Jedna z nejzajímavějších postav současné britské postklubové scény. Jeho debutové album Ataxia (2019, Planet Mu), které vyvolalo na scéně experimentální elektroniky pořádný rozruch, sice obsahuje důvěrně známé beaty typické pro breakcore, UK garage nebo footwork, ale v natolik zakřivené a zahuštěné formě, že těžko snese srovnání s čímkoliv jiným. Superrychlé perkusní sekvence, které se na posluchače valí jak palba z kulometu v tempu 180 bpm, se nepředvídaně rozpadají do frenetické kakofonie zvuků, aby se následně opět poskládaly v prapodivně rytmické celky.
S ohledem na kompoziční techniky, které jsou mu vlastní, není nijak překvapující, že Rian Treanor má velice blízko k ugandskému hudebnímu kolektivu a stejnojmennému labelu Nyege Nyege Tapes a východoafrickému hudebnímu stylu singeli – extrémně rychlé elektronické hudbě s tempem až 300 bpm, která v nulté dekádě vznikla v ulicích a slumech tanzanského Dar es Salaamu. Výsledkem spolupráce s ugandským labelem je Treanorovo druhé studiové album File Under UK Metaplasm (2020, Planet Mu) a letošní novinka Saccades (2023, Nyege Nyege Tapes), kterou britský hudebník nahrál během umělecké rezidence v Kampale společně s Ocenem Jamesem – ugandským hráčem na tradiční jednostrunné housle rigi rigi.
Na festivalu FAUN představil Rian Treanor hudebně-tanečně-vokální performanci, která částečně vznikla v rámci rezidenčního pobytu na Fakultě výtvarných umění v Brně.