Plancktonovy rozmluvy

Technologie připraveny, vyrážíme s partou na Mars!  Co nás tam čeká? Co musíme vyřešit? Jak a s čím tam můžeme hospodařit? A když už bude jasno, jak přežít, co dýchat a co jíst, s čím si bude muset poradit nová marsovská společnost startující od nuly? Co když se někdo bude chtít vrátit k mamince? A když jsme u maminek, budeme schopní tam existovat víc než jednu generaci? A jak to všechno ovlivní lidi na rodné planetě? Na to všechno jsme samozřejmě krátcí. Abychom byli aspoň o kousek delší (pun not intended), přizvali jsme k debatě oxfordskou archeoložku a antropoložku v AI Saru Polak, která přeci jenom má k vývoji civilizací co říct. Užijte si poslech! Foto: NASA (pár dní staré spuštění vozítka Perserverance na Mars)

Speciální host ve speciální dvouepizodě! Absolventka Oxfordu, archeoložka v AI a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak společně s námi rozebírá, kam se může vyvíjet budoucnost člověčího druhu z pohledu společenských a civilizačních proměn v prostředí mimo matičku Zemi. V téhle první části se podíváme na to, co nás jako lidstvo žene kupředu. Co hledáme tam venku? Co nás limituje? A co nás tak brzdí, že na tom Marsu ještě nejsme, když o tom všichni mluví tak dlouho? Tenhle počin má největší hodnotu v mezioborovém pohledu na tohle superkomplexní a obsáhlé téma. Celé se to ovšem vyvíjí tak rychle, že i přes roky zájmu a poctivý research před samotným natáčením se nám do epizody vloudila chybka u poněkud neexistujícího projektu. Ale to už předbíháme, všechno je v přímém přenosu vysvětleno.  Vinšujeme příjemné zabředávání, zabrušování a hloubání při poslechu! Foto v popisku: NASA

Jaké zdroje nám vesmír může nabídnout? Jak nám může jeho poznání pomoct řešit současné problémy tady dole?  V druhé části naší dvouepizody tyhle praktické otázky řešíme vlastně jenom chvilku. Popustili jsme uzdu fantazii a vrhli se na to, co jako lidstvo víme o hledání mimozemských civilizací. Teda spíš co si myslíme, že víme. Jak těžké je mimozemšťany najít? Jací asi můžou být a jak by mohla vypadat jejich civilizace? A je strategické po nich pátrat, pokud to teda vůbec je k něčemu?  Mimo jiné se dozvíš, co je to Kardašovova škála, Dysonova sféra a taky chybnou informaci o tom, že Polárka je 600 světelných let daleko. Měření se zpřesňují, čísla se mění a to nejnovější udává vzdálenost téhle trojhvězdy přibližně 445,3 světelného roku od tvojí pravé nohavice.  Úvodní foto: Futurama ❤️🤖👽🚀

Proč je vesmír pro lidi tak zajímavý? Co máme z toho, že ho zkoumáme? A proč to řešíme konkrétně my dva?  V rámci dvouepizody jsme si troufli zajít do osobnějšího filozofování o našich vlastních motivech k poznávání vesmíru, ale taky rozebrat záměr nás jako lidstva. Není to pro člověka jenom snaha o bohulibější trávení času? Nakolik má zkoumání vesmíru praktický cíl pro každodenní život? Může mít vztah fyzika a náboženství? Neboj se popřemýšlet s námi a užij si poslech. Vřele doporučujeme zapojit svoje vlastní kritické myšlení a zároveň měj prosím na mysli, že některé pasáže debaty jsme přirozeně nemohli naplánovat. S přibývajícím poznáním i časem stráveným podobnými debatami se postoje vyvíjí, a tak v den, kdy díl posloucháš, bychom to celé třeba už dávno řekli jinak. Úvodní foto: vesmirni-lide.cz

V dnešním dílu se podíváme do vesmíru. Ne že by to oprati jiným epizodám byla velká změna, ale tentokrát půjde mimo jiné o to, co můžeš konkrétně ty udělat pro to, aby ses tam podíval ty sám. Dozvíš se o Mezinárodní vesmírné stanici, zapojení Česka v rámci Evropské kosmické agentury, o plánech vesmírné stanice u Měsíce v nedaleké budoucnosti i o tom, jak dlouho bys tam nahoře vydržel v šortkách a žabkách. Pár opravných poznámek a odkazů k obsahu: celkem historicky existovalo 12 obyvatelných vesmírných stanic, z toho 8 sovětských / ruských, 2 čínské, 1 americká a 1 současná mezinárodní. Česko letos do ESA přispívá 59 milionů EUR Wolframové tyče projektu Thor by dopadaly rychlostí okolo Mach 10 (+/- 3430 m/s) nedávný objekt pátého stavu hmoty na ISS: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3121673-na-mezinarodni-vesmirne-stanici-vytvorili-pate-skupenstvi-hmoty-predpovedel-ho-uz na projektu Gateway se podílí USA, Evropa, Japonsko, Kanada a Rusko. První část se nadále plánuje už v roce 2022: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gateway_(vesm%C3%ADrná_stanice) jak se přihlásit do vesmírného výcviku: https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Astronauts/The_challenges_of_astronaut_training co určitě nevynechat na Instagramu: @lukacevicjan a @europeanspaceagency Roztomilá fotečka: Lego (prosím k vánocům 😍)

Zaslouženě nejdelší z našich dílů. Druhá část epizody o Interstellaru je tu! Ač je jako stvořená pro milovníky orbitální mechaniky, cestování časem a pobytu v okolí černé díry, určitě vyžaduje kontext. Pokud jsi film nikdy neviděl, tahle část ti může být dost cizí. Úplně přinejmenším si poslechni první část epizody, ale z důvodů, které i v epizodě několikrát zazní, je dobrou záminkou pro romantický večer mrknout na Interstellar ještě před poslechem. Pak můžeš zapojit fantazii, kritické myšlení i brouzdání po internetu a udělat si obrázek podle sebe. Nám tohle brouzdání zabralo slušnou porci času, který díky našemu shrnutí ušetříš a můžeš ho věnovat něčemu bohulibému. V dnešním díle srozumitelnou formou prozkoumáš základy několika velkých oblastí od relativistické fyziky až po plánování kosmických misí a kvantovou komunikaci. Spoiler alert! Zjistíš, jak (ne)vypadá magický motor 😳😎

V téhle dvojepizodě mrkneme na Hollywoodskou třešničku Interstellar. Krásný emotivní film vyvolávající hluboké vášnivé debaty o životě a životním čase. A navíc se odehrává v našem oblíbeném prostředí 🤩✨ Epizodu jsme rozdělili na 2 části - v této první se zaměřujeme na fyziku, které se film dotýká. Bude pro tebe přínosná, i pokud jsi Interstellar viděl už dávno, nebo vůbec. Oproti druhé, ve které bude o něco víc filmové kritiky, se první část zaměřuje hlavně na základní vysvětlení jevů, které zažiješ, když se rozhodneš vydat do jiné galaxie a podávat o tom informace zpátky na Zem. Příjemný poslech! V epizodě jsme zmínili boží simulátor stavění a vypouštění raket Kerbal Space Program, který se z pohledu orbitální mechaniky považuje téměř za dokonalý 🚀

Ocitl ses na Měsíci. Chybí ti raketa, za to máš nazbyt 384 400 kilometrů konopného lana a slaňovací pomůcky. Co tě cestou potká?  V epizodě zabrušujeme k tématům překonávání rychlosti zvuku, Lagrangeových bodů, rychlosti otáčení Země a několika dalším perličkám. Při krkolomném manévru nesjednocených jednotek jsme tentokrát utrousili chybku v rychlosti volného pádu. Pokud padáš odkudkoliv až dolů k nulové nadmořské výšce, tvoje rychlost bude stejná, jako při pádu zhruba ze 450m. Ustálí se přibližně na 50m/s, čili 180km/h.  - co se týče zmínky o viditelném mraku při překonávání rychlosti zvuku, jde skutečně o kondenzovanou vodní páru - v  závislosti na výšce a teplotě to může být i mrak z krystalků ledu.  - Země má v současnosti jeden objevený Trójan, konkrétně 2010 TK7 a víc se o něm dozvíš třeba tady: cs.wikipedia.org/wiki/Trojáni_Země - inspirace k epizodě vznikla u Randalla Munroe, určitě mrkni na jeho blog zde: what-if.xkcd.com/157/ Foto: NASA. Je to reálná fotka z družice Triana / DSCOVR, kterou v epizodě zmiňujeme.

Ve zkratce, popravdě řečeno, těžko říct. Zhruba tušíme, co bychom mohli vidět v posledních pidisekundách našeho skoku dovnitř, ale co dál? Jak by vůbec vypadal ten skok jako takový? Zjistíš, co to vůbec černá díra je a dozvíš se o všemožných projevech gravitace. Pro doplnění představy z pohledu zakřivení časoprostoru věnuj pět minut navíc tomuhle videu: https://youtu.be/vxsOqhqFNKY Jo a za náhledový obrázek díky discovermagazine.com ❤️

Svět je na nohou, 30. května se přepisuje historie. Lidi do vesmíru vynesla poprvé soukromá společnost a Mars je zas o kus blíž. Jak to zrovna tahle mise ovlivnila? Proč se okolo toho dělá takový humbuk? Je to jenom další cesta lidí do vesmíru, nebo ne? Epizodu jsme s nadšením dali dokupy hned pár hodin po úspěšném dockování modulu Crew Dragon 2 na ISS. Příprava proto byla omezená a při povídání  jsme narazili pár nepřesných "drobností". Zásadnější překlepy: 1) Plná verze Dragon 2 sice bude mít životnost 210 dní, ale připojená k ISS. Let ve volném prostoru by byl k přežití jenom 7 dní. 2) Při misi Crew Dragon Demo 1 se modul vrátil úspěšně až na zem. K výbuchu při testu došlo o měsíc a půl později a při statickém testu motorů. 3) Odkud že Rusové obvykle startují svoje Sojuzy? 🤦‍♂️ Jasně, že Bajkonur v Kazachstánu. Užijte si poslech! Ilustrace: SpaceX

V první epizodě rozebíráme film Armageddon. Pro jeho milovníky to asi nebude úplně slast, protože najít v tomhle filmu něco, co je z pohledu fyziky správně potom co se raketoplány odlepí od země, není nic lehkého. Pokud jste Armageddon ještě neviděli, radši si ho nejdřív pusťte, protože budeme spoilovat a nechceme vám ho zkazit. Každopádně jako emotivní lovestory, nebo učební pomůcka, jak pohyb ve vesmíru nefunguje, je ten film geniální.