V Bohumíně se rozjíždí výroba Li-ion velkokapacitních bateriových úložišť. Společnost GAZ Energy, patřící do skupiny Bochemie, tak navazuje na více než 120letou tradici české chemie. V rozhovoru pro pořad Plně nabito Jiří Vitásek a David Vodička vysvětlují, proč zůstávají věrní i „starým“ nikl-kadmiovým technologiím, jak testují asijské články, proč je kyberbezpečnost klíčová a kam se český byznys s bateriemi může během pěti let posunout.

Bochemie vznikla jako chemická společnost už před více než 120 lety. Dnes vyrábí chemické speciality, fungicidní přípravky a akumulátorové hmoty. „Začínali jsme výrobou chemických specialit a například Savo se u nás vyrábí už od sedmdesátých let,“ připomíná Jiří Vitásek. Zásadní změna přišla v roce 2019, kdy skupina koupila německou společnost GAZ, tradičního výrobce nikl-kadmiových článků.

„V roce 2019 jsme koupili našeho dlouholetého klienta, německou společnost GAZ, a od té doby ji rozvíjíme. GAZ vždycky vyráběl články pro tzv. ukládání kritické energie, tedy tam, kde musí být baterie stoprocentně připravená pro případ výpadku,“ vysvětluje Vitásek.

Baterie značky GAZ se používají například v rafinériích, podél ropovodů nebo v letadlech. „Například letadla Airbus A320 používají baterie vyrobené v německém GAZu,“ dodává.

Nikl-kadmiové baterie nejsou minulostí

Přestože se dnes prosazují lithium-iontové technologie, GAZ Energy zůstává věrná i nikl-kadmiovým článkům. „Není pravda, že by to byla zastaralá technologie,“ říká Vitásek. „Životnost baterií přesahuje 25 let a zvládají extrémní teploty, od velmi vysokých až po nízké. Proto tyto články používáme například v Saúdské Arábii, Řecku, Itálii nebo Mexiku.“

Podle něj má nikl-kadmiová technologie „obrovské výhody proti olověným bateriím,“ které při vysokých teplotách rychle ztrácejí kapacitu. „V takových podmínkách musíte olověnou baterii měnit třeba po dvou letech, což by se u nikl-kadmiové nikdy nestalo,“ doplňuje.

Nová éra: lithiová úložiště a testování článků

GAZ Energy rozvíjí i výrobu moderních lithiových úložišť. „Výhoda lithiové technologie spočívá především v kombinaci vlastností – vysoké cyklické životnosti a bezpečnosti. Naše systémy počítají se dvěma nabíjecími a vybíjecími cykly denně a životností až 15 let,“ říká Vitásek.

Firma používá články typu LFP (lithium–železo–fosfát). Ty jsou podle něj „velmi bezpečné“ a těžko se dostávají do kritických stavů. Články od asijských výrobců si GAZ testuje sám. „Zjistili jsme spoustu rozdílů mezi tím, co je uvedeno v datasheetech, a tím, co články skutečně umí. Proto máme vlastní testovací centrum,“ doplňuje Vitásek.

Kyberbezpečnost a český vývoj řídicích systémů

GAZ Energy podle Vitáska nikdy nenakupuje řídicí systémy z Asie.
„Celý systém, který komunikuje se zákazníkem nebo s distribuční sítí, je od začátku do konce vyvíjený námi,“ vysvětluje. Důvodem je kyberbezpečnost. „Čínští dodavatelé často požadují přístup ke cloudovým datům, což my vůbec neumožňujeme,“ zdůrazňuje Vitásek. To podle něj chrání zákazníky i investory a zajišťuje soulad s evropskou legislativou, například se směrnicí NIS2 a požadavky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Na komunikační architektuře systémů spolupracuje GAZ Energy s českou firmou Second Foundation, která se stala i kapitálovým partnerem Bochemie. 

Výroba: robotizace, testování a přesnost na milimetry

Nová výrobní hala v Bohumíně využívá vysoký stupeň automatizace. „Bateriové úložiště ve dvacetistopém kontejneru se vyrobí za 16 až 20 hodin,“ popisuje Vitásek.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jakými testy musí projít každý článek, než je schválen pro výrobu?
2. Jak konkrétně funguje ochrana baterií proti hackerským útokům?
3. Jaké jsou největší výzvy při instalaci úložišť v mrazech kolem –30 °C?
4. Jak spolupracuje GAZ Energy se světovou ropnou společností?
5. Jak vypadá běžný den ve výrobní hale, kde se rodí kontejner za 20 hodin?