Claim OwnershipMinisterský jednorožec
Subscribed: 1Played: 74
Subscribe
© Podporujeme inovace
Description
Ministerský jednorožec je podcast provázející světem sociálních inovací. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček posluchače seznamují s projekty, které inovačně řeší současné sociální problémy, představují přístupy, které jsou k jejich řešení vhodné a zvou si inspirativní hosty, kteří se snaží měnit české prostředí k lepšímu. Sledovat nás můžete také na www.facebook.com/podporujemeinovace. Náměty nebo připomínky pište na inovace@mpsv.cz.
94 Episodes
Reverse
Dopravní nehoda je nejčastějším typem traumatické události. Aby je lidé byli schopni lépe překonat a necítili se ztraceni, je tu projekt Ponehodová péče. Jeho zástupce, psycholog a krizový intervent David Červinka z Centra dopravního výzkumu, je hostem Petra Havlíčka v Ministerském jednorožci.David Červinka upozorňuje na dvě hlavní slabiny současného systému ponehodové péče, a to informační vakuum, do kterého zasažení padají, a občasné necitlivé jednání ze strany profesionálů, což často pramení z profesní slepoty a rutiny záchranných složek.S pomocí přístupu Human-centered design (HCD) vytvořili tři prototypy, které samy o sobě nesou prvky HCD: Dialog, Komunita a Průvodce, o kterých se více dozvíte, když si poslechnete celou epizodu.Cílem Davida a potažmo celého projektu je, aby se empatický přístup stal pevnou součástí profesní výbavy záchranných složek, a nikoliv jen dílem náhody.Více informací naleznete na webu https://www.ponehodovapece.cz/Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Podle statistik zažívá šikanu většina dětí už na základní škole, a přesto se často o problému dozvídáme až ve chvíli, kdy je pozdě. Hostem tohoto dílu je Dušan Brabec, zakladatel projektu Younglink, který se právě tohle rozhodl změnit.Younglink přináší do českých škol digitální sociometrii, nástroj umožňující mapovat klima ve třídě přímo očima žáků. Děti se zapojují do hravého interaktivního scénáře, na jehož digitálním „plátně“ vyjadřují sympatie, napětí i to, jak samy sebe vnímají v kolektivu. Aplikace pak z jejich perspektiv skládá ucelený obraz toho, co se ve třídě skutečně děje – kdo je lídr, kdo stojí stranou, kde vznikají skrytá ohniska konfliktů a jaké skupinky drží při sobě.V rozhovoru se dozvíte:proč děti odpovídají otevřeněji, když data nehodnotí člověk, ale algoritmus,jak může pravidelné měření dvakrát až třikrát ročně pomoci předcházet incidentům, místo aby řešilo jejich následky,proč mají školní psychologové, učitelé, rodiče i děti různé úrovně přístupu k datům,a jak náročné je prosazovat inovaci v prostředí, kde učitelé často fungují na hranici kapacit.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
V aktuálním díle jsme se po čase opět vydali do jižních Čech a oblasti Pomalší, abychom s designérem Romanem Hřebeckým prozkoumali budoucnost péče a komunitního života nejen v tomto regionu. Protože to, co platí pro Pomalší, může platit i pro další okrajové regiony.Společně s Petrem Havlíčkem si povídají o scénářování budoucnosti roku 2050. Roman popisuje, jak skrze vytváření artefaktů a vyvolávání emocí (často i těch negativních) pomáhá místním lidem pojmenovat jejich skutečné potřeby. Dozvíte se, proč je někdy snazší mluvit o tom, jak by město vypadalo, kdyby šlo „úplně do kytek“, než definovat ideální stav, a jak tyto vize následně přetavit do reálných kroků.Dále rozebírají, jak posilovat místní vazby v regionu, zda se jim dařilo zapojovat otce do péče nebo co si odnášejí z návštěvy malé dánské vesnice Torup s 350 obyvateli, která se pyšní oceněním "Vesnice roku 2019". Projekt Pečovat Pomalší naleznete i v naší databázi projektů. O návštěvě dánské vesnice Torup, ale i o mnoha dalších tématech spojených s Pomalším se můžete dozvědět z Romanova newsletteru.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Region jako učící se zdravý ekosystém. To je vize projektu Průvodci v síti organizace Akáda, kterou v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou představily Saša Nosková a Pavla Burgos. Probírají proč je důležité posilovat vztahy a důvěru mezi lidmi napříč veřejnou správou, neziskovým sektorem i byznysem, a jak může spolupráce nahradit izolované snažení jednotlivců, které často vede k vyčerpání.Klíčovou roli v projektu hrají průvodci – lidé z různých profesí, kteří procházejí intenzivním rozvojovým programem zaměřeným nejen na facilitaci, mentoring či koučování, ale také na vnitřní vyztužování, resilienci a schopnost nechat věci plynout a dozrát.Dozvíte se také, jak se podobné typy aktivit dají vyhodnocovat a měřit a jak se podařilo udělat evaluaci integrální součástí projektu a vzájemného učení se.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Zachraňují tuny nábytku a pomáhají tisícům lidí v nouzi. Řeč je o nábytkových bankách. Ty zatím nemají na růžích ustláno, ale jejich pozice se zlepšuje. A to i díky hostům tohoto dílu Daně Kalistové, předsedkyni České federace nábytkových bank a reuse center a Jitce Večerníkové, ředitelce Nábytkové banky Libereckého kraje, která je v tomto ohledu brána za vzor.V současnosti existuje několik nábytkových bank působících celokrajsky. Cílem je, aby do roku 2027 existovala taková organizace v každém kraji. Vytvoření celorepublikové sítě je klíčové pro koordinaci a efektivitu, protože jako propojený systém by banky mohly přijímat i velké dary od firem (tisíce kusů nábytku), které jednotlivé banky s omezenou kapacitou skladu a dopravy musí nyní odmítat. Dále Dana s Jitkou hovořily o tom, jakou cestu nábytkové banky ušly. S čím se musí potýkat, jak pomáhají, kromě toho, že zprostředkovávají nábytek potřebným a jak se i my můžeme zapojit do pomoci.Více o projektu se můžete dozvědět na: https://nabytkovebanky.cz/.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Plýtvání jídlem, jeho environmentální dopady a možnosti, jak propojit existující zdroje s lidmi v nouzi. To jsou hlavní témata dílu, jehož hostkami jsou Michaela Číhalíková a Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo. V rozhovoru představují projekt Stůl pro všechny, který propojuje jídelny s charitativními organizacemi a umožňuje darování přebytků hotových pokrmů. Od roku 2022 se díky němu podařilo zachránit téměř 100 000 porcí.V rozhovoru zaznívá, jaké legislativní, hygienické a administrativní překážky bylo nutné překonat, aby se darování hotových jídel stalo bezpečnou a právně ukotvenou praxí. Hostky popisují vznik metodik, právních stanovisek i změnu vyhlášky umožňující zchlazování pokrmů. Vysvětlují také, jak funguje aplikace propojující jídelny a charity a proč jsou důležitá data o přebytcích i používání vratných obalů.Darované jídlo má pro klienty azylových domů, stacionářů či seniory zásadní význam – nejde jen o výživu, ale i o pocit důstojnosti a zájmu. Projekt zároveň přispívá k odbourávání stigmat a připomíná, že změna nezačíná u institucí, ale u každodenních rozhodnutí jednotlivců.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Moderní antiretrovirová léčba umožňuje lidem žijícím s HIV vést plnohodnotný život – 99 % léčených má dnes nulovou virovou nálož, a virus se tak nepřenáší dál. Přesto se tito lidé v českém zdravotnictví a sociálních službách stále setkávají s odmítáním péče a předsudky, které vycházejí z neaktuálních informací z 90. let.Veronika Pavlovská do podcastu pozvala Jiřího Pavláta z České společnosti AIDS pomoc a Lukáše Jana Němce, designéra z organizace Pábení. Jiří s Lukášem společně pracují na projektu Rovný přístup osob žijících s HIV k zdravotním a sociálním službám ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost. Jeho cílem je změnit zastaralou legislativu, vzdělávat zdravotníky a sociální pracovníky a zajistit, aby lidé s HIV mohli čerpat péči bez omezení. Společně v rozhovoru probírají, jak projekt hledá pákové body v systému, proč je klíčové decentralizovat péči a promítnout poznatky do Národního plánu boje proti HIV a jak může designový přístup pomoci hledat funkční řešení. Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Zapojování mužů do péče, prevence násilí a normy maskulinity. To jsou hlavní témata dílu jehož hostem byla psycholožka a terapeutka Barbora Jakobsen, která se specializuje na násilí v blízkých vztazích. V současné době působí v norském Tromsø, kde vede centrum Alternativa násilí. Je také autorkou knihy Násilí je možné zastavit - Psychologie násilí a terapie pro osoby, které se dopouštějí násilí v blízkých vztazích. Společně s Petrem Havlíčkem hovořila o potřebě používat termín nezdravé maskulinní normy namísto toxická maskulinita, aby se otevřel prostor pro reflexi a uzdravení těchto společenských vzorců. Klíčovým prvkem pro narušení těchto norem je aktivní zapojení otců do sdílené péče, která mužům poskytuje hlubokou zkušenost a zlepšuje jejich vztahy i psychický stav. Díky tomu mají děti zkušenost s péčí otce už od malička a vnímají, že je přirozené, když muž také pečuje, čímž si osvojuje pozitivní vzorce.Tematicky zaměřenou výzvu na podporu sdílené péče o děti a další závislé osoby vyhlásili kolegové a najdete ji zde: Výzva 082 OPZ+ - www.esfcr.cz Ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Perinatální ztráta je téma, které se dotýká nejen přímo zasažených rodin, ale i zdravotníků a celé společnosti. Veronika Pavlovská v rozhovoru s Kateřinou Hájkovou Klíčovou, psychoterapeutkou a supervizorkou týmu Perinatální ztráta, mluví o tom, jaké má tato zkušenost dopady a jak se s ní dá pracovat. Probírají také, jak se dají měnit postoje zdravotníků a celé systémy, a jak k tomu všemu využít spekulativní design.UPOZORNĚNÍ: V rozhovoru se řeší velmi citlivá témata. Mluví se v něm o úmrtí dětí před porodem a v období kolem porodu, o tom na koho všeho může mít taková ztráta dopad a jaké jsou možnosti podpory všech zúčastněných. Popisují se také konkrétní artefakty, které mohou být pro podporu využity. Zvažte proto prosím, nakolik je pro vás dobré v poslechu pokračovat. Pokud ve vás poslech vyvolá nepříjemné pocity, neváhejte si říct o pomoc a podporu. Obrátit se můžete třeba na následující krizové linky:Informační linka k perinatální ztrátě pro zdravotnické a pečující profese - Perinatální ztrátaPražská linka důvěry | csspraha.czLinka první psychické pomociZkušenosti, které v podcastu probíráme vychází z projektu Síla a křehkost: profesní opory v péči o rodiny zasažené perinatální ztrátou. Zde pak najdete konkrétní výstupy projektu: Pro porodní asistentky - UNIPA - Unie porodních asistentek. V rozhovoru zmiňujeme konferenci Perinatální paliativní péče: spolupráce a kontinuita, její záznam je ke zhlédnutí tady: Záznam - Perinatální ztráta. Pokud vás téma spekulativního designu zaujalo, můžete si poslechnout i 39. díl Ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Soudní dohled je nástroj na ochranu dětí, kdy Opatrovnický soud dohlíží na jejich výchovu u rodin, kde selhávají rodičovské kompetence nebo nad dětmi v náhradní rodinné péči. Dlouhou dobu měl tento nástroj pouze formální charakter, který toho rodinám příliš nepřinášel. Ty mnohdy ani nevěděly, jaké informace se o nich vedou. To se snaží měnit díky projektu Soudní dohled jako efektivní nástroj ochrany dětí od Justiční akademie.Hostem Petra Havlíčka byla Tereze Pemová, dlouholetá sociální pracovnice a lektorka, která se věnuje podpoře multidisciplinárních týmů a soudních sociálních pracovníků v rámci soudního dohledu. Hovořila o tom, jak je důležité využít tento instrument mnohem aktivněji, tak aby se soudci stali koordinátory služeb a motivátory, kteří se zaměřují na příčiny problémů. Nastavují, jak problémy odstranit a za jakých podmínek lze soudní dohled zrušit a poskytují rodinám i pozitivní zpětnou vazbu.Projekt je pilotně testován na čtyřech soudech , kde testují různá témata od záškoláctví po podporu matek rodících pod vlivem návykových látek a snaží se ukázat, že paragrafy nejsou vše a děti potřebují víc než jen formální rozhodnutí.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
V České republice je 10 tisíc neslyšících znakujících lidí. Jedná se o lidi, kteří se narodili se ztrátou sluchu. Jejich mateřským jazykem je Český znakový jazyk a Český jazyk se učí jako cizí jazyk. Často se kvůli špatné podpoře a špatné jazykové vybavenosti slyšících sociálních pracovníků dostávají do nelehkých situací souvisejících se špatným rozhodnutím, které vzniklo z důsledku neporozumění. Tuto situaci se snaží vyřešit České centrum znakového jazyka Pevnost vytvořením pozice neslyšícího multikulturního pracovníka. Ředitel Petr Vysuček a koordinátorka projektu Lucie Štádlerová jsou hosty tohoto dílu. Společně jsme hovořili o tom, co prožívají neslyšící v běžném životě, jak jim může ulehčit život každý z nás, ale narazili jsme i na systémové bariéry, které se Pevnost snaží ve spolupráci s dalšími partnery postupně odstraňovat. Právě pozice neslyšícího multikulturního pracovníka by měla být mostem mezi neslyšícím a sociálním pracovníkem.Tuto epizodu tlumočí do českého znakového jazyka Lucie Tužová a Helena Andrejsková a můžete ji zhlédnout jako videopodcast.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Mezinárodní mobilita znevýhodněné mládeže je vedle inovací další oblastí, kterou se naše oddělení zabývá. V polovině srpna byla vyhlášena nová výzva na mezinárodní mobilitu mládeže v tomto programovém období. Veronika Pavlovská si proto do studia pozvala členku inovačního týmu Tomke Trávníčkovou a v této epizodě nechávají posluchače nahlédnout pod pokličku vzniku výzev a důvodů jejich nastavení. Probraly první výzvu na mezinárodní mobilitu mládeže, trendy a zkušenosti ze zahraničí, limity zjednodušeného financování pomocí jednotek a hlavě novou výzvou ALMA 2 a její nastavení. Rozhovorem tak doplňují předchozí díl. Podrobnější informace se dozvíte na webu výzvy: Výzva 097 OPZ+ - www.esfcr.cz.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
ALMA je program Evropské unie jehož cílem je podpora mezinárodní mobility znevýhodněné mládeže. Pod čtyřmi písmeny se skrývají slova, která jsou podstatou programu: Aim, Learn, Master, Achieve. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček vám v tomto díle představí výzvu, která není přímo sociálně-inovační, ale nese některé principy inovačních výzev. Dozvíte se mimo jiné:pro koho je výzva určenájak probíhá příprava a samotná zahraniční stážjaké aktivity podporují účastníky po návratu domůjak může komplexní podpora pomoci mladým lidem získat pracovní zkušenostiPokud uvažujete o podání projektu, tento díl vám poskytne jasný přehled o tom, co výzva nabízí a jak ji připravit.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 popisuje, že 30 % žáků devátých tříd projevuje znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. K pomoci s úzkostmi má pomoc i program Bez obav - jak vyzrát nad strachy dětí. Stojí za ním hosté tohoto dílu psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová, které tento ověřený program převzaly z Anglie a adaptovaly do českého prostředí.Společně s Petrem Havlíčkem probrali, jak rozpoznat úzkostné chování dětí, co mohou rodiče od programu Bez obav očekávat, jak program může pomoct se strachy a úzkostmi i samotným rodičům. Ale i to, jak probíhala kulturní adaptace programu do českého prostředí nebo jak funguje v jiných zemích. Možnost se do programu přihlásit a více se o něm dozvědět, naleznete zde: https://dzda.cz/rodice/.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Broumovsko je region s nádhernou krajinou, ale i místem, kde se stále projevují důsledky poválečné výměny obyvatel. O tom, co to znamená pro dnešní komunitní život, mluví v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou Pavla Jénková z Nadačního fondu Broumov, sociální umělkyně Šárka Zahálková a evaluátor Petr Osoba.Projekt Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů se snaží oživit komunitní život tam, kde lidé často nemají čas ani energii na cokoli dalšího kromě svých starostí. Oživení nepřichází shora, ale právě odspodu – skrze firmy a zaměstnavatele, kteří dávají svým zaměstnancům prostor zapojit se do komunitních aktivit i během pracovní doby.Jak do toho zapadá kultura? A co vlastně znamená, když se do projektu zapojí sociální umělkyně? Šárka Zahálková popisuje, že její „materiál“ nejsou obrazy nebo sochy, ale vztahy mezi lidmi. Spolu se zaměstnanci hledá jejich „superschopnosti“ a způsoby, jak jimi přispět komunitě.Další informace o projektu a jeho aktivitách najdete zde: https://www.broumov2028.cz/projekty/socialni-inovacePodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Pomalší je na jihu Čech a žije se tam krásně, říká v úvodu rozhovoru Iva Černá, komunitní pracovnice v tamní Místní akční skupině. K tomu, aby se tam žilo krásně přispívá právě i ona.S Petrem Havlíčkem probrali, jakými způsoby podporuje nejen Iva Černá, ale MAS Pomalší tento region. Proč jsou důležití komunitní lídři, s čím se potýkají a především proč je důležité komunitní lídry podporovat.Celý rozhovor je rámován tématem budování sociálního kapitálu. Ač toto slovo v epizodě zazní minimálně, jeho obsah je naplňován mnoha příklady, jak k tomu v Pomalší přistupují. Často jde o malé iniciativy jako společné pečení chleba, háčkování nebo hraní deskovek. To však vede k tomu, že se lidé potkávají a učí se vzájemně se otevírat a svěřovat se.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jana Pšejová, terapeutka a lektorka digitalizace, ukazuje, jak mohou sociální služby díky technologiím znovu získat to nejcennější – čas pro klienty. Do sektoru sociálních služeb se dostávají robustní informační systémy, diskutuje se o asistivních technologiích a propojování dat na státní úrovni, organizace samotné jsou však často na počátku cesty digitalizací. V rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z průvodcování v organizacích, kde se zaměřuje na překlenutí propasti mezi technologiemi a humanitním zaměřením sociálních služeb.Dále spolu hovořili o tom, jak s digitalizací v organizaci začít a co je pro ni zcela klíčové, které nástroje umělé generativní inteligence Jana využívá a jak se dají využít v sociálních službách při práci s klienty. AI nástroje zmíněné v podcastu:- chatgpt.com (text, obrázky)- elevenlabs.io (zvuk, hlas)- gemini.google.com (text, obrázky)- perplexity.ai (rešerše)- notebooklm.google (souhrny nahraných zdrojů) - Plaud.ai (AI záznamník)- Domov pro seniory, který používá AI avatary: www.dsburesov.cz/Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Co se stane, když se rodiny, které nikdy nepotřebovali pomoc, začnou cítit ztraceně? Když atmosféra kolem houstne, ale nikdo o tom nemluví? Hostkou této epizody je Eva Arnošt, zakladatelka spolku Skrojek, který v Moravskoslezském kraji realizuje projekt (Ne)jistota. Zaměřuje se na situaci rodin s dětmi v obcích do 2 000 obyvatel. V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou mluví o tom, jak se mění podoba rodiny, proč je těžké si říct o pomoc, a co se dá dělat, když už nemůžeme spoléhat na to, že „to přece zvládneme“.Eva s Veronikou probírají, proč se Skrojek rozhodl jít odspodu a budovat komunitu místo spoléhání na služby, jak se proměnil jejich pohled na rodinu jako celek, a proč je někdy největší změnou to, že se vůbec začne mluvit o tom, co nás tíží.Na první výstupy projektu se můžete podívat tady: Co vše už jsme zjistili? | SKROJEKRůst pocitu nejistoty je jedno z témat, na které se umožňuje zaměřit výzva Sociální inovace pro budoucnost. Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jak vypadá skutečná systémová změna, která začíná v romských osadách a končí v legislativě? Hostem této epizody je Pavel Hrica, zakladatel organizace Cesta von, která na Slovensku mění budoucnost dětí narozených do generační chudoby a Inga Ferencová, omama, která s dětmi a rodiči přímo pracuje. V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou přibližují, jak vznikl program Omama, který přináší včasnou péči dětem od narození do čtyř let – přímo v komunitách, kde je to nejvíc potřeba. Dozvíte se, proč je klíčové, aby změnu nesly ženy z těchto lokalit, jak se z omam stávají neformální lídryně a proč je důležité pracovat nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči a širší společností. Pavel otevřeně mluví o tom, jak se z neziskovky stal lovebrand, jak se měří dopad i návratnost investic do rané péče, a proč je důležité mít nejen silnou vizi, ale i plán, data a podporu veřejnosti. Inge sdílí svůj příběh a popisuje, jak jí práce omamy změnila život.Zazní i praktické tipy pro každého, kdo chce měnit systém: jak pracovat s odpůrci, jak přesvědčit střední management ministerstev a proč je důležité nejdřív dobře postavit vlastní organizaci, než se pustíte do advokační práce.Více o Ceste von na Slovensko se můžete dozvědět zde: Omama je cesta von z chudoby. A omamy máme už i v České republice. Podpořit a zjistit více je můžete tady: cestavon.cz. Rozhovor s českou Cestou von se v 57. díle ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Hostem tohoto dílu je strategická designérka Lucia Ciranová, která přináší inspirativní vhled do zavádění designového myšlení ve veřejné správě na Slovensku. Lucia v rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z Metropolitního institutu Bratislavy a přibližuje, jak se jí podařilo založit designovou jednotku pod slovenským Úřadem vlády.Dozvíte se, jak přistupovala k budování důvěry s úředníky nebo zapojování veřejnosti do tvorby řešení prostřednictvím inovačního festivalu. Lucia také blíže představuje její oblíbený projekt "Innovation Fellowship", kde byla poptávka, jak přilákat slovenské experty ze zahraničí zpět domů. Prvotní představa státu, že budou nabízet peníze, se ukázala jako mylná, protože slovenská diaspora potřebovala něco jiného.V závěru rozhovoru se dostáváme i k tomu, co je strategický design a proč je foresight, spekulativní či strategický design důležitý pro tvorbu udržitelných politik, a co dělá inovační tým skutečně funkčním – nejen metodologie, ale schopnost pracovat s nejistotou a hluboce rozumět problému.Lucia byla jedním z vystupujících na Social Innovation Forum 2025.V podcastu byla zmíněna Mariana Mazzucato a Mission EconomyPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States