvýš ze zpráv a výsledkem často bývá dost jednorozměrný obraz. Proč si rozšiřovat obzory? A jaké překážky musí překonat ten, kdo se pokouší českým čtenářům zprostředkovat třeba arabskou nebo karibskou literaturu? O slepých skvrnách v literatuře debatuje Marie Voslářová s překladatelkou Jitkou Jeníkovou a nakladatelskou redaktorkou Ninou Hřídelovou. Pohled mladé generace přináší studentka translatologie Barbora Vacková.Více informacíNA NAHRÁVÁNÍ SE PODÍLELImoderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Manga – ne to ovoce, ale japonské komiksy, do kterých se musíte začíst odprava. Fenomén mangy pohltil nejen Japonsko, ale celý svět. A populární je i v Čechách. V mangách se i z obyčejných lidí stávají hrdinové s nadpřirozenými schopnostmi, kteří mají pořád své lidské chyby. Ale za přátelství, nalezení rodičů nebo záchranu životní lásky neváhají obětovat i víc než vlastní život. Co nás na manze tak fascinuje? Proč ji ve velkém čteme i v Česku? Čím nás inspiruje a co nás mohou tyto kreslené příběhy naučit o nás samých? Na otázky Nikoly Sedloňové odpovídají Anna Křivánková, japanoložka a překladatelka, a Jakub Lowák z nakladatelství CREW. Na nahrávání se podíleli také Kačka (14 let) a Jakub (12 let).Více informacíNA NAHRÁVÁNÍ SE PODÍLELImoderuje: Nikola Sedloňová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

V závěru roku média nabízejí nejrůznější přehledy nejčtenějších a nejlepších knih. Redakční výběr časopisu iLiteratura.cz, Nejlepší knihy roku, zahrnuje výjimečné knižní počiny uplynulého roku, přidává do nich ale i knihy, které nebyly příliš vidět, a přesto by se o nich mělo vědět. Jde ale opravdu o ty nejlepší knihy roku 2022?Bonusový dílu podcastu ve fingovaném soudním jednání přináší knižní tipy, ale také se pozastavuje nad posedlostí vytvářet žebříčky. Samozvaný obhájce utlačovaných knih Michal Sýkora srdnatě čelí sarkastické vyšetřující soudkyni a obhajuje knižní tipy redakce časopisu iLiteratura.cz. Jaké svědectví vydá důkazní materiál k publikacím, které vzešly z letošní nabídky českých nakladatelství?!| účinkují: Michal Sýkora a Anastázie Landová, scénář: Tereza Lišková, podklady: redakce časopisu iLiteratura, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, produkce: Karolína Zamora

Z posledního průzkumu čtenářství vyplynulo, že děti a dospívající ve věku 9 až 14 let zvládnou přečíst v průměru 7 knížek ročně a respondenti ve věku 15+ zhruba 9 knih za rok. Co mladí lidé čtou? Doporučenou školní četbu? Mangy, sci-fi nebo paranormální romance? Podle čeho se orientují v záplavě příběhů young adult? A je pro ně zajímavá literatura, kterou lze číst napříč generacemi? Jitka Nešporová diskutuje s knihovnicí Šárkou Pokornou a Veronikou Benešovou Hudečkovou, nakladatelkou a knihkupkyní. | moderuje: Jitka Nešporová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, Letem světem čtou: Alena Hladká a Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Finsko-ruská hranice má 1300 kilometrů. Dlouhá a spletitá je i společná historie obou zemí, která se více než sto let otiskuje i do finské literatury. Mezi oběma zeměmi přetrvávají nevyřešené spory. I proto se současní finští autoři k událostem spjatým s Ruskem stále vracejí. Otevírají tabuizovaná témata, reflektují, jak se dějiny promítly do životů obyčejných lidí, všímají si osudů žen, Sámů i dalších menšin. Na otázky Barbory Grečnerové odpovídají Lenka Fárová a Barbora Skálová. | moderuje: Barbora Grečnerová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čtou: Alena Hladká a Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Hlasy trans a nebinárních lidí jsou ve veřejném prostoru i v literatuře slyšet výrazněji než dřív. V zahraniční produkci se v posledních letech objevilo množství titulů, které získaly literární ceny a s nimi i popularitu. Český literární proud na svůj první genderově nekonformní bestseller stále čeká. Proč se v Česku knihy s nebinární a trans tematikou objevují jen ve stopovém množství? Jak při psaní pracovat s genderově binární češtinou? Jaké knihy otevírají další úhly, jimiž nahlížíme gender? | moderuje: Anna Rychnovská, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čte: Alena Hladká a Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Evropě chybí celoevropské příběhy, které se umí zapsat do duší lidí. Jaké příběhy rezonovaly v evropském prostoru v minulosti? A jaké příběhy si lidé vyprávějí dnes? Co je EU zač a proč má notorický problém vytvořit silný příběh? Zkušenost ukazuje, že takový příběh vzniká při pohledu na nepřítele. Na čem dalším můžeme evropské příběhy a mýty stavět? Odpovědi na pomezí literatury, historie a religionistiky hledá Jan Lukavec a Tereza Lišková s Petrem Hlaváčkem, Radkem Chlupem a Marií Voslářovou. | moderují: Tereza Lišková a Jan Lukavec, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čte: Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Tchajwanská literatura se výrazně odlišuje od literatury čínské, s níž je ale často spojována. Přitom obě představují svébytnou produkci. Na českém knižním trhu patří tchajwanská literatura k těm méně známým, a to i přesto, že počet překladů v posledních letech stoupá. V češtině si můžeme přečíst současné tchajwanské romány, literaturu faktu i knihy pro děti. U některých z nich se zastavují Barbora Grečnerová a její dva hosté, sinoložka Magdalena Rytinová a nakladatel Tomáš Řízek. Do debaty přispěje také Jiang Zhi-Syuang. | moderuje: Barbora Grečnerová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Jitka Kostelníková, Letem světem čte: Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

České romské literatuře se daří. Přibývá titulů, které zaujaly čtenáře i mimo romskou komunitu, a pořádají se navštěvovaná autorská čtení. Česká romská literatura má tedy dobře našlápnuto a přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. V pořadu si o ní povídají spisovatelka Květoslava Podhradská, romistka Karolína Ryvolová a moderátorka Marie Voslářová. Podcast uzavírá rubrika Letem světem, která otevírá obzory romské literatury i v zahraničí. | moderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čte: Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Filozofii potřebujeme všichni, včetně dětí. Z toho vychází i didaktický koncept „filozofie pro děti“, tedy Philosophy for Children, který se zrodil asi před padesáti lety za velkou louží a mohou se s ním setkat i děti na českých školách. Učí, jak správně klást otázky a jak si vzájemně naslouchat. Vede k respektu, ke kritickému a kreativnímu myšlení. V současném světě plném dezinformací je to docela významná dovednost. Hosty podcastu jsou lektoři kurzů P4C a zároveň nakladatelé Jiří Bartoník a Barbora Fialová, kteří letos uvedli na český knižní trh novou edici filozofických knih pro děti. Ta zatím nabízí šest útlých svazků s nápadnými barevnými obálkami a jmény slavných filozofů přímo v názvu. Čím jsou tyto knihy z nakladatelství Pink Box výjimečné? Jak probíhá filozofování s dětmi ve škole? Je filozofie užitečná? Nejen na to se ptá moderátorka Jitka Nešporová svých hostů a krátce i studentů z pražského gymnázia Jana Keplera. Podcast uzavírá rubrika Letem světem, která zběžně shrnuje nabídku spojenou s touto problematikou v zahraničních knihkupectvích. | moderuje: Jitka Nešporová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čte: Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Jak neztratit sebe sama v zápalu péče o domácnost a děti? Mají matky vůbec čas číst? Nebo dokonce i psát?! O třech knihách, které vycházejí z niterné zkušenosti mateřství a vyprávějí o potřebě pracovního uplatnění matek malých dětí nebo o dopadech rutiny, hovoří Johana Horálková s matkou čtyř dětí a zakladatelkou platformy Výkvět Jolanou Teuberovou. Jejich tématem je mateřství, literatura, normy, systém a hledání rovnováhy. | moderuje: Johana Horálková, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čtou: Alena Hladká a Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora

Proč milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? Co překvapivého lze v prastarých rukopisech objevit? A nakolik odpovídá obraz vikingů v současné populární kultuře tomu, co se o nich můžeme dozvědět ze středověkých pramenů? O světě staroseverské literatury i jejím vztahu k dnešku diskutují spolu s Marií Voslářovou nordistka a překladatelka Marie Novotná a religionista a překladatel Jiří Starý. Všichni se shodují, že tuzemští zájemci o dávné severské texty mají štěstí, jelikož mají k dispozici řadu překladů do češtiny. | moderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, produkce: Karolína Zamora